Virtuální organizace práce už není utopií

14. října 2002, 00:00 - Blanka Urbánková, poradkyně, Brno
14. října 2002, 00:00

Emoční inteligence zaměstnanců je někdy důležitější než odborné znalosti Téma počítačů a lidí už nepatří mezi sci-fi. S rozvojem umělé inteligence se teď hovoří dokonce o diktátu počítačů. Je ale možné je využít i pro novou organizaci práce.

Emoční inteligence zaměstnanců je někdy důležitější než odborné znalosti

Téma počítačů a lidí už nepatří mezi sci-fi. S rozvojem umělé inteligence se teď hovoří dokonce o diktátu počítačů. Je ale možné je využít i pro novou organizaci práce.

Prudký rozvoj telekomunikačních technologií, především internetu, nám dovoluje bez velkých problémů si představit virtuální organizaci, v níž jsou všichni pracovníci vzájemně propojeni díky počítačům. Kdykoliv mohou komukoli předávat informace i přijímat zprávy odkudkoli. Zúčastňují se konferencí, dokonce na jiných kontinentech, aniž by se zvedli ze židle. Lidé v této organizaci nemusí mít totiž ve své firmě ani kancelář jako jiní běžní zaměstnanci. Vše potřebné najdou na počítači, a tak pracují v pohodlí svého domova. Některé podobné firmy považují klasické označení funkce pracovníka v hierarchii podniku za naprosto zbytečnou. Nikdo nemá totiž nic jisté. Lidé se k plnění konkrétních úkolů firmy průběžně přeskupují do týmů. Volně proplouvající pracovníci bez pevné vazby tu či onde naznačují vývoj do budoucna.

Konec představ

Pro mnohé jsou stejně dost nepředstavitelné. V praxi, byť ne až tak produktově materiální, už příklady existují. Zatím se tento způsob práce běžně uplatňuje především v zábavním průmyslu, kde producent či pracovník umělecké agentury sestavuje tým účinkujících pro konkrétní vystoupení. Podle mnohých náznaků může v nepříliš vzdálené budoucnosti podobně vypadat standardní model práce i v ostatních organizacích. Některé si již nyní propojováním zaměstnanců mezi sebou připravují podmínky, aby podporovaly spontánní předávání informací a nápadů.

Odvrácená tvář tohoto systému

Lidé v této „virtuální organizaci“ pracují 70 - 80 hodin týdně. Vinou hektického tempa se však lidé cítí opotřebovaní, vyčerpaní, navíc okradení o soukromý život. A přestože mohou pomocí počítače neomezeně komunikovat, trpí pocitem, že jim nikdo doopravdy nenaslouchá. Cítí zoufalou potřebu živého kontaktu, empatie, porozumění, otevřené volné komunikace. Podle moderních teorií řízení a organizace práce by měl být každý na trhu práce maximálně flexibilní. Realizace tohoto principu v praxi není ale vůbec jednoduchá. Ani sám pracovník často neví, v čem jsou jeho přednosti, slabiny a možnosti, jaká je schopnost vzdělávání, sebereflexe a jaký je vliv okolí. To platí i pro práci na dálku. Existuje sice spousta různých testovacích metod, ale asi žádná z nich nedokáže odhalit, co v člověku všechno skutečně je, jaká je jeho motivace, jak se mohou projevit osobní vlastnosti při práci, při velkém tlaku na psychiku. Ti zaměstnanci, kteří zůstávají při práci sami se svým počítačem, nemohou dlouhodobě úspěšně skrývat svoje nevhodné vlastnosti - špatné sebeovládání, neochotu ke komunikaci, neschopnost týmové spolupráce… Pokud „virtuální“ tým vede člověk s jedinečnými vlastnostmi, pak bývá vysoce výkonný. Co by se ale stalo, kdyby v jeho čele stál manažer, který je na svém místě jen proto, že na to má vysvědčení z příslušné školy?

Růst IQ - pokles EQ

Od roku 1918, kdy se masově používají inteligenční testy, došlo ke vzestupu průměrné hodnoty IQ v USA o 24 bodů. Stejný nárůst byl zaznamenán ve všech vyspělých zemích světa. Důvodem je menší počet dětí v rodině, lepší výživa, snadný přístup ke vzdělání. Počítačové hry přispívají k představivosti v různých oblastech. Může se zdát jako paradoxní, že rostoucí IQ má i negativní průvodce. Současná generace dětí a mládeže je mnohem více postižena emocionálními poruchami než generace předchozí. Obecně lze charakterizovat současné děti jako osamělé, deprimované, mnohem zlostnější a nezvladatelnější. Projevují se nervózněji, úzkostněji. Jsou impulzivní a agresivní. Často se u nich objevuje pocit odcizení. Jaké znalosti a vlastnosti podporovat u svých dětí, aby se mohly úspěšně uplatnit na budoucím trhu práce? Výzkumy bylo zjištěno, že většina zaměstnavatelů si stěžuje na nedostatek motivace k dalšímu vzdělávání a snahy o zlepšení pracovního výkonu. Významná část zaměstnanců nedokáže spolupracovat na patřičné úrovni. Mladým pracovníkům chybí schopnost spolupracovat, mají nižší smysl pro disciplínu. Neumějí přijímat kritiku. Okamžitě se staví do defenzivy nebo se naopak projevují nepřátelsky. Průzkumem ve vyspělém světě bylo zjištěno, že nejsou ani tak důležité odborné znalosti, zato si firmy více cení skrytých schopností zaměstnanců, jako je třeba adaptabilita, schopnost a ochota učit se, rozvíjet pracovní dovednosti. Ani u televize nebo u počítačových her se nenaučíte schopnosti komunikovat a naslouchat. Způsob organizace vyučování na našich školách neprovokuje k tvůrčímu způsobu řešení problémů. Dobře hodnoceni jsou ti žáci, kteří nemají problémy. Ale v životě je nutné nezdary překonávat, i v práci zdolávat překážky neotřelými způsoby. V naší společnosti jsme se vždy učili sebeovládání, spolehlivému výkonu, ve výchově nám však chybí schopnost týmové spolupráce, vyjednávání a efektivní vedení týmů. Čím vyšší funkce, tím více psychologie a neprojevených emocí. Ten, kdo dokáže tato hluboce uložená podvědomá očekávání svým podřízeným i nadřízeným, a hlavně sobě, naplnit, nemá problémy postupovat vzhůru, za potlesku ostatních. A opět se tu skloubí IQ s méně poznávanou a požadovanou emoční inteligencí (EQ). Právě ta při práci na dálku hraje velmi významnou úlohu, což si především technicky zaměření nadřízení málokdy uvědomují. Firmy, které se profesionálně zabývají výběrem pracovníků, si při pohovorech s uchazeči všímají čtyř základních schopností:

1. Jen tento bod spadá do okruhu školních znalostí - úroveň schopnosti řešit problémy, také schopnost analytického myšlení a logické argumentace. Další tři disciplíny však již požadují vysokou úroveň emoční inteligence:

2. Schopnost vytvářet přínosné vztahy na pracovišti. To znamená začlenit se do týmu, dokázat prezentovat sebe i svůj tým, firmu. Mít dostatek sebedůvěry spolu s osobním „stylem“. Sem patří také schopnost dobře naslouchat a ze slyšeného vyvozovat správné závěry. Umění životaschopné nápady dobře „prodat“.

3. Schopnost dotáhnout věci do konce Bez umění nastartovat sama sebe nelze najít v sobě dostatek energie a prokázat „tah na branku“. Úspěšná vůdčí osobnost usiluje o dosažení cíle, má dobrou dávku „selského rozumu“ a realistického úsudku. Projevuje se jako nezávislá, iniciativní osobnost, s dostatkem předvídavosti.

4. Začlenění se do kolektivu Člověk by se měl chovat přirozeně kolegiálně, přátelsky. Měl by být k firmě loajální. Čestné jednání spolu s vytvořeným osobním žebříčkem hodnot utváří celistvost člověka, který úspěšně odolá náporům pracovního i osobního života. Umění motivovat sebe i druhé k vyšším výkonům předurčuje k úspěchu při práci s lidmi. Smysl pro humor, skromnost plus předpoklady vést plnohodnotný soukromý život spolu se zájmy a koníčky jsou také předmětem zájmu při výběru na nové místo.

Tyto požadavky jsou vysoké. Je nutné mít na paměti, že vedoucí manažer rozhoduje o prosperitě, někdy také o bytí i nebytí mnoha pracovních míst. Musí vést firmu přes všechny problémy. Organizace potřebuje odolat všem otřesům na trhu, převést podnik na nové technologie, bojovat s konkurencí. Nesmí podlehnout svodům krátkodobé strategie. Jaké znalosti pomáhají těmto manažerům? Ty ze školy, nebo získané v životě a přirozené nadání emoční inteligence? Již dnes bychom si měli položit otázku směrovanou na výchovu a vzdělávání dětí, budoucích nástupců a pracovníků budoucnosti. Nabízejí se dvě diametrálně odlišné vize. Budoucí svět práce pro ně bude jen neradostným peklem, vinou narůstajících pracovních tlaků zbavení pocitu jistoty. Možná tak, jako se nyní dotýká generace rodičů, kteří se horko těžko dokáží vypořádat se všemi nástrahami, respektive možnostmi a vymoženostmi výpočetní a komunikační techniky. Nebo jako poučení uživatelé moderní komunikační techniky a vlastníci selského rozumu připravíme děti na novou realitu, na nový, odlišný způsob práce. Pro ně pak může jiná organizace práce, nevázaná striktně na pracovní místo u stolu v kanceláři, přinést vzrušení a pocit naplnění. Právě v této oblasti by každý dospělý, ať je na pozici zaměstnance či vedoucího, měl rozpoznat, co vlastně výkonnost lidí při práci na dálku podporuje, rozvíjí, co přináší skutečný efekt produktivity práce a co na druhé straně může znamenat doslova ohrožení každého člověka v systému a firmy jako takové. Pro takové, kteří se do jisté míry nedokáží zorientovat a domnívají se, že vývoj, doba a technika všechno vyřeší, snad jedno malé upozornění. Moderní technologie už dokáží hodně, ale potřebují k sobě člověka vyzbrojeného jak znalostmi, patřičným IQ, tak také emocionálně dobře orientovaného. Na rozdíl od IQ je možné emoční inteligenci zvyšovat v kterémkoli věku.

Očekávané kvality při nástupu do 1. zaměstnání

Firmy z celého vyspělého světa požadovaly nejrůznější schopnosti. Když je výzkumníci pozorně prostudovali, dokázali vytvořit pět základních kategorií. Pořadí následujícího přehledu je uvedeno podle důležitosti:

1. komunikační dovednosti

2. schopnost pěstovat mezilidské vztahy

3. schopnost týmové spolupráce

4. iniciativnost

5. kladný vztah k podniku

Méně jistoty může vadit

Organizace se stává součástí globálního světového trhu. Pracovat pro ni může kdokoli odkudkoli. Prosperita podniku přestala být zárukou jistoty pracovního místa. Zeštíhlování, tedy časté propouštění nadbytečných zaměstnanců, přináší také obrovské problémy, a proto žádný z pracovníků, i těch vysoce hodnocených, nemá nic jisté.

Biovzor

Prostředí se dá přirovnat k fungujícímu imunitnímu systému. Bloudící buňky vystopují v oběhu naléhavou potřebu, stav nouze. Spontánně se shluknou ve vysoce organizovanou pracovní skupinu, zaměřenou na konkrétní cíl, která se po splnění úkolu rozplyne. Její členové se rozprchnou, aby putovali dál a lovili problém k řešení.

Rukodělní řemeslníci nemohou využít výhody práce na dálku, zato jsou pořád mezi lidmi. FOTO: BOHUMIL DOBROVOLNÝ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče