Vládní outsourcing? Dřív nebo později ano

21. listopadu 2007, 13:14 - Ondřej Hergesell
21. listopadu 2007, 13:14

IT trh v Česku se již určitým způsobem stabilizoval, říká šéf firmy LogicaCMG

Róbert Sándor (44) Na Elektrotechnickém institutu spojů v Oděse absolvoval Fakultu radiokomunikací a vysílání. Profesní kariéru začal jako studiový technik ve Slovenském rozhlase, odkud v 90. letech přešel do EuroTelu Bratislava (dnešní slovenský T-Mobile), kde se během tří let vypracoval až na ředitele divize mobilních komunikací. V maďarském mobilním operátorovi Westel působil jako zástupce ředitele pro obchod a marketing a následně zastával post provozního ředitele. Poté přestoupil do společnosti US West, která jej v roce 1997 nominovala jako člena představenstva a provozního ředitele slovenského EuroTelu. V roce 1999 se osamostatnil, stal se konzultantem pro telekomunikace a IT, přičemž mezi jeho první projekty patřila například podpora společnosti Logica při vstupu na východoevropské trhy. O rok později se Sándor „stěhuje“ přímo do Logiky, která se následně slučuje s další IT firmou - CMG. Nejprve působí jako ředitel telekomunikační divize pro Českou republiku, v roce 2001 je jmenován šéfem firmy pro Slovensko a Maďarsko, přičemž má na starosti i expanzi LogikyCMG do Chorvatska. Od roku 2004 působí jako viceprezident celé východoevropské centrály pro telekomunikační byznys. Loni v květnu byl jmenován generálním ředitelem firmy pro střední a východní Evropu. Sándor svůj volný čas dělí mezi rodinu (má dvě děti) a sport. V poslední době se věnuje především běhání a golfu.

EURO: Jak vnímáte současný vývoj IT sektoru v Česku? SÁNDOR: Když si vezmeme region střední a východní Evropy, různé odhady analytických firem Gartner, PAC či IDC hovoří o ročním průměrném nárůstu v IT kolem šestnácti procent. Hlavními motory růstu by měly být dvě země – Rusko, kde se odhaduje zhruba dvacetiprocentní růst, a Rumunsko, kde by se mělo IT v průměru zvětšovat až o čtvrtinu. Česká republika by v tomto odhadovaném období, tedy asi do roku 2011, měla kumulativně růst okolo jedenácti procent. Zatímco na východě bude poptávka po standardních IT službách a hardwaru (počítače, notebooky, servery atd. – pozn. redakce), ve více rozvinutých zemích regionu, mezi které počítám i Česko, přejde růst do sofistikovanějších služeb – konzultačních, systémové integraci či vývoje speciálních aplikací.

EURO: Kdo je hlavním tahounem IT poptávky v České republice? SÁNDOR: Nejen zde, ale i na Slovensku a do určité míry také v Polsku a Maďarsku je růst do velké míry poháněn státní a veřejnou správou. I proto, že se zde v blízké době očekává přísun europeněz v relativně velkých objemech.

EURO: Máte na mysli čerpání peněz z Evropských fondů? SÁNDOR: Jednak přísun prostředků z Evropské unie, jednak věci spojené s budováním e-govermentu, jako je tady v Česku eStát. Všeobecně je státní správa tím největším tahounem rozvoje, sekunduje mu sektor výroby a průmyslu. Například finanční instituce jsou v IT investicích již konzervativnější, obdobné je to v energetice či telekomunikacích. Hlavní boom v těchto segmentech trhu – co se IT týká – již máme asi za sebou. Když si konkrétně vezmu Českou republiku, žádný velký subjekt již nemá potřebu budovat nanovo velké informační systémy nebo zavádět software pro billing (programy pro účtování klientům – pozn. redakce). Trh se prostě již určitým způsobem stabilizoval, jednotliví velcí hráči se o něj podělili, ať už se jedná o energetiku, telekomunikace či obchod. Všechny tyto segmenty budou vykazovat relativně velký růst, ale nebude to to, co požene IT trh dopředu.

EURO: Zmiňovaný jedenáctiprocentní nárůst českého IT ale nemůže tvořit jen poptávka ze státní správy, byť bude silně podpořená penězi z eurofondů. SÁNDOR: Pro technologické firmy je dobrou zprávou, že ve výše zmiňovaných sektorech stále dochází k různým akvizicím, fúzím a spojováním firem, což vytváří potřebu sjednocování informačních systémů, způsobů účtování či rozšiřování IT kvůli širšímu portfoliu služeb. Zároveň do telekomunikací, energetiky a především finančnictví vstupují různé regulační zásahy a evropská standardizace určitých postupů, a to rovněž přinese potřebu zasáhnout do IT systémů firem.

EURO: Nakolik se změna situace projevuje na byznysu poskytovatelů IT služeb, jako je třeba Logica? SÁNDOR: Krom toho, že velkých projektů je v poslední době méně, náš byznys se posouvá od velkých dodávek k nákupu kvalitních odborníků, nebo dokonce jen pronájmu softwarových kapacit. Když jsem před sedmi lety nastoupil do Logiky, takřka sto procent všech zakázek tvořily kontrakty s pevnou cenou, s pevnými dodacími podmínkami i harmonogramem. Dnes si většina našich zákazníků vytvořila vlastní IT zázemí, nabrali specialisty, kteří interně dokážou zajistit běžný technologický chod firmy a řešit standardní problémy. Od nás si najímají profesionály na konkrétní specifické projekty. Obdobné je to ale i dalších IT oborech, analogií může být například Cisco Systems. Tato firma měla před čtyřmi, pěti lety prakticky jen velké klienty, v dnešní době prodává prostřednictvím partnerů technologie pro IP telefonii (telefonování přes internet – pozn. redakce) i do desetičlenných firem. Celý trh se posouvá, ať se jedná o software, železo nebo služby. Pozitivní ale je, že stále roste.

EURO: Je ale jen otázkou času, kdy se tento růst zastaví nebo zbrzdí. SÁNDOR: Předpokládám, že konsolidace firem bude i nadále pokračovat, takže pro nás budou vznikat příležitosti k růstu. Kromě toho očekávám zásadní boom v oblasti outsourcingu, tedy vyčleňování IT oddělení korporací do specializovaných firem, jako jsme my. Dost možná, že manažery k tomu dotlačí akcionáři firem, neboť tlak na snižování nákladů bude pokračovat. A nemusí se to odehrávat jen na české úrovni, rozhodnutí může padnout na evropské či globální úrovni korporace. Například my jsme nedávno přebrali outsourcing kompletního IT pro InBev ve střední a východní Evropě. Přešli k nám zaměstnanci jejich IT oddělení, přebrali jsme zodpovědnost za všechny softwarové aplikace, a dokonce i komunikaci s jejich IT dodavateli. A tento trend do budoucna musí přijít.

EURO: Jak přesvědčujete potenciální klienty, aby přistoupili k outsourcingu? Finanční úsporou, nebo zjednodušením interních procesů? SÁNDOR: Pro klienta je samozřejmě důležité, aby koncová cena byla nižší než činí současné náklady na provoz IT. Starat se kompletně o IT nějaké nadnárodní firmy je relativně složitý proces, ať se to dělá interně nebo formou outsourcingu. Když podepíšeme kontrakt, musíme převzít všechny IT zaměstnance, dodržet lokální pracovní právo v každé ze zemí, kde klient působí, poté transformovat lidi do vlastních struktur a k tomu ještě poskytovat službu ve vysoké kvalitě a zároveň dosáhnout té úspory, kterou klient očekává a kvůli které k outsourcingu vůbec přistoupí (smích).

EURO: Kdy myslíte, že by mohla nastat doba outsourcingu v české státní správě a samosprávě? SÁNDOR: Pevně věřím, že k tomu česká politická reprezentace brzy dospěje. Na různých úrovních to funguje ve Velké Británii, Francii, ve Skandinávii. Udělají jeden obrovský tendr a pět šest let se nemusejí o IT – od infrastraktury, přes správu až po vývoj aplikací – vůbec starat.

EURO: Kdo plnění takových outsourcingových kontraktů kontroluje, nějaký úředník státní správy? SÁNDOR: Je to různé, nicméně ta „vhodná“ osoba je v pozici jakéhosi vládního koordinátora, přičemž má pod sebou nějaký menší tým lidí.

EURO: Umíte si představit, že by se pro outsourcing IT rozhodlo některé z českých ministerstev, nebo dokonce celá vláda? SÁNDOR: Myslím, že to v českých podmínkách rozhodně realizovatelné je. Když se uzavírá smlouva o outsourcingu, na obou stranách panuje určitá představa o tom, kolik se bude za takové služby platit a jaký rozsah prací a v jaké kvalitě bude z naší strany odváděn. V rámci toho by se obě strany měly alespoň zhruba dohodnout, jak velké bude procento nadbytečných zaměstnanců a jakým způsobem je využít. Kouzlo outrourcingu spočívá v tom, že takto nevyužitou pracovní sílu, je-li kvalifikovaná, dokáže firma našeho rozsahu využít na jiných projektech. Co se úspor týká, dnes je dokonce možné sáhnout po lidských zdrojích, které jsou levnější. Typický je příklad vzdáleného řízení infrastruktury umístěné v Česku z některé asijské země, nejčastěji z Indie. Řadu lidí napadne, co se může stát – ochrana bezpečnosti sítě, únik dat a citlivých firemních, nebo dokonce státních, informací. Takové obavy jsou ale neopodstatněné, v každém takovém outsourcingovém centru jsou uzavřené certifikované prostory, do kterých může vejít jen například stovka vyvolených, tedy lidí s určitým stupněm oprávnění, a každý vstup a odchod je auditován.

EURO: Spíše než bezpečnost jsem měl na mysli odvahu politiků se do outsourcingu pustit. Takový krok s sebou přinese nepříjemnosti – propouštění nadbytečných či neschopných IT zaměstnanců, nebo alespoň zvýšený tlak na jejich pracovní výkony. SÁNDOR: Každá vláda si musí stanovit své ambice a cíle. Lépe fungující organizace, navíc s ekonomickou úsporou, by mohla - nebo spíše měla - být jednou z nich. Otázkou zůstává, zda stát takovéto outsourcingové zakázky přidělí komerčním organizacím a firmám, jako jsme my, nebo si vytvoří nějakou dceřinou společnost. Čas outsourcingu dříve nebo později nadejde. Je nemyslitelné, aby každá státní instituce měla své IT oddělení, aby se ve státní správě staralo o technologie tolik lidí.

EURO: O jak velkém objemu peněz se bavíme, kdyby se spojily IT činnosti čtrnácti českých ministerstev a úřadu vlády? SÁNDOR: V tomto směru mohu pracovat jen s různými odhady, které se v naší branži pohybují. Například společnost Pierre Audoin Consultants (PAC) pro letošní rok počítá se zhruba miliardou eur. To je suma, která zahrnuje veškeré výdaje do IT ze segmentu veřejného sektoru (stát a veřejná správa včetně krajských organizací), od hardwaru až po drobné služby. Meziroční nárůst je odhadován na osm až devět procent, ale postupně by to mělo klesat.

EURO: Jak velká by mohla být ta úspora pro stát? SÁNDOR: Těžko odhadovat, ale i kdyby byl finanční přínos jen na úrovni pěti procent, při zmiňovaných objemech to představuje zajímavé číslo. To jsou finanční pozitiva, přínos by byl – alespoň dle mé zkušenosti – i strategického charakteru, protože rozvoj státní infrastruktury by se vyvíjel jedním konkrétním směrem. Nyní je to každý rok jiné, jednou nakoupíme toto, druhý rok něco, co se k tomu prvnímu moc nehodí. Když tady bude existovat dlouhodobá vize, která bude do určité míry nezávislá na politických změnách, ta koncepčnost bude znamenat další úspory ve zbytečných IT nákupech.

EURO: V této souvislosti si vůbec nedokážu představit, jak by vypadal tendr na outsourcing IT celé vlády a ministerstev. Zvlášť když sledujeme výběrová řízení na daleko menší zakázky, například státní pokladnu… SÁNDOR: To už považuji za jakýsi lokální folklor spojený s veřejnými zakázkami. Ale myslím si, že čím budou tyto záležitosti transparentnější, budou i jednodušší. A v konečném důsledku to bude přínosem pro daňové poplatníky – jednak tím, že stát uspoří část „jejich“ peněz, a také tím, že spoustu úkonů půjde opravdu dělat elektronicky.

EURO: Zmínil jste, že v rámci východoevropského regionu nejvíce porostou IT trhy v Rusku a Rumunsku. Znamená to, že se LogicaCMG zajímá o vstup na tyto trhy? SÁNDOR: Rozhodnutí padne v naší centrále v Londýně, ale diplomaticky řečeno tyto trhy sledujeme a díváme se na po každé zajímavé příležitosti.

EURO: Byznys Logiky na jih a východ od Prahy je ve vaší kompetenci, takže určitě máte představu, zda na zmiňovaných trzích existují firmy, které by se hodily do portfolia firmy. SÁNDOR: Korporace je zvláštní mechanismus. Dnes Skandinávci obhospodařují Pobaltí a Polsko, my zase země na jihovýchod od České republiky. Ale kdokoliv z mých nadřízených se může jednou rozhodnout, že tuto čáru nakreslí někde jinde. V minulosti jsem pracoval pro americkou firmu (US West – pozn. redakce), z vlastní zkušenosti vím, že pohled na naši část Evropy je ze světa, ať už ze Spojených států či z Velké Británie, zcela jiný. Oni se podívají na souhrnná čísla, a to, co je za desetinou čárkou, neřeší.

EURO: Konkurenční firma PVT patří do skupiny Asseco, společnost Deltax Systems koupila Telefónica O2. Jak vnímáte sílící konkurenci na českém trhu? SÁNDOR: Zmiňované transakce jen dokazují trend, že se jednotlivé prostory – oborově, obchodně či zákaznicky -prolínají. I T-Mobile má ve skupině systémového integrátora T-Systems. Firmy mají kapitál, který nedokážou v jedné zemi či na jednom trhu dostatečným způsobem zhodnocovat. Proto se rozšiřují geograficky i oborově.

EURO: Znamenají tyto transakce nějaké ohrožení byznysu, který dělá LogicaCMG na českém trhu? SÁNDOR: Je jasné, že každá sílící lokální firma se zároveň stává větším konkurentem. To ale zároveň napomáhá tomu, abychom se my – i naši přímí konkurenti - snažili hledat nové příležitosti v dalších segmentech IT trhu nebo například ve zmiňovaném outsourcingu.

EURO: Neuvažuje i Logica o nějakém posílení formou akvizice? SÁNDOR: Kdyby se naskytla zajímavá příležitost, která by pro nás znamenala opravdový přínos, zcela určitě ji zhodnotíme. Víc k tomu bohužel nemohu říci.

EURO: Máte od svých nadřízených přislíbené finanční zdroje, kdyby se nějaká zajímavá příležitost objevila? SÁNDOR: K tomu se bohužel nemohu konkrétně vyjádřit. Nicméně já jsem v byznysu všeobecně známý tím, že jsem expanzivní typ. Většinou přijdu, založím firmu, dostanu ji někam, do určité fáze rozvoje, a poté se posouvám dál. To mám asi v genech, růst je pro můj vnitřní pocit důležitý, ať už se bavíme o organickém či expanzivním přes akvizice. Každá z těchto dvou cest má své výhody i nevýhody, faktem ale je, že fúze či akvizice jsou dnes oblíbené.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče