Vláda jako konkurence

16. května 2008, 16:53 - (red)
16. května 2008, 16:53

Kapitola 128

Horší než noční můra * Prací proti korupci * Referendem na ně! * Maďarský příklad * Superchytré rady

Horší než noční můra

Nikdo nečeká, že se někdo přizná k rozpracování ideje, na niž by člověk nepřišel ani při žlučníkovém záchvatu kombinovaném s ledvinovou kolikou a deliriem tremens. Vymyslet se to prostě nedá, to se holt musí jednomu donést „na ucho“. Bohužel, má to těžko popiratelnou, byť těžko pochopitelnou logiku. Předmětná úvaha navazuje na nedávno minulé negativní zkušenosti České republiky s „ochranou cizích investic“.
Ohledně privatizace zdravotnictví se znovu očekává velká americká investice. Někdo usiluje o nevratnost změn ve zdravotnickém systému, ale z praxe potenciálních investorů už ví o obrovských dopadech těchto změn na obyvatelstvo, což je doprovázeno mnoha velkými a zásadními soudními spory. Lehce se dá dopočítat, že problematická privatizace spojená s neméně problematickou investicí by mohla vybudit takové reakce obyvatelstva, které by ve svých důsledcích tuto investici ohrozily. A jak ji ochránit? Proto nějaký chorý mozek přišel na ideu, že americká posádka, přítomná na našem území kvůli radaru, by mohla být jakousi vhodnou fyzickou záštitou této investice. Zaplať pánbůh, svět takto nestojí, a ani současná washingtonská administrativa takto nefunguje. Je však dobré si uvědomit, že mezi námi existují také „biľakovské“ mozky (pro později narozené: v období totality byl Vasil Biľak dlouhá léta ideovým tajemníkem ÚV KSČ), které se jenom přeprogramovaly zleva doprava. A prý vyskytují se poblíž rozhodovacích úrovní.
Máte pravdu, skoro to zavání poplašnou zprávou, ale ať - před 80 lety nechali ty poplašné zprávy ladem a dokonce i brilantní Curzio Malaparte ve své knize Státní převraty: Jak se dělají a jak se jim zabraňuje v roce 1931 nadepsal poslední kapitolu Hitler, nepodařený diktátor.

Prací proti korupci

Sociální demokracie přišla s protikorupčním desaterem jako lékem na velký společenský neduh. Chybí ale návod k použití: Svrbí-li vás korupce, přiložte na chvíli Desatero, nedrbat?
Korupce je jedním z nestarších trápení lidstva. Důkazem je, že „protikorupčně“ je zaměřena třetina Desatera, jednoho z nejstarších zákoníků na světě. Takže není třeba nic moc zásadně nového vymýšlet, stačilo by vzít vážně ta prastará tři protikorupční ustanovení: nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, nebudeš dychtit po majetku bližního. A samozřejmě, pracovati budeš, ať už šest dní nebo pět, ale pracovat.
Pro sociálně demokratické poslance by to in puncto protikorupčních aktivit například znamenalo, že by zodpovědně hlasovali, když jejich kolega František Bublan navrhuje, aby se zpřísněná opatření v novém zákoně proti praní špinavých peněz vztahovala také na ně samé, coby „politicky exponované osoby“, což v zahraničí patří mezi „best practices“ neboli doporučené způsoby, jejichž přijímáním se tak zaklínáme.
Jenže ouha! Ze 71 sociálně demokratických poslanců tento pozměňovací návrh podpořilo jen 46, tedy necelé dvě třetiny. Tři z nich byli řádně omluveni, tři mudrci se zdrželi hlasování a Petr Rafaj byl proti, zřejmě má namířeno za Milošem Melčákem a Michalem Pohankou. Ovšem kdyby se dalších osmnáct sociálně demokratických poslanců kdesi neflákalo a hlasovalo by pro, mohl být pozměňovací návrh i přesto přijat! A už by měla sociální demokracie první, veledůležitý protikorupční bod schválen, a to by ještě nebyla ve vládě!
Ono to ale bude asi složitější. Mnoha poslancům totiž zřetelně vyhovuje boj proti korupci těch druhých, mají asi starost o spasení jejich duší, o své rozšafně nedbajíce. Například poslanci Janu Vidímovi z ODS se rozzářily oči, když dopočítal, že vytvořením poslanecké vyšetřovací komise na vojenské tatrovky by vlastně sociální demokraté řezali do vlastního těla: „Chtějí-li vyšetřovat sami sebe, tak pojďme do toho!“ Možná ho ale přejde humor, až zjistí celý rozsah vyšetřování. Kdo ví, zda to nemají sociální demokraté spočítáno lépe.

Referendem na ně!

Voliče však již zcela jistě nemůže bavit koukat se na již příliš dlouho trvající pubertální období naší demokracie. Asi není vhodné, aby takto nedospělý parlament rozhodoval sám o sobě. Proto bude do budoucna nutno zbavit jej zřejmě nezvládnutelného úkolu a některé zásadní otázky (postavení před zákonem, rozsah imunity a platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů) rozhodnout prostě referendem. Od nich se něčeho kloudného asi nedočkáme.

Maďarský příklad

Proč se všechny takzvané politicky exponované osoby i za cenu totální ztráty důstojnosti brání všemi prostředky tomu, aby byly přijaty tvrdé protikorupční zákony? Odpověď se dá najít v těchto dnech v Budapešti, kde centrum města je polepená malými nálepkami s následujícím varováním a vysvětlením:
Nepodváděj!
Nekraď!
Nelži! Protože vláda nestrpí konkurenci!

Superchytré rady

Kdysi konzervativní profesor ekonomie Geoffrey Sachs, ředitel Earth Institutu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna pro Projekt tisíciletí, napsal článek o alternativách ropy a uhlí.
Sachs sází na hledání nových technologií a na využití solární energie. „Kdyby se v poušti Mojave postavily sluneční elektrárny, takto získaná elektřina by pokryla více než polovinu spotřeby Spojených států amerických. Severoafrické solární elektrárny by zásobily elektřinou západní Evropu a zdroje níže od Sahary by stačily pro celý černý kontinent,“ míní profesor ekonomie.
Jenže - jak míní Sachs - vlády nepodporují výzkum a vývoj nových technologií. „USA v roce 2006 pro tento účel vyčlenily tři miliardy dolarů, což je - po započtení inflace - o 40 procent méně než začátkem osmdesátých let. Takovou sumu vláda USA utratí na vojenské účely za jeden a půl dne,“ kritizuje energetickou politiku Washingtonu Sachs. Na vývoj technologií pro obnovitelné zdroje americká vláda vynaložila pouze 239 milionů dolarů, což je tolik, kolik USA utratí na vojenské účely za tři hodiny. Tato kritika je správná, vlády by měly vývoj nových technologií podporovat.
Nezapomněl ale pan profesor na zdroj energie, který by byl nejlogičtější alternativou pro ropu a plyn? Jistěže ne, přesto ve svém článku, který po světě šíří agentura Projekt Syndicate, o využití jádra nenapsal ani slovo. U tak superchytrého rádce taková ignorace už zavání ztrátou nezávislosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče