Vláda už zjistila, proč a kam mizí podnikatelé

11. dubna 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
11. dubna 2005, 00:00

REFORMA Obavy, že vládní reforma veřejných financí postihla především samostatně výdělečně činné osoby, se potvrdily. Za loňský rok ukončilo nebo přerušilo svou živnost nejvíce lidí za dobu existence Česka. Čtvrtina z nich přitom rozšířila řady nezaměstnaných.

REFORMA

Obavy, že vládní reforma veřejných financí postihla především samostatně výdělečně činné osoby, se potvrdily. Za loňský rok ukončilo nebo přerušilo svou živnost nejvíce lidí za dobu existence Česka. Čtvrtina z nich přitom rozšířila řady nezaměstnaných.

Jak vyplývá z analýzy, kterou si k vývoji podnikání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nechala zpracovat Hospodářská rada vlády, počet fyzických osobpodnikatelů v Česku trvale roste a loni dosáhl rekordního čísla 1,945 milionu. Počet ekonomicky aktivních podnikatelů však pro změnu trvale klesá. V roce 2004 zaniklo přes 40 tisíc živností, což je nejvíce za poslední čtyři roky. I když bylo nově zaregistrovaných živností více než zaniklých, loňský přírůstek byl nejnižší za poslední tři roky.

Čtvrtina z celkového počtu podnikatelů, kteří loni skončili, patřila mezi ekonomicky aktivní, tedy ty, kteří platí daň z příjmu. Stejně velká skupina OSVČ nakonec nenašla žádné zaměstnání a skončila na úřadech práce. I když jsou mezi těmito čerstvými nezaměstnanými i ti, kteří neplatili žádné daně, kvůli zhoršení podnikatelských podmínek na ně nyní bude stát naopak doplácet.

Počet podnikatelů cizinců od roku 2001 roste, loni jich tady podnikalo na 70 tisíc. Analýza rovněž prokázala, že od poloviny devadesátých let se zastavil nárůst počtu podnikatelů se zaměstnanci. Ukazuje se tak, že malí podnikatelé nejsou schopni za současného stavu rozšiřovat své aktivity tím, že by najímali další zaměstnance. Absorbce části nezaměstnaných právě do oblasti malého a středního podnikání přitom patří k základním schopnostem každé fungující ekonomiky. I když je tedy počet českých živnostníků nad průměrem Evropské unie, nemožnost dalšího růstu tuto výhodu významně relativizuje.

Jako tři hlavní problémy, které podstatnou měrou přispěly k současnému nárůstu končících podnikatelů, uvádí analýza především zavedení institutu minimální daně a zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zavedení minimální daně znamená, že na OSVČ se pohlíží, jako by měla minimální příjem ve výši poloviny průměrné mzdy, i kdyby byla fakticky ve ztrátě. Stát tak na úkor podnikatelů, kteří například investují veškerý zisk do rozvoje firmy, řeší neschopnost vypořádat se s daňovými úniky u nepoctivců. Hlouběji do kapsy dále sáhnulo živnostníkům i zvýšení vyměřovacích základů na platby sociálního a zdravotního pojištění.

Vláda totiž do těchto plateb počítá i podíl, který musí odvádět podnikatel jako část nákladů na každého zaměstnance, což jsou dvě třetiny celkově odváděné částky. Podle vládních představitelů a odborů tak zvýšením došlo alespoň k mírnějšímu srovnání rozdílů mezi oběma sociálními skupinami. Naopak opoziční ODS i sami podnikatelé toto zvýhodnění chápou jako motivaci a určitou výhodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče