Vláda nemá čas řešit skutečné problémy

10. března 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
10. března 2003, 00:00

O problémech US-DEU v koaliční vládě a o perspektivách pravice jsme hovořili s místopředsedou vlády a předsedou Unie svobody Petrem Marešem.* Vláda požádala o vyslovení důvěry. Bylo tohoto aktu skutečně zapotřebí, nebo se jednalo o řešení problémů v ČSSD?

Petr Mareš: Hlasování o důvěře vládě je ve skutečnosti hlasováním o ČSSD

O problémech US-DEU v koaliční vládě a o perspektivách pravice jsme hovořili s místopředsedou vlády a předsedou Unie svobody Petrem Marešem.

* Vláda požádala o vyslovení důvěry. Bylo tohoto aktu skutečně zapotřebí, nebo se jednalo o řešení problémů v ČSSD?

Není sporu o tom, že tento krok je žádostí o důvěru sociální demokracie. Pokud jde o křesťanské demokraty, ti nemají problém se setrváním ve vládní koalici, a pokud jde o naši stranu, tak ta vyjádřila jednoznačnou vůli k setrvání ve vládě na svém nedávném sjezdu. Dnes se skutečně obracíme na poslance sociální demokracie. Je to logické, protože jejich postup při volbě prezidenta naznačil možnost, že podpora vládě by v tuto chvíli nemusela být dostatečná. Myslím, že se premiér rozhodl správně.

* Ukončí hlasování o důvěře zákopovou válku v ČSSD?

Ne, nemyslím si, že hlasování o důvěře tuto válku ukončí. Diskuze v ČSSD bude pokračovat až do sjezdu, ale my si na druhé straně nemůžeme dovolit tento čtrnáctidenní odklad. Vládu čeká řada kroků i ve vztahu k zahraničí, a je třeba, aby je prováděla se zajištěným, byť možná formálním mandátem.

* Čtyři poslanci vaší strany zažádali o kontrolu svých mobilů. Nemáte obavu z toho, že veškeré nitky z tajných služeb a policie se sbíhají v rukách nejsilnější vládní strany?

Nemám v tuto chvíli pocit, že by se tajné služby vymknuly z rukou vlády, anebo že by byly organizovány našimi oficiálními službami. Zatím ostatně není jisté ani to, zda k nějakým odposlechům došlo. To, jak jsme zatím premiérem informováni ve vládě a především na předsednictvu vlády o všech otázkách souvisejících s tajnými službami, se mi zdá dostatečné.

* Obáváte se problémů, které by mohly vyplynout ze soužití vlády a prezidenta Václava Klause, tedy výrazného představitele dominatní opoziční strany?

My jsme usilovali o zvolení jiného kandidáta, než nakonec zvolen byl. Nemyslím si však, že by vzniklá situace byla předznamením nějaké zásadní krize. Kohabitace je známa například z Francie či Polska, takže to z hlediska fungování státu není až zase tak nic výjimečného. Myslím si, že to může být dokonce zkušenost pozitivní. My jsme se příliš soustředili na představu prezidentského úřadu, kterou mu vtiskl T. G. Masaryk a tak jak se o ni podle mého názoru úspěšně pokoušel i Václav Havel. Jejich role spočívala v roli prezidenta nadstranického, sjednocujícího a politickou scénu spíše glosujícího, než přímo ovlivňujícího. V osobě Václava Klause máme model prezidenta, který je výraznou postavou pro občanské demokraty do následujících let. Jak bude konkrétní soužití probíhat, ukáže až čas, nicméně znovu opakuji, může to být pro nás i pozitivní zkušenost.

* Může se stát Klaus sjednotitelem pravice do příštích voleb?

Tuto roli bych Klausovi nepřipisoval. Dosavadní zkušenost s jeho působením v politice naznačuje spíše opačnou možnost. Můj dojem je, že jeho odchod na Hrad spíše uvolnil prostor pro diskuzi o sbližování pravice. Václav Klaus je přece jenom připomínkou konfliktů z minulosti uvnitř nesocialistických stran. Jeho odstoupením z každodenní politiky se uvolní určitý prostor pro navázání zpřetrhané spolupráce, a určitě to nebude US-DEU, která by tento prostor blokovala.

* Lze adekvátně k tomu posuzovat i situace ve vaší straně, kde se odchodem politiků z bývalého vedení ODS uvolnil prostor pro tuto spolupráci?

Určitě. Ta moje, zatím krátká, ale intenzivní zkušenost v postu předsedy strany svědčí o tom, že jsme v tuto chvíli schopni lepší komunikace s partnery z ODS i lepší komunikace s partnery z neparlamentní pravicové scény. Velmi těžko se však dnes odhaduje, zda to přinese do budoucna nějaké konkrétní výsledky, ale myslím si, že příslib spolupráce je nadějný.

* Nebojíte se ale, že po čtyřech letech ve vládě můžete přijít o svá pravicová ideová východiska?

Pokud bychom nebyli schopni si tuto svoji tvář uchovat, pak by ta doba našeho působení ve vládě byla daleko kratší než čtyři roky.

* Váš senátor Kolář navrhuje spojení se stranou Zelených, vy sám hovoříte na sjezdu o trvale udržitelném rozvoji, což je výrazně levicový postulát. Není tohle ztráta původních ideových pozic?

Téma udržitelného rozvoje není a priori téma levicové politiky. Připomněl bych, že v prehistorii tohoto pojmu stáli významní pravicoví politikové. Z pozic konzervativního politika toto téma již v sedmdesátých letech otevřel Ronald Reagan coby kalifornský guvernér, obdobně tento termín používala i Margaret Thatcherová. Myslím si, že to je úkol pro Unii svobody, aby téma udržitelného rozvoje představila jako téma nesocialistické.

* Spor o pravicovost probíhá i v postoji státu k různým organizacím občanské společnosti.

Jsem si jist, že přenos co možná největšího množství kompetencí od státu směrem dolů je pravicové téma. Právě socialistická vize je vize regulace z centra. To, čím se lišíme od ODS, je forma jakou participaci moci umožnit. I to je jeden z důvodů, proč si myslíme, že má vedle občanských demokratů existovat další silná pravicová strana.

* Stát čeká reforma veřejných rozpočtů. Kde je pro vás hranice nepřijatelnosti reformy, která by nezohledňovala vaše požadavky?

Byl jsem na republikovém shromáždění proti tomu, abychom si stanovili nějaká konkrétní čísla. Diskuze ostatně dodnes není ještě v takovém stadiu, abychom mohli nějaká konkrétní čísla, za něž nejsme ochotni jít, vyslovovat. Jinak je pro nás v oblasti fiskální reformy závazné programové prohlášení vlády. Blízké je nám i prohlášení ČNB o co nejbližším termínu přistoupení ČR ke společné evropské měně.

* Nicméně čas letí, a práce na reformě stojí. Vnímáte to tak?

Není možné zastírat, že časový faktor působí stále hrozivěji, že pomyslné reformní hodinky tikají stále hlasitěji. Bylo by nepravdivé tvrdit, že diskuze ve vládě postupuje tak, abychom s ní byli spokojeni. A před sjezdem ČSSD debata na toto téma příliš nepostoupí. Zásadní otázku o věcném záměru a směrování reformy musíme nastolit hned poté, co si sociální demokraté vyjasní vlastní mocenský souboj. Zároveň si uvědomujeme, že zásadní prvky reformy se musejí promítnout i do rozpočtu, aby vůbec mohla reforma proběhnout.

* Princip subsidiarity spočívá v převodu financí, především daňových výnosů, na nižší články veřejné správy. Zatím to ale pro kraje příliš dobře nevypadá.

Ano. I tohle je v tuto chvíli problém, v němž se neshoduje vládní koalice, i když rozdílné postoje nejsou přesně dány rozdílnou stranickou příslušností. Rozdílné názory se táhnou napříč sociální demokracií. Všichni tři naši ministři zastávají shodný názor, že je potřeba postupovat podle materiálu, který předložilo ministerstvo financí, tedy že je potřeba předat poměrně podstatnou část daňových výnosů krajům tak, aby byly schopny ze svých vlastních zdrojů finančně zabezpečit kompetence, které na ně byly převedeny. Například pro oblast vzdělávání byl vytvořen dodatečný rámec, aby byly finanční prostředky převedeny bez jakéhokoli nebezpečí, a tuto pozici budeme zastávat i ve vládě.

* Sporným bodem ve vládní koalici je i zákon o nájemném. Podaří se najít shodu mezi socialistickým návrhem ministerstva financí a návrhem vašeho ministra pro místní rozvoj Pavla Němce? Zatím to tak nevypadá.

Já bych polemizovat s tím, že to nevypadá na shodu. V jistém okamžiku jsme byli shodě již velmi blízko. Dali jsme jasně najevo, že jsme ochotni slevit ze svých představ o tempu deregulace. Podstatné pro nás je, aby byl nastolen stav, který postupnou deregulaci zajistí. Chápeme, že ČSSD má obavy ze sociálních dopadů rychlé deregulace, a jsme ochotni ze svých původních požadavků slevit, i když si myslíme, že jejich obavy nejsou zcela opodstatněné.

* Před volbami jste slibovali „odplevelení“ legislativy především v oblasti podnikání. Už máte nějaké výsledky v zjednodušení legislativní džungle?

Touto otázkou se zabývá místopředseda vlády pro legislativu Pavel Rychetský. Nicméně je to jeden z těch problémů, které vláda stále jakoby valí před sebou. Jsme v situaci, kdy vláda řeší víceméně pouze přicházející katastrofy. Ať již reálné, jako byly povodně, anebo politické, jako byla volba prezidenta. Hromádka problémů, k nimž se vláda nedostává, se neustále zvětšuje. A já mám stále výraznější pocit, že buď se těmito problémy začneme zabývat ještě v průběhu tohoto roku, nebo se vláda dostane do velmi závažných problémů, což by bylo špatné nejenom pro ni, ale pro celou Českou republiku.

Petr Mareš (1956)

Historik, absolvent Filosofické fakulty UK v Praze, studoval také ve Varšavě, Moskvě a Oxfordu. V letech 1981-1984 působil v Ústavu československých a světových dějin ČSAV. Od roku 1990 přednášel na Fakultě sociálních věd UK, kde vedl oddělení amerických studií. Od června 1998 byl poslancem za Unii svobody. V parlamentních volbách 2002 zvolen nebyl, ale přesto se stal místopředsedou vlády pro výzkum, vědu a lidské zdroje. Od ledna 2003 zastává funkci předsedy US-DEU. Z prvního manželství má dvě dcery, z druhého dvouměsíčního syna.

Vlastní zkušenosti s podnikáním Petr Mareš nemá. Domnívá se však, že pro podnikatele je nyní nejdůležitější dostatek informací o Evropské unii. Podílel se proto na otevření prvního informačního centra pro podnikatele v Jablonci.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče