Vítězný únor v berlínské režii

25. února 2009, 16:10 - Martin Horňáček
25. února 2009, 16:10

Spolková vláda připustila nucené vyvlastnění německé banky

Kdo se domníval, že o nuceném zestátňování podniků bude číst už jen v učebnicích historie, je současným vývojem ve vyspělých ekonomikách usvědčen z omylu – 18. února prošel německou vládou zákon, na jehož základě bude možné vyvlastnit akcionáře bank těžce postižených finanční krizí. Cíl návrhu je jasný – má jím být bankovní skupina Hypo Real Estate (HRE). Ta od října loňského roku obdržela vládní úvěry a záruky v celkové výši 102 miliard eur. Přesto se situace banky nezlepšuje a Berlín chce znárodněním předejít možnému krachu.

Bezedný sud HRE bude totiž potřebovat další peníze na udržení kapitálové přiměřenosti, dle německých médií to může být jen letos na jaře až dvacet miliard eur. Jelikož šance banky získat prostředky na finančních trzích jsou mizivé, jejich zdrojem bude opět stát. „Garantujeme obrovskou sumu, přesto zde nedržíme jedinou akcii,“ zdůvodnil možné převzetí HRE německý ministr financí Peer Steinbrück, který se zároveň obává, aby se tato banka nestala německým případem Lehman Brothers. Steinbrück věří, že vstup Německa do HRE výrazně zjednoduší možnosti refinancování banky. Tento závěr je ale pochybný – ve vládních kruzích se totiž předpokládá, že po získání podílu v HRE ve výši devadesáti a více procent přijde zlepšení ratingu banky na úroveň Německa – tedy AAA. To však popřeli zástupci poskytovatelů úvěrových hodnocení. „Budoucí vlastnická role státu nebo fondu na pomoc bankám je již zohledněna v našem hodnocení A-,“ řekl deníku Die Welt Michael Dawson-Kropf z ratingové agentury Fitch. Zástupce agentury Standard & Poor’s Stefan Best dodal, že i po zestátnění bude HRE odkázána na státní pomoc.

Postižení akcionáři Bude-li ale stát nadále financovat záchranu HRE, jediným legitimním důvodem jeho vynuceného vstupu do banky zůstává zajištění již poskytnutých peněz. I proto navržený zákon vyvolává v Německu rozsáhlé diskuse. „Jakékoliv vyvlastnění je naprostou chybou,“ prohlásil prezident Spolkového svazu německého průmyslu Peter Keitel. Navíc Německý svaz na ochranu pro držitele cenných papírů prý zvažuje ústavní žalobu. Případným zestátněním banky totiž budou postiženi zejména akcionáři – zákon předpokládá jejich odškodnění dle průměrného kurzu akcií v posledních dvou týdnech před zahájením procesu vyvlastnění. A to by byl opravdu pakatel – hodnota akcie HRE se minulou středu pohybovala kolem 1,28 eura za kus. Přitom největší skupina investorů, vedená americkým finančníkem Christopherem Flowersem, která vlastní téměř 24 procent HRE, loni v červnu nakoupila akcie za 22,5 eura. Celkově tato akvizice přišla na 1,1 miliardy eur. Je tedy logické, že se právě Flowersova skupina vstupu německého státu brání a hledá způsob, jak svůj podíl v bance udržet. Důsledky vyvlastnění mohou být dalekosáhlé – již se objevily hlasy, že nucené vyvlastnění může odradit investory od kapitálových vstupů do německých firem.

Neúspěšná ruka státu Zároveň není jisté, zda bude německá vláda lepším hospodářem, než byl management najatý soukromými akcionáři. Vliv státu v bankovním systému největší evropské ekonomiky je totiž rozsáhlý. V zemi existuje sektor veřejněprávních finančních institucí, tedy zemských bank a spořitelen, které dohromady ovládají 46 procent trhu. Naopak na soukromé bankovní domy připadá jen asi 39 procent celkové bilanční sumy (zbytek trhu tvoří družstevní banky). Přitom se ale právě zemské banky musejí vyrovnávat s rozsáhlými ztrátami. Například HSH Nordbank za loňský rok skončila v minusu 2,8 miliardy eur, zatímco dosavadní německá jednička Deutsche Bank spravující asi desetinásobek aktiv svého menšího severoněmeckého konkurenta loni prodělala jen 3,9 miliardy. A v dobré kondici nejsou ani další zemské banky – významné ztráty hlásí například bavorská BayernLB či LBBW. Ty všechny nyní musejí spoléhat na značnou pomoc vlastníků – spořitelen a spolkových zemí, které se kvůli tomu rozsáhle zadlužují. Další zvyšování vlivu státu ve finančních domech zřejmě nebudou tou správnou cestou k ozdravění churavějících německých bank.

BOX
Znárodnění po německu - Vyvlastnění banky je až poslední možností.
- Vyvlastnění musí začít do 30. června 2009 a skončit do 30. října 2009.
- Dosavadní akcionáři dostanou náhradu dle průměrného kurzu akcií v posledních dvou týdnech před zahájením procesu.
- Banka bude po trvalé stabilizaci opět privatizována.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče