Virtuální miliarda

01. listopadu 2007, 11:51 - Táňa Králová
01. listopadu 2007, 11:51

Odpůrce radaru vládní úplatek neobměkčí, chtějí víc

Velikou bublinu připomíná svým tvarem protiraketový radar, který by měl stát v Brdech. Osud bubliny, jež může splasknout tak rychle, jak ji teď vláda nafukuje, by však mohl potkat peníze slíbené 21 obcím v tomto zapomenutém regionu. Speciální komise pro rozvoj Brdska, kterou zřídil Topolánkův kabinet, porcuje pomyslných 1,25 miliardy korun na nejakutnější potřeby vísek a městeček kolem vojenského újezdu.

Dárek bez mašličky.

Přislíbená finanční injekce vyvolává rozpaky nejen v brdském regionu, ale začínají se ozývat i starostové z jiných zanedbávaných oblastí. Obce z okolí vojenského prostoru Libavá už avizovaly, že se chtějí hlásit o kompenzace za problémy spojené s přítomností armádního prostoru. Podbrdským obcím zase není tolik co závidět – jediné jisté peníze nabízí ministerstvo financí, které ve vládní rezervě vyhradilo 250 milionů korun. Celá jedna miliarda, o níž se mluví jak o hotové věci, se přitom bude teprve hledat. Měla by se poskládat z národních a evropských zdrojů různých resortů, nejde tedy o žádné extra peníze od vlády navíc. Starostové budou o dotace soutěžit s ostatními žadateli a přinejmenším v evropských fondech nemohou počítat s nějakou předností.

Houby a peníze.

Premiér Mirek Topolánek se po příchodu do Strakovy akademie nestačil divit, jaké neuvěřitelné komise a rady při Úřadu vlády existují, podobným útvarům ale zřejmě už sám přichází na chuť. Při zářijovém výjezdu s proutěnými košíky do Brd kabinet rozhodl o ustavení vládní komise pro rozvoj tohoto území, jejímž úkolem je koordinovat investice do obcí poblíž zamýšleného radaru. Přislíbené peníze mají dostat, ať už americký radar, proti kterému je většina místních obyvatel, nakonec u Míšova bude nebo nebude, tvrdí Topolánek. Úsměvná jsou ujišťování, že vláda přislíbenou finanční pozorností prvoplánově nesleduje otupení odporu obcí proti radarové stanici. Proč ale najednou tolik spěchu? Starostové měli v šibeničním termínu dodat seznamy projektů, které pozvednou dosud opomíjený region. Do konce října připravila komise pro vládu návrh investičních akcí. Chvat je na místě, pokud mají první koruny do Podbrdska přijít ještě předtím, než se bude rozhodovat o definitivním umístění radaru.

Zpátky na zem.

Obce vzaly vážně premiérovo utvrzování, že peníze nesouvisejí s radarem, a na vládní nabídku zareagovaly seznamem záměrů s trojnásobným finančním nárokem. „Projekty byly nadhodnocené, byly mezi nimi zbytné investiční akce, jako třeba šedesát milionů korun do Podbrdského muzea nebo tři miliony korun na kynologické cvičiště,“ říká náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který brdské komisi předsedá.
Návrh, jenž jde do vlády, obsahuje seškrtané požadavky zapadající do prioritních oblastí. V první řadě jde o investice do výstavby kanalizace, čistíren odpadních vod, vodovodů, dále do silnic, chodníků, veřejného osvětlení, škol, školek a obecních úřadů. „Prioritou s vykřičníkem jsou územní plány v obcích, které je nemají,“ zdůrazňuje Fuksa. Komise se minulé pondělí shodla na základním rozdělení peněz – na 600 milionů korun by mohly dosáhnout obce z Plzeňského kraje (žádaly 1,9 miliardy), na 400 milionů korun obce ze Středočeského kraje (sepsaly záměry za 1,2 miliardy korun) a s 250 miliony se počítá na plánované investice do silnic první, druhé a třetí třídy. Do majetku obcí by tedy měly jít investice za miliardu korun, čtvrt miliardy na silnice by stát vyčlenil sám pro sebe. Někteří starostové se ale už ozvali, že krácení jejich požadavků se jim nelíbí, a má-li jít o kompenzaci za radar, měla by vláda „přitlačit“.

Silnice netáhnou.

Všechno ale může být jinak, poslední slovo bude mít Topolánkův kabinet. Možná že na silnice bude chtít víc, ale pak by obce navnaděné vládním slibem byly ještě méně spokojené. „V komisi jsme se přiklonili k tomu, co preferovali starostové, tedy vyšší částku pro obce a méně na silnice. Ministerstvo dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury navrhlo tři varianty. V prvním i druhém případě, kdy se počítá s napojením na dálnici D5, by do silnic směřovalo přes půl miliardy korun. Třetí varianta, která vychází na čtvrt miliardy, spočívá v rozšíření silnice 1/19 a 1/20 s obchvatem Spáleného Poříčí,“ upřesnil Fuksa. Zvláštního zacházení se u komise dočkaly tři vesnice, které mají mít k radaru nejblíže. Míšov, Borovno a Drslíny jako část Věšína, se do soupisu projektů dostaly i s takovými, které náměstek Fuksa označuje u ostatních obcí jako zbytné. Ke každému projektu či záměru, který prošel sítem komise, se přiřazují dostupné dotační tituly. „Jak by se o financování měly podělit jednotlivé resorty, není v tuto chvíli jasné. Některá ministerstva odevzdala neúplné materiály,“ uvedl šéf komise, ale nechtěl jmenovat konkrétní hříšníky.

Ekologický přístup.

Zadaný úkol si podle informací týdeníku EURO nevzalo úplně k srdci ministerstvo životního prostředí, které má najít zdroje především na investice do čističek, popřípadě protipovodňových opatření. „Většinou jde o hrubé nástřely od obcí, které je potřeba pečlivě vyhodnotit z hlediska jejich ekologické a ekonomické účinnosti. Brdsko potřebuje podporu, ale zároveň je nutné dodržovat elementární pravidla platná pro všechny žadatele,“ říká Bursíkův náměstek František Pelc. Dodává, že ekologická infrastruktura by v nastíněných projektech měla spolknout téměř polovinu z vládou slíbené miliardy. Pro Státní fond životního prostředí, jehož loňské výdaje činily necelých 2,5 miliardy korun, by to bylo velké sousto. Další možnosti by se měly otevřít v operačním programu životní prostředí, který Brusel Česku stále neschválil. Navíc v něm Brdsko nebude možné preferovat před ostatními uchazeči o podporu.

Další kohoutky.

Resort dopravy s plánovanými silnicemi bude směrem k Brdsku jedním z finančně nejvytíženějších. Tři sta, možná tři sta padesát milionů korun by podle velmi hrubého odhadu mohly „radarové“ obce čerpat z programů ministerstva zemědělství. „Z našich zdrojů bychom mohli financovat výstavbu vodovodů a kanalizací, hrází, odbahňování rybníků. Na tyto účely je v návrhu osm akcí za zhruba 126 milionů korun. Na osmnáct záměrů by šly čerpat evropské podpory z Programu rozvoje venkova určené na obnovu a rozvoj vesnic. Protože ale žádný není ve fázi projektu, nejsou jasné ani finanční požadavky,“ vysvětluje náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Do prvního kola, které se pro příjem obecních projektů otevírá 6. listopadu, se některá z brdských vesnic asi těžko přihlásí. Před ostatními zájemci o dotace na kanalizace a vodovody – a očekává se mimořádný zájem - by stejně neměly přednost. Výhodu by získaly až tehdy, pokud by s projekty při výběru podle standardních pravidel uspěly. Povinnou finanční spoluúčast by pak stejně jako u dalších evropských fondů hradilo ministerstvo financí z oné jediné jisté čtvrtmiliardy.
Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Vladislav Vilímec je spokojen s objemem peněz, které uhrály obce z této oblasti. „Je to příležitost a záleží na starostech, jak ji využijí. Jednotlivé resorty budou mít zástupce, kteří pomohou s přípravou projektů. Kraj může přispět na zpracování územních plánů malým obcím, kde je nemají,“ nabízí.

Zatím radši opatrně.

„Na spolufinancování bychom neměli, peníze bychom brali odkudkoliv,“ uvedl Josef Stehlík, starosta Vranovic, které si do soupisu zařadily investice do kořenové čističky a opravy cest. Sedlice mají přislíbených třicet milionů korun na kanalizaci, rekonstrukci vodovodního řadu a opravy komunikací. „Nemáme nic písemně, takže se slíbenými penězi bych zatím zacházel velmi opatrně,“ říká starosta obce na příbramské straně Brd Gabriel Synek. Navíc se obává, že s vládou může skončit i financování rozjetých projektů, což by pro malou obec s necelým třímilionovým rozpočtem byla existenční rána. Předseda komise Fuksa si uvědomuje, že v příštích týdnech bude nutné připravit přesný rozpočet na základě studií, které však zatím neexistují. „Dokud ale obce nebudou mít jistotu, že vláda jejich projekt schválila, nebudou si nechávat studie zpracovávat,“ poznamenává. Vládě proto navrhuje úkol pro svou komisi – do konce roku předložit definitivní rozpočet.

Vzít, či nevzít úplatek?

Na slibované peníze, úvahy o zúžení vojenského prostoru a jeho otevření pro takzvanou měkkou turistiku, podbrdské obce slyší, odpůrce radaru to prý ale neobměkčí. Náznaky řevnivosti ovšem vyplouvají na povrch. A nejde přitom jen o soupeření mezi obcemi na příbramské a rokycanské straně, hlídají se i starostové obcí, jak s kým pohnou vládní šeky nebo zda si za loajálnost vysloužili více peněz. „Jsem zásadně proti radaru, a stejně se v našem referendu vyslovilo 97 procent občanů. Když premiér říká, že peníze nesouvisejí s radarem, nemám problém o ně žádat,“ říká starosta Sedlic. Radar by naopak nevadil starostovi Spáleného Poříčí Pavlu Čížkovi, který je členem vládní komise: „My jsme nerozjížděli protesty. Chceme mít jistotu, že přítomnost radaru neohrozí zdraví lidí, což studie potvrzují. Vliv na životní prostředí, který je pro nás také důležitý, se bude posuzovat před výstavbou. Bohužel se nám nepodařilo prosadit posunutí základny o kousek dál.“ Čížkovi se však nelíbí, jak se všude vyzdvihuje miliarda korun, která je přitom jen hypotetická.
Lidem, kteří budou muset žít v sousedství radaru a nevěří armádním a vládním důkazům, že nehrozí zdravotní rizika, chce vláda nabídnout pravidelný dohled nad jejich zdravím. „Ministerstvo zdravotnictví by mohlo navrhnout program preventivních kontrol a do příbramské nemocnice poslat například padesát milionů korun na přístrojové vybavení. Na vstupní prohlídku by navazovaly pravidelné kontroly,“ představuje si Fuksa, bývalý starosta Příbrami.

Komise pro rozvoj Brdska

  • Ivan Fuksa, náměstek ministra financí – předseda
  • Martin Barták, náměstek ministryně obrany
  • Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy
  • František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
  • Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj
  • Miroslav Jeník, náměstek ministra práce a sociálních věcí
  • Ivo Hlaváč, náměstek ministra zemědělství
  • Michal Sedláček, ředitel odboru koordinace evropských politik úřad vlády
  • Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
  • Josef Vacek, náměstek hejtmana Středočeského kraje
  • Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí
  • Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem
  • Lucie Mrázová, tajemnice vládního koordinátora pro komunikaci protiraketové obrany, úřad vlády

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče