Vládní břitva opět pustí ekonomice žilou

01. března 2004, 00:00 - MARTIN SCHMARCZ , schmarcz@profit.cz
01. března 2004, 00:00

DANĚ SE ZVEDAJÍ, DEFICIT ROSTE - TO JE HLAVNÍ ZPRÁVA O REFORMNÍM SNAŽENÍ VLÁDY. SCHVÁLENÝ ROZPOČET POČÍTÁ S DEFICITEM 118 MILIARD, COŽ JE TÉMĚŘ O DESET MILIARD HORŠÍ ČÍSLO NEŽ VÝSLEDEK LOŇSKÉHO ROKU. PŘITOM LETOS MAJÍ VYŠŠÍ DANĚ PŘINÉST VLÁDĚ PATNÁCT MILIARD NAVÍC.

Hlavním výsledkem reformy není šetření výdajů, ale růst daní DANĚ SE ZVEDAJÍ, DEFICIT ROSTE - TO JE HLAVNÍ ZPRÁVA O REFORMNÍM SNAŽENÍ VLÁDY. SCHVÁLENÝ ROZPOČET POČÍTÁ S DEFICITEM 118 MILIARD, COŽ JE TÉMĚŘ O DESET MILIARD HORŠÍ ČÍSLO NEŽ VÝSLEDEK LOŇSKÉHO ROKU. PŘITOM LETOS MAJÍ VYŠŠÍ DANĚ PŘINÉST VLÁDĚ PATNÁCT MILIARD NAVÍC. Na počátku reformy veřejných financí stálo tvrzení, že je třeba omezit výdaje, které strhávají rozpočet do čím dál hlubších deficitů. Jde zejména o výplaty sociálních dávek a důchodů. Jediným reformním krokem v tomto smyslu bylo mírné zvýšení věku odchodu do penze a trvalé snížení výše předčasných důchodů. ŠETŘENÍ SE NEKONÁ Co se týká výše sociálních dávek, teprve se chystá zpřísnění podmínek jejich vyplácení. Na druhé straně by se například měly zvednout podpory nezaměstnaným, kteří se zúčastní rekvalifikačních kurzů. Ani připravovanou změnu výplaty nemocenské nelze považovat za úsporu, protože ministr práce pouze chystá přehození deficitního systému na bedra podnikatelů. Čímž se dále zhorší pozice firem, zejména malých a středních. O reformě zdravotnictví se teprve debatuje, přičemž dosavadní zprávy vyznívají pesimisticky. Hlubší reforma penzijního systému je ve stadiu úvodních politických úvah. Každá snaha o šetření navíc naráží na zarputilý odpor části sociální demokracie, přičemž s blížícími se volbami lze očekávat, že tlak kontrareformistů dále poroste a nadšení reformátorů ještě více ochladne. DANĚ A ZASE DANĚ Oč méně byla koalice úspěšná při hledání úspor, o to více vynalézavosti ukázala při vymýšlení nových daní. Připlatit si budou muset zejména podnikatelé, jimž vzroste základ pro placení sociálního a zdravotního pojištění ze současných třiceti pěti až na padesát procent. I pokud budou ve ztrátě, budou muset platit daně a sociální odvody, jako by měli příjem ve výši poloviny průměrné mzdy. Vzrostly také spotřební daně, což v případě tabáku a lihovin bylo nutné kvůli Evropské unii, avšak zdražení benzínu o korunu dvacet a nafty o korunu padesát už padá na vrub české vlády. Rovněž přesun některých položek ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty nebyl diktován U nií, ale snahou kabinetu zajistit si vyšší příjmy. Kromě toho je třeba mít na paměti, že U nie umožňuje základní sazbu ve výši 15 procent. Vláda ji snížila z 22 na 19 procent. Připomeňme, že dřívější výše byla jedna z nejvyšších v rámci EU a suverénně nejvyšší v regionu. VLÁDA CHCE SVÉ JISTÉ

Kabinet mohl dopad přesunů v sazbách na ekonomiku vykompenzovat či dokonce zvrátit, kdyby bylo snižování radikálnější. Nestalo se tak a ministerstvo financí počítá, že pro letošek na DPH získá téměř dvanáct miliard navíc, příští rok pak už dvacet miliard (některé změny platí letos až od května). Kladnou změnou pro podnikatele tak je jen snížení daně z příjmu právnických osob a zrychlení investičních odpisů. To první má ale háček (viz rámeček dole). A to druhé se týká pouze těch, kteří využijí této možnosti a budou své stroje a zařízení vyměňovat okamžitě, jakmile skončí doba odepisování. V každém případě je ztráta pro vládu méně jistá než jasně kvantifikovaný přínos z DPH.

SYSTÉM DÁVEK POSTARU

Nejen opozice, ale ani ekonomičtí experti vládu za dosavadní průběh reformy nechválí. Kritizují fakt, že reforma se soustředí jen na změnu parametrů, nikoli systému. To se týká zejména zdravotnictví a sociálního a penzijního systému. Bývalý ministr financí Pavel Mertlík k tomu říká, že fiskální reforma tak zůstává izolovaným krokem: „Její účinek se vyčerpá koncem této dekády, kdy jej překryje růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů.“ Hlavní ekonom Patria Online David Marek upozorňuje na past chudoby, kterou vytváří nemotivující systém sociálních dávek, jemuž se reforma víceméně vyhnula. Důsledkem je, že do sociálního systému padá stále více lidí. Přínosem by podle Marka byla větší adresnost.

PŘÍLIŠ DRAHÁ PRÁCE

Dalším bolestivým místem je daňové zatížení práce. To zůstává nadále vysoké, čímž se omezuje tvorba pracovních míst a naopak roste počet lidí zaměstnaných načerno. Stát tak přichází o daňové výnosy, naopak musí platit více na sociálních dávkách, zatímco podnikatelé, kteří zaměstnávají pracovníky legálně, ztrácejí konkurenceschopnost. Další bývalý ministr financí Jiří Rusnok k tomu poznamenává, že „v zájmu zvýšení legální zaměstnanosti bude nutné snížit odvodové zatížení práce. Je proto škoda, že se zvýšilo pojištění na důchody o dva procentní body“.

OBŽERSTVÍ MÍSTO DIETY

Hlavním problémem reformy je, že vláda přes počáteční sliby prakticky rezignovala na řešení výdajové stránky veřejných financí. Potíže totiž způsobuje celková výše rozpočtu, nikoli nedostatek příjmů. Stát přerozděluje plných 48 procent hrubého domácího produktu, přičemž z ekonomiky vybírá cca 42 procent. Jedna věc je, že rozdíl mezi příjmy a výdaji vytváří deficit, druhá, že itěch 42 procent, které vláda reálně vybere, je příliš mnoho. Pro hospodářství jsou vysoké daně dokonce ničivější než samotný schodek. Přesto se socialistická vláda příliš nenamáhá snižovat neúnosné výdaje a naopak hledá všemožné cesty, jak se domoci ještě vyšších příjmů. Jakkoli se premiér a ministři snaží občanům vysvětlit přínos reforem, čísla hovoří nesmlouvavě a jasně: daně vzrostou o desítky miliard, výdaje se zvednou ještě rychleji. Premiér Špidla se hájí tím, že kabinet peníze občanům „vrátí“. Jenomže napřed jim jich musí více sebrat a ono vracení neříká nic jiného, než že opět vzroste přerozdělování, které se mělo původně snižovat.

MOHOU ZA TO PODNIKATELÉ Vlna zvyšování daní kromě podnikatelů zasáhne i voliče sociální demokracie. Zdražování je politicky nepopulární, proto se vláda snaží své klienty uchlácholit. Jednak novými dávkami a jednorázovými výplatami, jednak takzvaným programem boje s šedou ekonomikou. V jeho rámci byla mimo jiné zavedena minimální daň pro podnikatele, zavedly se zálohové daně například pro lihovarníky, chystají se registrační pokladny. Propagandistická ofenziva pak má občany přesvědčit, že nepoctiví podnikatelé připravují státní kasu o stovky miliard korun. Jedním z hlavních pilířů stínové ekonomiky však nejsou daňové úniky (a už vůbec ne u drobných a středních podnikatelů, na něž míří vládní bič především), ale práce načerno a zneužívání sociálních dávek. V tom druhém se jakási opatření připravují, avšak proti práci bez papírů nečiní kabinet nic podstatného. Jak už bylo řečeno, hnacím motorem nelegálního zaměstnávání je vysoké zatížení práce. A to zůstává. Zavedení minimální daně navíc vyžene do šedé zóny další tisíce lidí, kteří „podnikali“ v oborech, v nichž se nikomu nevyplácelo je kvůli vysokým sociálním odvodům zaměstnávat. PŘIPLAŤTE SI

V každém případě boj s šedou ekonomikou už přináší své výsledky. Jsou jimi fronty na úřadech práce. Další lze čekat v průběhu roku, až řadě podnikatelů dojde, že v nových podmínkách se jim živnost nevyplácí. I kdyby ale úder kabinetu proti stínové ekonomice mířil správným směrem, jeho význam by byl spíše morální. Z ekonomického hlediska není problémem, kolik peněz unikne z dosahu berních úředníků, ale naopak výdělky, na které dopadne chtivá ruka státu. V souhrnu zkrátka platíme hodně. A kvůli reformě budeme platit ještě více.

daně + 15 mld.

schodek - 10 mld.

DPH v zemích, které přistupují k EU (v %)

 základní sazbasnížené sazby
Česká republika 22 (19*)5
Estonsko 18 
Kypr15 0; 5 
Litva 18 5; 9 
Lotyšsko  18
Maďarsko 2512 
Malta  15
Polsko22 3 ; 7; 12 
Slovinsko 208; 5 
Slovensko19 19 

* od května 2004

Pramen: Tiscali

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče