Vládní krize ospravedlňuje vznik krajů

18. dubna 2005, 00:00 - ERICH HANDL
18. dubna 2005, 00:00

Do krajů krize nedosáhla. Myšlenka decentralizace pravomocí funguje. Podnikatelská setkání, která náš časopis pořádá v jednotlivých krajích, přinesla zajímavý poznatek. Je jím zjištění, že současná vládní krize do značné míry ospravedlnila nedávnou reformu veřejné správy.

**Do krajů krize nedosáhla. Myšlenka decentralizace pravomocí funguje.

Podnikatelská setkání, která náš časopis pořádá v jednotlivých krajích, přinesla zajímavý poznatek. Je jím zjištění, že současná vládní krize do značné míry ospravedlnila nedávnou reformu veřejné správy. Ta fungovala na lokální úrovni více než deset let po pádu komunismu jako dvoustupňová soustava.

Základními celky byly samosprávné obce, sdružené do státem řízených okresů. Na tím vším pak stála vláda, ústředí veškeré výkonné moci.

Když na konci roku 2002 zanikly okresní úřady a jejich kompetence přešly na kraje a obce, vyvolalo to mnoho zlé krve. Řada lidí, kteří byli zvyklí vyřizovat své záležitosti třeba v Hradci Králové, musela najednou začít jezdit do vzdáleného Liberce. Reforma narušila léta zaběhané zvyklosti a přinesla hodně organizačních zmatků, když často ani samotní hejtmani neměli kde sedět. A co je nejhorší: akce nesnížila počet úředníků, jak autoři reformy slibovali. Naopak jich teď máme více. Kraje sice začaly formálně fungovat, ale jejich zastupitelstva zjistila, že mají dost omezené možnosti. Nové celky nemají téměř žádný majetek, a tak se hejtmani začali rozhlížet po nemovitostech. Padly jim do oka třeba státní lesy a byla z toho další půtka. To vše přineslo principální otázku - potřebujeme vůbec krajskou soustavu?

Jak se ale ukazuje, na podnikání běžný život měla decentralizace dobrý vliv. Okresní hospodářské komory se většinou sloučily do jedné krajské instituce, která s místním hejtmanstvím úzce spolupracuje. „Nemusíme už se vším do Prahy, hejtman je blíže než ministři na Malé Straně,“ zaznělo na našem prvním setkání v Pardubicích. Lépe se lobbuje třeba za dálnici i dopravní obslužnost. Nebyl to samozřejmě názor všech - například svitavská hospodářská komora krajskou strukturu odmítla a dodnes funguje na okresní bázi. Ale je zřejmé, že většina podnikatelů na Pardubicku přijala kraj jako prospěšnou instituci.

Také v Liberci, kde Profit pořádal setkání uprostřed vládní krize, si kraj pochvalují. „Okresy byly vlastně řízené ministerstvem vnitra, zatímco kraj je samosprávný, můžeme své zástupce volit. A teď, když je pražská vláda neschopná jakékoli koncepční práce, se tady život nezastavil,“ tvrdili podnikatelé z Liberecka.

Takže tady to máme: ministři v Praze můžou vyskakovat z oken, ale obyvatele jednotlivých krajů zajímají spíše jejich lokální problémy. Před týdnem jsem na tomto místě psal, že vládní krize v demokracii ještě neznamenají krizi režimu. Jak se zdá, kritizovaná reforma veřejné správy toto paradigma posiluje. Lidé mají k rozhodování o svých životech blíže - krize do krajů nedosáhne. To potvrdili i hejtmané svým pátečním prohlášením, ve kterém sice varují před devastujícími účinky krize na obraz politiků v očích veřejnosti, ale zároveň se dušují, že jsou schopni zajistit stabilní výkon veřejné správy v regionech. Myšlenka decentralizace pravomocí prostě funguje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče