Vladimír Špidla se vrací

Bývalý premiér nenabízí vize a projekty, chce pomoci řešit problém veřejných financí

Bytostný sociální demokrat Vladimír Špidla se po pětiletém působení ve funkci eurokomisaře vrací do české politiky. V polovině ledna vyplnil přihlášku, která mu otvírá šanci stát se senátorem za ČSSD. S úsměvem říká, že když byl českým premiérem, připravil ve výběrových řízeních různé lobbisty a přátele politiků o půl bilionu korun. Stejný recept nabízí i na ozdravení veřejných financí. Za svého největší názorového soka považuje Václava Klause. Poté, co se dozvěděl o jeho podmínce pro podpis Lisabonské smlouvy, si prý oddechl. „Formuloval poslední politický požadavek, na který existovala reálná politická odpověď,“ vzpomíná exkomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

EURO: Už víte, co budete dělat po 11. únoru, kdy má být zvolena nová Evropská komise? ŠPIDLA: Po 11. nebo 20. únoru – dle toho, kdy Evropská komise (EK) skutečně skončí – chci využít svých zkušeností ve prospěch sociální i české politiky. A také přispět k vazbě České republiky na EU. Na nedávném kongresu socialistů jsem byl navíc zvolen místopředsedou Evropské sociálnědemokratické strany. Čeští sociální demokraté mě také požádali, abych kandidoval do Senátu.

EURO: Přijal jste kandidaturu? ŠPIDLA: Obecně jsem ji přijal. Ani zdaleka však není ukončená a schválená. Uvnitř sociální demokracie se vůči ní odehrává demokratický proces, který se uzavře na konci února. Pokud mě ČSSD definitivně navrhne, pak kandidaturu přijmu.

EURO: O který volební obvod se ucházíte? ŠPIDLA: Předložil jsem kandidaturu ve volebním obvodě Český Krumlov.

EURO: Jak vypadá proces výběru? ŠPIDLA: Je to poměrně jednoduché – musíte předložit kandidaturu. Formální přihlášku jsem vyplnil před čtrnácti dny. Uvedl jsem v ní, že neznám důvody, které by mohly být na překážku mé volitelnosti, a osobní data. A přiložil jsem životopis. Daný volební obvod se skládá ze tří okresů a všechny okresní organizace musejí kandidaturu posvětit. Nakonec se uskuteční nominační konference, na níž jsou zastoupeny všechny tři stranické organizace, které volbu definitivně stvrdí.

EURO: Co jste ve funkci eurokomisaře nestihl nebo nezvládl dokončit? ŠPIDLA: Nepodařilo se mi dotáhnout do konce přenositelnost penzí v doplňkovém důchodovém systému. Jste-li pojištěn v kapitálovém důchodovém systému a začnete se kupříkladu stěhovat, vždy prozatím něco tratíte. Jsem zastáncem svobody pohybu, a proto se snažím, aby lidé byli vždy sociálně zajištění – ať jsou kdekoli v Evropě. Vadí mi ztráta práv, která vzniká opuštěním doplňkového důchodového systému. Navrhl jsem proto úpravu, pro niž jsem však nezískal podporu Německa a Nizozemska. A protože je vyžadován jednomyslný souhlas zemí, neprošla.

EURO: Jakého počtu Evropanů se to týká? O Češích se například ví, že se neradi stěhují za prací. ŠPIDLA: Dvě až tři procenta Evropanů pracuje mimo zemi, v níž se narodili. To je asi osm milionů lidí. Důležitější však je přenositelnost mezi důchodovými systémy uvnitř státu. Představte si, že jste se přestěhoval do Hradce Králové, nastupujete do nové firmy a měníte systém důchodového zabezpečení. Mou snahou bylo, abyste měl svá práva takříkajíc v baťohu a nosil si je po celé Evropě.

EURO: Proč byli Němci a Nizozemci proti návrhu? ŠPIDLA: Většina států má důchodový systém založený na průběžném financování – s určitým podílem doplňkového důchodového systému. V Nizozemsku tvoří tento doplňkový systém 80 procent důchodového financování. V Německu je nejrozšířenějším důchodovým pojištěním systém takzvaného přímého příslibu, ale peníze v daném fondu nejsou. Firma s prostředky volně nakládá a financuje z fondu cash-flow. Společnosti si dávají do smluv se zaměstnanci podmínky – aby měly jistotu, že jim neutečou. Chtěl jsem nařízením získat větší svobodu pro lidi a menší pro finanční skupiny.

EURO: Podařilo se vám s výjimkou Německa a Rakouska otevřít Čechům pracovní trhy zemí EU. Předjímal jste, že to bude pro Čechy nejcitlivější otázka? ŠPIDLA: Nikoli. Jsem však přesvědčen, že volný pohyb je základní evropskou hodnotou a svobodou. Rozumím přechodným obdobím. Vždy, když děláte velké věci, si ponecháváte určitou záběhovou lhůtu. I auto se musí zajet. Snažil jsem se však, aby přechodná období skončila co nejrychleji. Nešlo mi o to, jak budu hodnocen. Začínali jsme se třemi zeměmi, které nám otevřely své pracovní trhy. A nyní jsou pouze dvě země, jejichž pracovní trhy se jen částečně otevřely. Německo otevřelo pracovní trh pro lidi s kvalifikací a Rakušané jej uvolňují dle oborů a profesí. Přechodné období definitivně skončí v roce 2011.

EURO: Co nabízíte domácí politice? Přinášíte nějaké nové vize? ŠPIDLA: Velké projekty mi připadají nabubřelé. Proto velké vize a projekty nemám. Vidím však, že ČR má velké problémy. Problémem číslo jedna je stabilizace veřejných rozpočtů. Naše rozpočty jsou v dynamické nestabilitě a deficit se prohlubuje. Celkové zadlužení země je však ve světovém kontextu malé. Nehrozí bezprostřední katastrofa. Máme před sebou deset až patnáct let, abychom svůj rozpočet stabilizovali.

EURO: Jak by se to mělo udělat? ŠPIDLA: Stabilizace se musí odehrávat na příjmové i výdajové stránce rozpočtu. Nelze si myslet, že se pouze ořežou náklady a sáhne na ty sociální. Vnímám velké rezervy v zadávání veřejných zakázek a v korupci. Musíme se zabývat dlouhodobým plánem příjmů a výdajů. Budoucnost náleží lidskému kapitálu, a proto není správné likvidovat pod záminkou stabilizace jeho oblasti.

EURO: Je reálné, aby byl schodek v roce 2013 okolo 3,5 procenta HDP? ŠPIDLA: To nedokážu říct. V ČR se neodehrála dostatečná diskuse, aby to bylo možné stanovit. Lze však postupně snižovat schodek rozpočtu. Ponesete to s sebou makroekonomické důsledky. Pokud to nevhodně rozfázujete, významně se podlomí ekonomický růst.

EURO: V době, kdy jste byl českým premiérem, se však schodek rozpočtu dramaticky zvýšil. Proč? ŠPIDLA: V tisku se často objevuje, že se za mé vlády zvýšil schodek státního rozpočtu. Nesouhlasím s tím. Nezvýšil se významně, pouze se vyjevil. Má vláda přiznala dluhy předchozích kabinetů – zejména za premiéra Václava Klause. Tedy dluhy vyvolané bankovním socialismem skrytým v konsolidační bance, později agentuře. Tyto skryté dluhy jsme přenesli do veřejných rozpočtů, abychom je mohli začít odstraňovat. Navíc nás postihla přírodní katastrofa ve formě povodní. Proto se ve veřejných rozpočtech objevil další dluh ve výši 77 miliard korun.

EURO: Kdy by měla ČR přijmout euro? ŠPIDLA: V diskusi v minulosti nám bylo předhazováno, že jsme málo ambiciózní, protože Maďarsko už oznámilo datum přijetí eura. Rozhodl jsem se nejít příliš rychle. Uvědomoval jsem si totiž, že každé odstraňování dluhů má své makroekonomické dopady. Cílem byla ekonomická stabilita. Mým plánem bylo přijmout euro v roce 2009, což byl reálný předpoklad. Dokázali bychom to stejně jako Slováci.

EURO: Jak byste nastavil daňový systém? ŠPIDLA: Je nutné zjednodušit systém daní a zvýšit daňový základ. Jak jej zvýšit a v jakých druzích daní jsou otázky pro specialisty. Vyšší daňový základ považuji za přiměřený. Naše souhrnná daňová kvóta – daně a pojištění – se totiž nachází pod evropským průměrem. Nepatříme k zemím s vysokými daněmi. ČR má vysoké sociální pojištění, protože jsou u nás nižší daně z příjmů.

EURO: Navrhl byste snížit sociálního pojištění? ŠPIDLA: V daném okamžiku to není možné. Sociální pojištění musí financovat průběžný důchodový systém. Na něj vydáváme zhruba 9,5 procenta HDP, což je skoro nejméně v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Není proto příliš velký prostor pro jeho snižování. U důchodového systému je třeba zajistit určitou sociální účinnost. Jsem však pro to, aby se část DPH, například 0,5 procenta, trvale přesunula do důchodového systému. Za vlád Václava Klause byl důchodový systém v deficitu. Za sociální demokracie se dostal do rovnováhy a přebytku. Jak se to stalo? Zvýšili jsem sociální pojištění o 0,45 procenta. A snížili o 0,2 procenta odvody na pojištění v nezaměstnanosti. Tím jsme systém v beznadějném deficitu dostali do přebytku, jenž přetrval až do hospodářské krize.

EURO: Už podruhé jste zmínil Václava Klause. Máte s ním velký problém? ŠPIDLA: Václav Klaus mi jako člověk a osobnost nevadí. Vadí mi jeho licoměrná politika. V debatě o veřejných financích se například tvářil, že nevznikají deficity. Ony však vznikaly, ale byly schované a nevykazovaly se. Je to stejné, jako když po převzetí dědictví a otevření dědečkovy skříně zjistíte, že je plná dluhů. S tím jsem se setkal poté, co jsme po Václavu Klausovi převzali vládu.

EURO: Označil byste ho za svého největšího ideového soka? ŠPIDLA: Ano. Je to člověk, který má zcela jinou koncepci uspořádání společnosti. Z tohoto hlediska je to soupeř.

EURO: Nezávidíte mu trochu jeho popularitu? ŠPIDLA: Ne. Uznávám, že je to mimořádně schopný politik. S jeho politikou však nesouhlasím. To mu nijak neubírá na schopnostech.

EURO: Co jste si pomyslel poté, co prezident Václav Klaus zveřejnil svou podmínku pro podpis Lisabonské smlouvy? ŠPIDLA: Po jejím zaznění jsem si řekl, že to dopadne dobře. Uvědomil jsem si totiž, že formuluje poslední politickou překážku. Na ni se dalo odpovědět politickým kompromisem. V tu chvíli jsem si řekl, že se to konečně začíná hýbat.

EURO: Je pravdou, že příčinou vašeho pádu z pozice českého premiéra byla situace v České konsolidační agentuře? ŠPIDLA: Můj pokus změnit poměry v agentuře vyvolal zuřivý politický odpor napříč politickými stranami. Jakmile jsem navrhl operativní změny, narazil jsem. Nakonec jsme agenturu přece jen zrušili. Nepřímo to však oslabilo mou pozici. A nakonec jsem odstoupil. To je pravda.

Box:
Od dělníka k eurokomisaři

Vladimír Špidla, bývalý český ministerský předseda z let 2002 až 2004, se připravuje na kandidaturu do Senátu. Během své životní dráhy vystřídal mnoho míst a profesí – od pracovníka památkové péče a archeologa přes dělníka na pile a zaměstnance mlékárny až po ministra práce sociálních věcí, premiéra a evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Na Karlově univerzitě vystudoval obor historie a prehistorie. Do Poslanecké sněmovny usedl poprvé v roce 1996. Stal se předsedou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Antikomunista a památkář Vladimír Špidla je znám svou oblibou přespolního běhu.