Vladan Gallistl: Centrální banky křiví cenu úplně všeho

09. března 2015, 07:14 - Vladan Gallistl
09. března 2015, 07:14

Tento týden zahájí Evropská centrální banka pumpování peněz do ekonomiky známé jako kvantitativní uvolňování. Už v minulých letech ECB tlačila peníze do eurozóny, jen ne tak okatě, když například půjčila na přelomu let 2011 a 2012 bankovním domům astronomických více než bilion eur (tehdy okolo 26 bilionů korun).

Fakticky tak už několik let ECB hrne peníze do ekonomik států eurozóny, ale bez výraznějšího reálného efektu. A je nejisté, zda další příliv levných peněz do ekonomik přes nákupy státních dluhopisů a cenných papírů krytých zejména hypotékami k něčemu přispěje. Naposledy, když centrální banky podlehly mánii zlevňování peněz po teroristických útocích v roce 2001 v USA, se vytvořily realitní a akciové bubliny snad na všech trzích světa. Výsledkem byla finanční krize v roce 2008.

Důvod byl jednoduchý: centrální bankéři stanovili špatně cenu peněz a ta poté zdeformovala ceny dalších investic, jako byly nemovitosti, akcie nebo například dluhopisy problémových dlužníků, což byl příklad Řecka, které se před pár lety těšilo mezi investory značné oblibě (velkým majitelem byla například Komerční banka).

A nyní dochází k naprosto stejnému scénáři deformace cen u aktiv. Německé sedmileté dluhopisy se nedávno prodaly se záporným výnosem a nízké sazby mají i zbylé země eurozóny s výjimkou Řecka. To mimo jiné znamená, že ECB nemá příliš prostoru srazit úroky u krátkodobých dluhopisů. Bude proto nucena nakupovat dlouhodobější dluhopisy, což bude křivit jejich cenu.

Akcie na řadě světových burz jsou rekordní, přestože světová ekonomika roste pomaleji, než se čekalo. Situaci na trhu takzvaných vysoce úročených dluhopisů neboli junk bonds pak legendární investor Carl Icahn loni komentoval: „Je to bublina, která v příštích letech splaskne.“ O bublině – tentokrát v technologiích – hovoří internetový mág Mark Cuban, který čich na bubliny dokázal již během technologické horečky, když se zbavil akcií před krachem cen v březnu 2000. Ke Cubanovi se však přidává i řada dalších investorů.

Drogy pro narkomany

Krok ECB je tak jen „další dávkou drog pro narkomany“ na trzích. Po skončení dávek se však dostavuje o to větší absťák. A tomu se nevyhne ani evropská ekonomika, jejímž zásadním problémem je žití nad své možnosti po několik desítek let. Konkrétně Francie nemá vyrovnaný státní rozpočet od roku 1974, což rozhodně nelze svádět na ekonomický cyklus. Jde o evidentní korupci evropských voličů ze strany populistických politiků, jejichž selhání se nyní rozhodli napravovat evropští centrální bankéři.

Je však otázka, zda nenapáchají více škody než užitku, když do eurozóny nalijí plánovaných 1,1 bilionu eur. Výsledkem totiž může být ještě další přifouknutí bublin. A bylo by naivní očekávat, že centrální bankéři jim dokážou přes regulace zamezit. Na celém světě se navíc pohybuje takové kvantum peněz, což křiví chování jednotlivců, firem a finančních institucí, že může dojít k naprosto neočekávaným šokům. Stejně jako před sedmi lety.


Čtěte také:

ECB začne podporovat ekonomiku nákupem vládních dluhopisů

Nákupy ECB se vztahují i na ztrátové dluhopisy vlád. Berlín se vejde o prsa

Nákupní plány ECB vyhnaly evropské akcie na sedmileté maximum

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče