Vláda jde živnostníkům po krku

01. listopadu 2004, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
01. listopadu 2004, 00:00

Koaliční vláda se od začátku svého působení zaštiťuje úmyslem podporovat co nejvíce malé a střední podnikání. Dosavadní úrodou všech zákonů, které se tak či onak dotýkají tohoto segmentu podnikání, je však největší odliv živnostníků v polistopadovém období. Přitom hlavní úprk OSVČ na pracovní úřady se dá ještě očekávat.

V inu na tom totiž nese část legislativy, která v podstatě znemožňuje podnikatelům dosáhnout na sociální dávky. Původně to měla být pouze jakási fikce, od níž se bude odvíjet vyměřovací základ pro placení pojistného. Pro výši tohoto základu vláda zvolila polovinu průměrné mzdy vyplácené v národním hospodářství. „Polovina průměrné mzdy“, veličina doposud v zákonodárství naprosto neznámá, se vládním politikům natolik zalíbila, že ji učinili středobodem dalších „reformních“ zákonů. A tak minimální daň, která postihla bez rozdílu podvodníky neplatící daně stejně jako podnikatele, kteří bez ohledu na sebe investovali veškerý zisk zpět do firmy, se odvíjí právě od výše poloviny průměrné mzdy. Stejně tak limit pro výplatu podpory v nezaměstnanosti či pro výplatu sociálních dávek, například dětských přídavků. A zde je právě zakopán onen pověstný pes. Zákony přiznávající občanům sociální dávky mají totiž pro podnikatele jedno omezení - podporu v nezaměstnanosti či dávky dostane pouze v případě, že v rozhodném období pro jejich vyměřování je či byl jeho příjem nižší než polovina průměrné mzdy. Protože ale od příštího roku platí novela zákona o dani z příjmu, která se tváří, že každý živnostník dosáhl nejméně poloviny průměrné mzdy, tak ve svém důsledku nebude mít na podporu či dávky žádný vliv. Již nyní ale platí kvůli novelám sociálních zákonů, že OSVČ, které si často přivydělávají jenom pár stokorun, jsou brány sociálními úřady jako osoby, které mají ve skutečnosti příjem ve výši poloviny průměrné mzdy. Matky s dětmi či důchodci, tedy sociální skupiny, o něž se vláda tak ráda bere, tak přijdou o často nejpodstatnější část svých skutečných příjmů. Aby toho nebylo málo, kvůli náběhu příslušných zákonů v průběhu roku nejenom že přijdou o dávky, ale ještě musí z oné výše poloviny průměrné mzdy zaplatit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Vrátí jim pojišťovny či sociálka zálohové přeplatky podle skutečného stavu příjmů, anebo už své peníze nikdy neuvidí? Toť otázka. Je otázka, zda jde o pouhé nedorozumění či záměr. Ovšem na podobné důsledky schválených zákonů upozorňovali již poslanci ODS v době projednávání příslušných norem ve sněmovně, přesně kvůli této diskriminaci podnikatelů ve srovnání s ostatními skupinami občanů tyto normy vetoval prezident republiky. Přesto všechny protesty vládní stojednička ve sněmovně převálcovala, aniž by se snažila brát protichůdné argumenty vážně v potaz. Vše tedy spíše nasvědčuje tomu, že šlo o promyšlený záměr, jak určitou sociální skupinu, která je svou podstatou především pravicově zaměřená, zcela vyřadit z plošných sociálních transferů. Co na tom, že tato skupina občanů platí ve valné většině poctivě daně a další dávky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče