Vláda zvyšování daní nevzdala

25. listopadu 2002, 00:00 - Eva Martínková
25. listopadu 2002, 00:00

Podnikatele nejvíc trápí vysoké daňové zatížení práce Myšlenku zvyšování daní sociálnědemokratická vláda přesouvá do roku 2004. Zatím nehodlá udělat nic ani pro zlevnění pracovní síly. Co nás v roce 2004 čeká, pokud opozice vládě ve zvyšování daní nezabrání?

Podnikatele nejvíc trápí vysoké daňové zatížení práce

Myšlenku zvyšování daní sociálnědemokratická vláda přesouvá do roku 2004. Zatím nehodlá udělat nic ani pro zlevnění pracovní síly.

Co nás v roce 2004 čeká, pokud opozice vládě ve zvyšování daní nezabrání? Nejprve jedna dobrá zpráva: Z jedenatřiceti procent na dvacet devět by mělo klesnout daňové zatížení právnických osob, tedy firem. Není to ale důvod k velké radosti. Stát by si totiž hbitě vybral peníze jinde - na zvýšených daních nepřímých, tedy na dani z přidané hodnoty a dani spotřební. Je velmi pravděpodobné, i vzhledem k požadavku EU na sbližování sazeb DPH, že snížená pětiprocentní sazba u potravin a služeb stoupne z pěti na sedm procent a základní sazba u ostatních komodit klesne z dvaadvaceti na dvacet procent. Některé dosud zvýhodněné služby, například stavební práce a telekomunikace, se kvůli požadavkům EU budou muset během tří let přeřadit ze zvýhodněné spodní sazby do sazby horní. Nenajde se snad jediný podnikatel, kterého by se toto opatření nedotklo. Spotřební daň u alkoholu a tabáku stoupne již během příštího roku, není jen jasné, zda se tak stane najednou, nebo ve dvou krocích. Pašování cigaret a nelegální palírny však slibovaný zisk státní kasy výrazně sníží. Spotřební daň u pohonných hmot přijde na řadu až v roce 2004.

Zbytečně drahá práce

„Daňové sazby v České republice sice na první pohled vypadají přiměřeně, existuje ale skryté zdanění práce v podobě pojistného placeného firmami. Celkové zatížení práce v ČR tak patří k nejvyšším nejen mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale je vysoké i ve srovnánín se zeměmi EU,“ říká David Marek, hlavní ekonom Patria Online. Z evropských států je podle statistik více daňově zatížena mzda v Dánsku a Německu. Srovnatelná je v Belgii. V Maďarsku a Polsku je daňové zatížení práce zhruba o deset procentních bodů nižší. Na Slovensku je oproti ČR poloviční. „Pokud sečteme všechny náklady na pracovní sílu, vychází nám, že ČR patří mezi relativně drahé země. Stát získá z každé koruny, kterou firma vynaloží na pracovní sílu, 35 až 51 procent, podle výše mzdy a odečitatelných položek. U minimální mzdy získá stát z každé koruny vynaložené na pracovní sílu 35 haléřů, u průměrné mzdy zhruba 41 haléřů a u nejvyšších mezd je již celkové zdanění práce více než padesátiprocentní,“ upozorňuje Marek.

Změňme hrubou mzdu!

Daňové zatížení práce je v České republice nebezpečné hlavně proto, že je skryté. Ani zaměstnanec si často neuvědomuje, že stojí firmu nejméně o třetinu více, než je jeho hrubá mzda. Z pravicového politického spektra se proto čas od času ozývají návrhy, aby zaměstnanci dostávali hrubou mzdu v celkové výši, kterou za ně zaměstnavatel zaplatí. Pak by teprve pochopili, jak vysoké jsou odvody do sociálního a zdravotního systému. Návrh vlády snížit příspěvky na politiku zaměstnanosti je z pohledu ekonomů pro celkové zlevnění pracovního místa zcela nedostatečný.

Vyšší i daň z nemovitosti

Dále vláda uvažuje, ve šlépějích kabinetu předešlého, o zvýšení daně z nemovitostí. Ta by se napříště neměla řídit plochou nemovitosti a pozemku, ale jejich tržní cenou. To znamená, že čím udržovanější objekt, tím vyšší daň. Kdo by nechal svůj majetek chátrat, platil by méně. Pro opoziční ODS, která toto zvýšení považuje za formu milionářské daně, je to nepřijatelný návrh. Majitel vily s tržní cenou 10 milionů korun by mohl platit až 20 000 korun ročně, zatímco dosud platí kolem 1000 korun. Nyní stát vybere na daně z nemovitostí 4,5 miliardy korun, po zvýšení by to měl být dvojnásobek.

Kolik se odvádí na pojištění při platu 10 000 Kč

Zaměstnanec zaměstnavatel

Zdravotní pojištění 450 900

Sociální pojištění

a) nemocenské pojištění 110 330

b) důchodové pojištění 650 1 950

c) fond zaměstnanosti 40 320

Odvody celkem 1 250 3 500

Základ daně 5 580

Daň z příjmu 837

Čistá mzda 7 913

Kolik se odvádí na pojištění při platu 15 000 Kč

Zaměstnanec zaměstnavatel

Zdravotní pojištění 675 1 350

Sociální pojištění

a) nemocenské pojištění 200 520

b) důchodové pojištění 940 2 870

c) fond zaměstnanosti 60 510

Odvody celkem 1 875 5 250

Základ daně 17 500

Daň z příjmu 3 500

Čistá mzda 14 000

Kolik se odvádí na pojištění při platu 20 000 Kč

Zaměstnanec zaměstnavatel

Zdravotní pojištění 900 1 800

Sociální pojištění

a) nemocenské pojištění 250 710

b) důchodové pojištění 1 250 3 790

c) fond zaměstnanosti 100 700

Odvody celkem 2 500 7 000

Základ daně 17 500

Daň z příjmu 3 500

Čistá mzda 14 000

Kolik se odvádí na pojištění při platu 30 000 Kč

Zaměstnanec zaměstnavatel

Zdravotní pojištění 1 350 2 700

Sociální pojištění

a) nemocenské pojištění 330 990

b) důchodové pojištění 1 950 5 850

c) fond zaměstnanosti 120 960

Odvody celkem 3 750 10 500

Základ daně 23 080

Daň z příjmu 4 405

Čistá mzda 21 845

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče