Vítr dělá z podnikatelů milionáře

17. března 2003, 00:00 - Vít Smrčka, smrcka@profit.cz
17. března 2003, 00:00

Využívání čisté energie z větrných elektráren zaznamenává boom v Evropské unii. Ideální čas pro investice nastává i u nás. Stát se přes noc milionářem je reálné. Člověk nemusí přitom sázet, hrát hazard. Stačí mít svou větrnou elektrárnu.

Do roku 2010 by v ČR mohlo stát přes tisíc větrných elektráren

Využívání čisté energie z větrných elektráren zaznamenává boom v Evropské unii. Ideální čas pro investice nastává i u nás.

Stát se přes noc milionářem je reálné. Člověk nemusí přitom sázet, hrát hazard. Stačí mít svou větrnou elektrárnu. Za hodinu přinese majiteli průměrně velká větrná elektrárna s výkonem 1,3 MW tržby kolem 4000 korun. Za rok jsou to miliony. „Divím se, že se zájemci ještě neozývají. V současnosti jsou pro to nejlepší podmínky,“ říká o podnikání ve větrné energetice předseda České společnosti pro větrnou energii Josef Štekl. Stát garantuje provozovateli, že nebude mít problémy s odbytem svého produktu. V energetickém zákoně je uzákoněna povinnost tuto elektřinu, stejně jako z jiných obnovitelných zdrojů energie (OZE), vykoupit. Vyhláška Energetického regulačního úřadu pak stanoví, že za elektřinu je distribuční společnost povinna zaplatit provozovateli větrné elektrárny tři koruny za kilowatthodinu neboli 3000 Kč za MWh.

Následujme Německo

Podobný vývoj nastartovaly o něco dříve státy Evropské unie. Podnikání ve větrné energetice je nyní v řadě evropských zemí jednou z nejlepších investic. V Německu je vedle povinného výkupu elektřiny z OZE a garantované ceny uzákoněna platnost obou povinností na dobu 20 let. Proto zde staví větrné elektrárny energetické společnosti, obce či fyzické osoby. Za poslední tři roky zde přibyly tisíce větrných elektráren. Německo jich má přes 13 000 s celkovým výkonem 12 000 MW, což je více než výkon elektráren ČEZ. Také je to pouze o pětinu menší než výkon všech elektráren a dalších energetických zdrojů České republiky. Podobný vývoj, i když ne tak dramatický, je v řadě dalších států EU, například ve Španělsku, Dánsku. Celkově má nyní Evropská unie ve větrných elektrárnách výkon 23 000 MW. Snaží se tak řešit problémy s ochranou životního prostředí, zabránit klimatickým změnám a globálnímu oteplování. Energie větru je proto ideální. Je naprosto čistá, z „domácích zdrojů“, nezávislá na dovozech ropy, zadarmo, nezávislá na dramatických cenových vzestupech, jaký například svět nyní zažívá v souvislosti s hrozbou války v Iráku. EU chce do roku 2010 dosáhnout podíl 12 procent OZE na výrobě energie, tj. dvojnásobný podíl než mají tyto zdroje nyní. Pro Českou republiku bude platit limit 7,4 procenta.

Větrná elektrárna je skvělá investice

„Je to velice výnosná investice,“ tvrdí o podnikání s větrnou energií v Německu Neela Winkelmannová, věnující se ekologickému poradenství v SRN a České republice. Investice se v SRN zaplatí do deseti let. Další léta elektrárny přináší pouze zisk, u velkých projektů v řádech desítek či stovek milionů korun, protože vítr je zadarmo a provoz větrných elektráren je téměř bezobslužný, automatizovaný. Životnost těchto zařízení se počítá podle výrobců nejméně na 20 let. „Postavit větrnou elektrárnu je lepší než například investovat do akcií automobilky, u níž nevíte, co se s ní za deset let stane,“ tvrdí Winkelmannová, která se přimlouvá za to, aby zákon garantující podnikatelům dlouhodobě povinnost odběru elektřiny a ceny byl přijat i v České republice. „Německo se stalo ve využití větru mistrem světa,“ dodává. V Německu, podobně jako v Dánsku a Španělsku, vznikl nový průmysl výroby větrných elektráren. Otevřely se nové trhy, které daly impulzy několika dalším odvětvím. „Je to ohromný rozmach, nové průmyslové odvětví, s jehož dynamikou se může srovnávat snad elektronický průmysl,“ říká Winkelmannová, když upozorňuje, že výroba obnovitelných zdrojů energií umožnila v Německu vznik 130 tisíc pracovních míst, více než kolik zaměstnával uhelný průmysl.

Nová legislativa nás nemine

Experti připomínají, že zákon na podporu obnovitelných zdrojů bude muset přijmout každá země Evropské unie do října letošního roku. Přijetí této legislativy bude závazné i pro nové členské státy EU. Podle Jana Motlíka, předsedy Asociace pro využití obnovitelných zdrojů, bude tento zákon v České republice přijat do konce letošního roku. Nad jeho obsahem se nyní intenzivně diskutuje, ale mnozí odborníci od něho očekávají, že výše výkupních cen bude i v České republice stanovena přímo zákonem a bude dlouhodobě garantována.

Šiky byrokratů

Všechno má své „ale“. Zase tak jednoduché totiž podnikání ve větrné energetice není. Větrná elektrárna se skutečně, obrazně řečeno, postaví za noc a začne podnikateli hned vydělávat. Dodavatelské firmy by ani netrpěly, aby montáž trvala déle než den. Pro montáž musí být ale vše připraveno, včetně postavení základního podkladu a natažení kabelů. Než se k tomu ale investor dostane, čeká jej strastiplná cesta vyřizování nejrůznějších povolení. Vyjádřit se musí mimo jiné ochránci přírody. Stále přežívají obavy, že elektrárny zabíjejí ptactvo a odhánějí zvěř. To vše bylo sice již výzkumem i v praxi vyvráceno, ale povolení neubyla. Ti, kdo s tím mají již zkušenosti, tvrdí, že vyřídit povolení trvá nejméně rok, ale také dva a více.

Ani krach není vyloučen

Zájemce musí mít hlavně dobré místo, kde se větrník bude skutečně točit a vydělávat. Jinak celá investice zkrachuje. „Babička tvrdila, že tam fouká a na základě toho se podnikalo,“ připomíná Štekl neznalost, s jakou se někteří podnikatelé pouštěli na počátku 90. let do nového podnikatelského oboru. Dost jich zkrachovalo, investice přišly na zmar. Tu zemské banky, které v tom ztratily také peníze, nemají proto o obor zájem. Základem pro nalezení vhodného umístění elektrárny by mělo být posouzení udělané Ústavem fyziky atmosféry A V ČR. Stojí pět tisíc korun. Teprve potom může zájemce začít realizovat další kroky směřují ke stavebnímu povolení a postavení větrné elektrárny. Dosud se větrné elektrárny v ČR dají téměř spočítat na prstech obou rukou, elektřinu vyrábějí na devíti místech. Jediná farma šesti větrných elektráren je v Ostružné v Jeseníkách, o kus dále na Mravenečníku je seskupení tří zařízení, jinde se jedná pouze o jednotlivé stožáry. Celkový výkon těchto zařízení je směšně malý, pouze 7 MW, při srovnání s výkonem parních a jaderných elektráren v České republice, které mají 15 000 MW, po spuštění Temelína 17 000 MW.

Evropské banky míří k nám

O prostředky by investor neměl mít nouzi, přestože tato energie není levná záležitost a průměrně se její cena při výkonu 1,5 MW pohybuje kolem 50 milionů korun. Domácí banky budou postupem času nahrazeny zahraničními, zejména německými, finančními domy a fondy EU. Mají totiž zájem investovat v České republice. „Němečtí investoři jsou připraveni. Čekají jen na přijetí zákona. I banky budou půjčovat,“ vyjádřila se k možnostem financování větrné energetiky v České republice Winkelmannnová.

Tisíc větrných elektráren

Štekl předpokládá, že v České republice by mohlo stát do roku 2010 až 1100 větrných elektráren s průměrným výkonem 1,3 MW, což přinese do republiky investice za 50 miliard korun. Tedy více, než kolik má být proinvestováno při výstavbě obří automobilky u Kolína.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče