Vláda nás rekordně zadlužila

23. prosince 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
23. prosince 2002, 00:00

Představitelé opozičních stran kritizují nadhodnocení hospodářského růstu Poslanecká sněmovna schválila v třetím čtení státní rozpočet na příští rok. Deficit 111 miliard korun je doposud největší v historii České republiky. Zatímco příjmy státu se pro příští rok odhadují na 684,1 mld.

Představitelé opozičních stran kritizují nadhodnocení hospodářského růstu

Poslanecká sněmovna schválila v třetím čtení státní rozpočet na příští rok. Deficit 111 miliard korun je doposud největší v historii České republiky. Zatímco příjmy státu se pro příští rok odhadují na 684,1 mld. Kč, výdaje mají dosáhnout 795,4 miliardy korun.

Státní dluh tak vzrostl na své maximum - 460 mld. korun, což tvoří 18 % HDP. Každého občana tak jenom příští rok vláda zadlužila o více než deset tisíc korun. „Pokud v roce 1997 rozhodoval státní úředník o čyřiceti haléřích z každé koruny vytvořené v národním hospodářství, nyní je to již padesát haléřů,“ hodnotil pod tímto zorným úhledm pohledu vzrůst spotřeby státu předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. A to se ještě deficit o 48 miliard korun snížil díky požadavku Unie svobody, aby byla ztráta České konsolidační agentury přesunuta na další roky. Díky tomuto čistě optickému snížení deficitu nakonec nedošlo k naplnění programového prohlášení vlády - to počítalo s letošním deficitem ve výši 157 miliard korun.

Deficitní stabilita

Stát tak bude v příštím roce hospodařit s doposud největším deficitem ve své historii. Na druhé straně to bude po mnoha letech vůbec první rozpočet, do nějž nebudou zabudovány jakékoli mimořádné příjmy - to znamená především z privatizace. Obě tyto skutečnosti zároveň poznamenaly krajní hodnocení, která přijetí rozpočtu provázela. „Jde o férový rozpočet, který přináší stabilitu,“ prohlásil po hlasování ministr financí Bohuslav Sobotka. „Obdivuji drzost ministra financí, se kterou přichází do sněmovny nechat si schválit takovýto rozpočet,“ kontroval vůdce pravicové opozice, čestný předseda ODS Václav Klaus. Předmětem sporu mezi vládní koalicí a opozicí se stala především predikce hospodářského vývoje. Z výše růstu HDP se totiž bude odvíjet i daňový výběr a výběr na sociálním pojištění. Daně a především sociální pojištění tvoří převážnou položku v příjmech státního rozpočtu. Za Zemanovy vlády však docházelo pravidelně k nadhodnocování růstu HDP a tím i k nadhodnocování příjmů. Vláda pak špatným odhadem odůvodňovala pravidelné překračování schváleného deficitu. Na příští rok počítá Sobotkovo ministerstvo s růstem HDP ve výši 3,33 %. Podle ministra financí vychází predikce ze srovnání různých zdrojů, např. expertní skupiny, či VŠE. Predikce MF, na níž je postaven rozpočet na příští rok, ale nezohlednila predikci ČNB. Ta počítá na příští rok s růstem pouze ve výši 1,8 až 2,2 %. Nadhodnocení výše hospodářského růstu kritizoval i Václav Klaus. Podle něj zpomalování ekonomiky může znamenat skutečnou výši deficitu až o deset miliard vyšší, než je plánována. Obdobně kriticky se k výši vládní predikce staví i komunisté, například člen rozpočtového výboru Svatomír Recman.

Minimální investice

Zatímco o výši deficitu či hospodářského růstu se mohou vést spory, vláda i opozice jsou zajedno v tom, že struktura výdajů je negativní, a to především ve směru investičních výdajů. Sám Sobotka v úvodu při schvalování rozpočtu připustil, že padesát tři haléřů z každé koruny výdajů jde na mandatorní výdaje. To ovšem není vše. Další část výdajů spolykají takzvané quasi mandatorní výdaje, tedy např. stavební spoření či podpora hypoték. Výplata penzí a státních podpor spolkne celých 365 miliard, oproti tomu výdaje na vědu a výzkum, které jsou jednou z priorit vládního prohlášení, dosáhnou 14 miliard korun. I když zde dochází k navýšení o více než 11 %, nepoměr mezi „mrtvými“ výdaji na sociální transfery a investičními výdaji je více než zřetelný. Dokonce i Sobotka v průběhu schvalování rozpočtu připustil, že „vládě se nedostává na plnění svých politických a rozpočtových priorit.“

Miliarda pro podnikatele

Snad ještě markantnější je to v případě další z rozpočtových priorit vlády, kterou má být podpora malého a středního podnikání. Tento sektor národního hospodářství přechází od příštího roku na základě kompetenčního zákony plně pod křídla ministerstva průmyslu a obchodu. Na celou podporu byla vyčleněna celková částka okolo jedné miliardy korun. To je přibližně stejně jako v předchozích letech, což znamená, že o žádnou prioritu ve skutečnosti nejde. Podle pravicových politiků však nejde o žádnou škodu, protože peníze na různé podpůrné programy bývají vynakládány často neefektivně, a navíc zde i mnohdy hrozí podezření z korupce.

Vybrané výdaje státního rozpočtu (v tis. Kč, index v %)

2002 2003 index 2003/2002

Poslanecká sněmovna 991 439 983 823 99,2

Senát 683 033 607 294 95,2

Úřad vlády 407 372 503 309 123,6

MPSV 261 128 708 277 889 425 106,4

Státní dluh 21 996 034 24 608 000 111,9

Všeobecná pokladní správa 115 875 704 166 916 359 144,0

PRAMEN: MF ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče