Vítězí zdravý rozum?

27. června 2005, 00:00 - PETR KUČERA, DUŠAN ŠRÁMEK
27. června 2005, 00:00

ŠVARCSYSTÉM Do zmatku kolem švarcsystému vstoupil Nejvyšší správní soud. Podruhé během krátké doby rozhodl, že finanční úřad neoprávněně potrestal firmu spolupracující se živnostníky. Podle soudu totiž nelze nikoho nutit, aby se nechal zaměstnat.

ŠVARCSYSTÉM Do zmatku kolem švarcsystému vstoupil Nejvyšší správní soud. Podruhé během krátké doby rozhodl, že finanční úřad neoprávněně potrestal firmu spolupracující se živnostníky. Podle soudu totiž nelze nikoho nutit, aby se nechal zaměstnat. Zákaz švarcsystému sice nadále platí, firmy však v uplynulých dnech získaly větší naději, že v případném sporu s kontrolními úřady zvítězí zdravý rozum. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí nedokázalo ani na druhý pokus přinést srozumitelnou definici v zákoně, Nejvyšší správní soud jasně řekl: Pokud mají obě strany pracovního vztahu zájem neuzavírat zaměstnanecký poměr, nemůže je do toho nikdo nutit. ČEKÁNÍ NA ODS

Přestože zákaz švarcsystému existuje v tuzemském právním řádu už delší dobu, výraznější hrozbou se pro firmy stal až po loňském říjnu, kdy vstoupil v účinnost nový zákon o zaměstnanosti. Ten totiž přinesl možnost vysokých sankcí za porušení zákazu.

Jelikož přesný smysl paragrafu s příhodným číslem 13 nedokázali vysvětlit ani nezávislí odborníci, pokusilo se ministerstvo vydat vlastní výklad jím prosazovaného zákazu. Zmatek v hlavách právníků - natož řadových podnikatelů - to však ještě zvětšilo. A příliš nepomohla ani novela, kterou Škromachovo ministerstvo prosadilo letos na jaře. Nové znění paragrafu 13 je však přece jen mírnější a alespoň na první pohled jasnější: Firmy samozřejmě nemají zakázáno uzavírat jakékoliv smluvní vztahy se živnostníky, ale nesmí jít o „zastřený pracovněprávní vztah“, tedy o pokus obejít pracovní a daňové zákony.

Při podrobnějších pokusech o rozbor novely už ale odborníci narážejí na řadu trvajících nejasností. Na výkladu se neshodnou ani právníci a daňoví poradci, o řadových pracovnících kontrolních úřadů ani nemluvě. A jak se v tom všem má vyznat běžný podnikatel? „Rozhodnutí, zda se daná činnost ještě může provádět na živnostenský list, nebo již jen v rámci zaměstnaneckého poměru, je jen a pouze na subjektivním rozhodnutí úředníka,“ upozorňuje stínový ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). „Úřady při přezkoumávání, které najímání pracovníků je ještě povolené a které ne, mrhají časem,“ dodává. „Možnost rozdílného přístupu úředníků při kontrole firem vytváří korupční prostředí,“ přidává se Římanova kolegyně z ODS, stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová.

ODS na jaře navrhla zákaz zcela zrušit, vládní poslanci ji ale přehlasovali. Firmám tak nezbývá než doufat ve volební vítězství opozice. Jenže společnostem, které byly za švarcsystém potrestány už nyní, čekání na změnu vlády nepomůže. A dvě zmíněná „průlomová“ rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou pro ně sice nadějí, nikoli však jistotou. V takzvaném kontinentálním právním systému totiž nepředstavují předchozí výroky soudu precedent pro pozdější rozhodnutí v podobné záležitosti, a to dokonce ani kdyby se jednalo o zcela totožnou věc a stejný soud. Větší moc má pouze Ústavní soud - a také proto k němu poslanci ODS podali návrh na zrušení zákazu švarcsystému.

NEDISKRIMINUJTE PODNIKATELE!

Pro pražskou stavební firmu ZX Trading pracovalo pět zednických mistrů na živnostenský list. Podle Finančního ředitelství v Praze však byla fakturace činnosti osobami samostatně výdělečně činnými pouze zástěrkou. Úředníci usoudili, že ve skutečnosti se jednalo o příjmy ze závislé činnosti, tedy o skrytý zaměstnanecký poměr. Finanční ředitelství za to předepsalo firmě za rok 1998 daň z příjmů ve výši přes 300 tisíc korun.

Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že se v žádném případě o zastřený pracovněprávní vztah nejednalo. Firma totiž nezajišťovala činnost trvalého rázu, neboť stavby jsou zhotovovány dodavatelským způsobem. „O závislou činnost zpravidla nejde, pakliže se jedná o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě či nesoustavně a kdy je její výkon podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele. Jedná se například o sezonní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jednorázově získané zakázky a podobně,“ uvádí se v rozhodnutí soudu. Velice důležitá je i další část odůvodnění: „Tyto skutečnosti musí akceptovat i aplikace daňových předpisů, neboť v opačném případě by představovala nelegitimní zatěžující prvek soukromé sféry.“ Podle tiskové mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylvy Dostálové byl podstatný také fakt, že zedničtí mistři sami trvali na jiném než zaměstnaneckém vztahu s firmou. „Stát by neměl v případě, kdy je o jiný než pracovněprávní vztah oboustranný zájem - tedy jak ze strany pracovníka, tak i firmy - do zaměstnaneckého poměru nutit,“ dodala k rozhodnutí soudu jeho mluvčí. Podle soudců má sice zákaz švarcsystému svoji funkci, ale nelze ji posuzovat „přepjatě“. Zákaz by měl sloužit především k ochraně práv zaměstnanců a nikoli ke zvyšování příjmů veřejných rozpočtů.

ÚŘAD: DANĚ PLAŤTE DVAKRÁT Vítězství zdravého rozumu je ještě více patrné na druhém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Finanční ředitelství v Plzni chtělo po firmě KS Katalog Servis z nedalekých Šťáhlav zaplatit daň z příjmu za brigádníky, které si společnost řádně najala od zprostředkovatelské agentury. Úřad prý přitom odmítl přihlédnout k faktu, že daně za své pracovníky platila agentura. Až Nejvyšší správní soud musel připomenout, že z jedné a té samé činnosti nelze vybírat stejnou daň dvakrát. Podle ekonomů je pochybný i jeden z hlavních argumentů Škromachova ministerstva v boji proti švarcsystému: Totiž že při spolupráci se živnostníky firmy neodvádějí daně a odvody, jaké by musely odvádět za zaměstnance. „To je sice pravda, ale vláda zapomíná, že i živnostníci musí ze svého výdělku platit daň i odvody - a stát z toho má přinejmenším stejně peněz,“ říká ekonom Miroslav Jára (viz analýza v Profitu č. 5/2005). A pokud skutečně nějaké rozdíly, například ve výši odvodů na sociální pojištění, existují? To by si měl stát dát do pořádku jinými způsoby než potlačováním smluvní volnosti. „Soustava daní musí být transparentní, předvídatelná a přiměřená,“ napověděl Nejvyšší správní soud. POCTIVÍ SE NEMUSEJÍ BÁT? Druhým hlavním důvodem pro zákaz švarcsystému je snaha poskytnout pracovníkům jejich práva podle zákoníku práce. Při spolupráci se živnostníky totiž mají firmy daleko méně povinností týkajících se zajištění bezpečnosti práce, nemusí jim proplácet dovolenou nebo nemocenskou, nevztahují se ně ochranářská omezení při výpovědi a podobně. „Setkal jsem se s řadou lidí, kterým zaměstnavatel dává jasně najevo: Buď pro nás budeš pracovat na živnosťák, nebo vůbec. To je skutečně problém. Ale zákonný zákaz to nevyřeší, akorát komplikuje situaci slušným firmám. Řešením je odstranění důvodů, které zaměstnavatele k tomuto nátlaku vedou. Tedy zjednodušit pracovněprávní vztahy, zpružnit možnosti najímání i propouštění pracovníků,“ domnívá se například advokát Karel Dvořák. Škromachovo ministerstvo navíc zapomnělo na lidi, kteří skutečně z nejrůznějších důvodů nechtějí být zaměstnanci. Ať už proto, že souběžně vykonávají práci pro více firem, nebo je to pro ně výhodnější z daňových důvodů, nebo jim třeba vyhovuje větší svoboda ohledně pracovní doby, výběru zakázek a podobně. <
br/>Konkrétní ohlasy čtenářů Profitu ukazují, že zákaz je v praxi vykládán opravdu různě. „Rád bych vyvrátil rozšířený názor, že zákaz švarcsystému znemožňuje najímání sezonních zaměstnanců (třeba ve stavebnictví). Znemožňuje pouze zaměstnávání podvodným způsobem. Nic nebrání tomu, aby si firma nabrala zaměstnance skutečně jen na dva měsíce -má plno možností, třeba pracovní poměr na dobu určitou, zkrácený pracovní úvazek nebo dohody o provedení práce,“ připomíná například Milan Málek. Jiné případy však ukazují, že když úřad chce dělat problémy a trvá na nejpřísnějším možném výkladu zákona, dokáže podnikatelům pořádně zkomplikovat život.
NIC NEZRUŠÍME!

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i po dvou rozhodnutích Nejvyššího správního soudu na zákazu trvá. Jeho zástupci zjednodušeně říkají: Týká se to pouze finančních úřadů, které si švarcsystém posuzují podle svých měřítek. O přístupu úřadů práce, patřících do kompetence MPSV, totiž soud nerozhodoval. Úředníci tak chtě nechtě připomínají, že existují přinejmenším dva možné výklady zákazu: Jedním se podle zákona o daních z příjmů řídí finanční úřady, jiným pak podle zákona o zaměstnanosti úřady práce. Ani v jedné právní normě přitom není švarcsystém nebo zastřený pracovněprávní vztah přesně definován.

O žádné novelizaci ministr Škromach neuvažuje. „Současnou úpravu považuji za vyhovující. Spíše by si z rozsudku měli vzít ponaučení úředníci příslušných finančních orgánů, respektive ministerstvo financí,“ dodává. Připomíná, že zatímco rozhodnutí různých finančních úřadů nebývají ve stejných věcech obdobná, úřady práce postupují daleko koordinovaněji. Podle Škromacha není chyba v legislativě, ale právě v rozdílných výkladech různých správních úřadů. Považuje za chybu, že se příslušné finanční úřady neřídily výklady, které mají úřady práce a které jsou přesnější.

„Do budoucna předpokládáme užší spolupráci správců daně s úřady práce při řešení postihu švarcsystému,“ uvedla již dříve k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.

**ZLEVNĚTE CENU PRÁCE

Opozice vnímá nejnovější události jako potvrzení své dosavadní kritiky. Podle poslance ODS Vladimíra Doležala je rozhodnutí soudu důsledkem toho, že vláda není schopna přijmout řešení, které by bylo jednoduché a v němž by se mohli orientovat všichni zúčastnění. „Vláda by měla přestat vymýšlet nejrůznější obezličky, podle nichž se snaží definovat švarcsystém, a raději by se měla věnovat narovnání pracovněprávních vztahů, aby se tento problém nemusel řešit,“ míní poslanec.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu podle Doležala ukázal, že není možné zařadit rozličné lidské aktivity do škatulek. „Život je natolik složitý, že se nedá vtěsnat do paragrafů. Podnikatelé navíc vždycky najdou možnost, jak zákon obcházet. Sofistikovanější metody obcházení a drakoničtější formy postihu jim přinášejí pouze vyšší náklady a větší rizika -tak raději nezaměstnají nikoho. Podnikatelé se vždycky budou chovat tržně, jinak by neuspěli v konkurenci. Pokud chce vláda zabránit obcházení zákona, měla by nejenom zrušit zákaz, ale především zlevnit cenu práce,“ vysvětluje Doležal.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vítá i předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. „Vláda hledá, jak vstupovat do různých smluv a ujednání, aniž by řešila podstatu věci. Když už jsme v koncích, opišme to tak, jak to funguje v USA. Tam i ta uklízečka pracuje na sebe a funguje to desetiletí. Neřešme ale pořád donekonečna, že jeden pracuje na živnosťák a druhý je v pracovním poměru, ačkoli oba dělají to samé,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče