Vítězství Zemana změní vztahy Hradu k vládě a zasáhne i strany

26. ledna 2013, 22:38 - čtk
26. ledna 2013, 22:38

Zvolení Miloše Zemana prezidentem zřejmě vnese "nový vítr" do vztahů mezi Hradem a vládou a promluví i do stranické politiky. V nejbližší době je Zeman komplikací především pro vládu Petra Nečase (ODS), jejíž legitimitu kvůli účasti strany LIDEM v kabinetu zpochybňuje. Zeman krátce po volbě dal najevo, že je nakloněn odchodu Nečasova kabinetu a předčasným sněmovním volbám.

Končící prezident Václav Klaus i přes řadu neshod s Nečasovou vládou a některé tahy, kterými kabinet oslaboval, v klíčových chvílích vždy Nečase podržel. Tvrdil přitom, že si nepřeje nestabilitu, kterou by pád vlády vyvolal. Zeman se naopak minimálně rétoricky postavil jednoznačně proti nynějšímu kabinetu.

Po svém úspěchu Zeman také zopakoval, že se chce opírat o přímý mandát od voličů a prosazovat z Hradu vlastní agendu, například zákon o majetkových přiznáních. Po složení slibu se chce zúčastnit jednání vlády i vystoupit před Parlamentem. Otázkou ale je, do jaké míry slibovaný aktivismus Zemanovi umožní omezené prezidentské pravomoci, které se s přímou volbou nijak nerozšířily.

Premiér Petr Nečas (ODS) zvolenému prezidentovi vzkázal, že ho považuje za standardního politika, který se bude držet ústavních zvyklostí. Zeman uvedl, že se všemi členy vlády bude normálně spolupracovat a své předvolební heslo “Stop vládě“ mírnil slovy o tom, že kabinet bude především kritizovat.

Sociální demokracii Zeman v prvním plánu nahrává tím, že se označuje za levicového prezidenta a je nakloněn předčasným volbám. Z pozice hlavy státu ale expředseda socialistů může rozkolísat vnitřní soudržnost ČSSD a oslabovat její vedení. Nastupující prezident přijal pozvání na březnový volební sjezd ČSSD, do jehož vývoje může vnést značný vzruch. Prohlásil, že se cítí být v srdci stále sociálním demokratem, nebude mu to ale bránit v kritice nynějších lídrů strany.

Zeman navíc neskrývá, že bude dále čestným předsedou Strany práv občanů, kterou by rád viděl v možných levicových koalicích. Před volbou prezidenta také uvedl, že by mu po nových sněmovních volbách nevadila menšinová vláda ČSSD s tolerancí komunistů. Za lepší řešení než většinovou vládu považuje menšinový kabinet s podporou silné opoziční strany.

V zahraniční politice Zeman slibuje podstatně více proevropský kurz než známý evropský "potížista" Klaus. Zeman se označuje za eurofederalistu a mimo jiné prohlásil, že chce na Hradě vyvěsit vlajku EU. Na druhé straně ovšem souhlasí s kritikou EU kvůli údajně přehnané byrokracii.

Zemanův nástup na Hrad naopak rozhodně neuhladí spory kolem poválečného odsunu etnických Němců z Československa. Zeman toto téma využíval ve volební kampani. Po svém vítězství prohlásil, že se kvůli novému rozjitření historických sentimentů rozhodně v Německu a Rakousku omlouvat nebude.


Čtěte také:

Zeman porazil Schwarzenberga, lidé jej zvolili prezidentem

Budu prezidentem „dolních deseti milionů“, slibuje Zeman

Klause na Hradě střídá eurooptimista, vyzdvihuje evropský tisk


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče