Vir nakazil trh s vepřovým

15. května 2009, 15:08 - Táňa Králová
15. května 2009, 15:08

Česká prasata decimuje jiná choroba – neefektivnost

Chřipka plíživě se šířící světem se mohla stokrát přejmenovat na novou, mexickou či kdoví jakou. Prvně se jí začalo říkat prasečí, a to už jí nikdo neodpáře. Proto se mezi jejími oběťmi ocitá také světový trh s vepřovým masem, už tak oslabený ekonomickou krizí. Jinak je tomu v Česku, které je stejně jako při epidemii ptačí chřipky značně odolné vůči poklesu poptávky po mase, jenž doprovází paniku v řadě jiných zemí. Zdejší prasata však likviduje jiná nemoc, rozšířená v chovech i na jatkách – jejich nekonkurenceschopnost na společném evropském trhu. Především nižší efektivnost zemědělců a zpracovatelů může za to, že tuzemská produkce vepřového – nehledě na prasečí chřipku – se letos dál sníží.

Bojkot pro jistotu Analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak potvrzuje, že dopad prasečí chřipky na český trh s vepřovým masem je zanedbatelný. „Nepředpokládáme žádné neočekávané snížení spotřeby masa. Jiná situace je na světových trzích, a to zejména v USA, které jsou prasečí chřipkou silně postiženy. Prognózuje se zde pokles poptávky po vepřovém v řádu několika procent. Cena masa na to již zareagovala mírným snížením,“ popsal aktuální situaci. A to přitom světový trh s vepřovým poznamenala nižší spotřebou i propadem ceny ekonomická krize. „Kvůli nižším příjmům omezily domácnosti v Severní Americe a zemích západní Evropy konzumaci masa. Dá se očekávat, že v České republice nastane ve spotřebě vepřového minimálně stagnace,“ dodal Tomčiak.
Světová zdravotnická organizace, Světová obchodní organizace, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Světová organizace pro zdraví zvířat, Evropská komise a chovatelské svazy přispěchaly s doporučením označovat chřipku jinak než prasečí a současně varovaly před neodůvodněným bojkotem dovozu vepřového ze zemí s nejvyšší četností virové nemoci. Marně. K zákazu či omezení obchodu přistoupilo kolem 20 zemí, mezi nimi Rusko – největší odbytiště pro vepřové z Evropské unie. Vloni se na ruském trhu uplatnila téměř třetina z celkového unijního vývozu masa, výrobků z něj i prasat. Rusové si však kvůli hospodářské krizi dají raději levnější drůbeží místo vepřového, jehož spotřeba má podle odhadů letos klesnout asi o pětinu. Země pak nemusejí tolik masa dovézt, navíc si může vybírat importéry z bezpečnějších teritorií. A s tím také Rusko začalo, když zakázalo dovoz prasat a vepřového z Mexika, zemí Střední Ameriky, Karibiku a některých států USA, omezilo obchod s Kanadou a bojkot vyhlásilo i vůči některým evropským zemím (Velké Británii a Španělsku). Brusel sice protestoval proti ochranářskému opatření Moskvy, ta jej ale odmítla s odůvodněním, že zatím není dostatečně otestováno, zda se nový virus skutečně nepřenáší masem.

Evropské šance Pro Evropskou unii, po USA druhém největším exportérovi vepřového na světě, by prasečí chřipka mohla znamenat nové obchodní šance. „Citlivost na zprávy o výskytu nemoci se dá čekat kupříkladu u Japonců, kteří mohou omezit přísun vepřového z USA, Kanady a Mexika ve prospěch EU,“ domnívá se Miluše Abrahamová, šéfka oddělení trhu agrárních komodit z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Předpokládá, že přeskupení mezi importéry a exportéry bude hlavním projevem prasečí chřipky na světovém trhu s vepřovým.
Američtí farmáři, které již chřipka zasáhla poklesem konzumace masa a zákazem vývozu, se ještě děsí toho, aby se jejich prasata nenakazila od lidí. Pro zvířata totiž neexistuje žádné tamiflu. „Pokud by se nebezpečný virus zavlekl do chovu, postupovalo by se stejně jako u ptačí chřipky. To znamená chov uzavřít, vymezit ohnisko a zlikvidovat je, protože jde o nebezpečnou nákazu,“ upozorňuje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Chovatele však stát v takových situacích nenechává na holičkách. Vybíjení hejn drůbeže zasažených v Česku před dvěma lety ptačí chřipkou jim kompenzoval téměř 55 miliony korun. Dalších 41 milionů korun z bruselské pokladny mělo částečně nahradit ztráty tuzemským zpracovatelům postiženým hlubokým propadem cen po poklesu odbytu. Drůbeží maso tehdy odmítali hlavně Řekové, kteří jeho spotřebu snížili téměř o 70 procent, Italové o polovinu. S konzumací hovězího zase nenávratně zahýbala nemoc šílených krav. Třeba Němci v době řádění choroby snížili spotřebu na 40 procent.

Prosté čínské počty Do Česka přišli za surovinou a teď ji vozí až ze Španělska. I s převozem na takovou dálku vyjde bok, kýta a plec z prasete levněji, než by je nakoupili v tuzemských masokombinátech. Tvrdí to Jiří Vančura z čínské firmy Shanghai Maling, která od loňského podzimu vyrábí v Hrobčicích u severočeské Bíliny lančmíty určené hlavně na export. „Většina suroviny se dováží z evropských zemí. Důvod je jednoduchý: při stejné kvalitě vychází o pár procent levněji než od českých dodavatelů,“ vysvětluje manažer čínské společnosti. Nyní, když nová fabrika jede asi na 20 procent kapacity, potřebuje měsíčně kolem sta tun vepřového. S tím, jak bude výrobu rozšiřovat, bude dovážet víc suroviny a prohlubovat zápornou vepřovou bilanci Česka. Číňany přitom může Agrární komora těžko obviňovat ze záměrné likvidace českých zemědělců a potravinářů, jak to svádí na nadnárodní obchodní řetězce. Postupný útlum tuzemské produkce vepřového masa je zakopaný jinde – přímo v chovech a masokombinátech.
„Na evropský trh jsme vstupovali s neefektivní výrobou. U chovatelů se sice úroveň zlepšuje, ale stále nedosahuje parametrů západní Evropy. Ještě více zaostávají zpracovatelé,“ poukazuje agrární ekonom Tomáš Doucha, který na potíže s konkurenceschopností tuzemského vepřového upozorňoval před vstupem Česka do EU. „Zavírají-li se v Německu porážky, které ročně přijmou méně než 400 či 500 tisíc prasat, jak by potom u nás měly být efektivní jatky porážející sto tisíc kusů,“ poznamenává Petr Poskočil, ředitel české pobočky německé firmy Zimbo provozující maloobchodní síť s masem. Hrob tuzemským chovům prasat pomáhají vykopávat masokombináty i tím, že si vozí levnější výrobní maso ze zahraničí, někdy paradoxně také z vyvážených českých prasat. „Zpracovatelé, kteří se silně orientují na dováženou surovinu, se mohou dostat do vážných problémů v době, kdy budou prasata drahá. Někteří pak zkrachují,“ předesílá Abrahamová. Trhu, na němž přežívá stále hodně zpracovatelů, a mnozí s chabou výkonností, by očista jen prospěla.

* SOUVISLOSTI**
– Produkce vepřového masa v EU bude letos nižší než loni. Důvodem není prasečí chřipka, ale po dva roky ztrátová výroba, na níž chovatelé reagovali snižováním stavů zvířat. – Loňská produkce vepřového v ČR meziročně poklesla o sedm procent na 317 tisíc tun, letos se opět sníží. Odhaduje se, že nejméně o tři procenta. Více než 30 procent spotřeby pokrývá dovoz.
– Cena jatečných prasat, určovaná nabídkou a poptávkou, v Evropě letos po dvou hubených letech oživuje. Dle odhadů má být vyšší než v minulém roce. Prognózy ovšem nepočítaly s výskytem prasečí chřipky. Cena vepřového silně podléhá sezonním výkyvům, nejvyšší bývá v letních měsících.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče