Víno k posezení

25. listopadu 2002, 00:00 - Ing. Tomáš Dominec, Místopředseda České asociace dovozců vína
25. listopadu 2002, 00:00

aneb Němci a Francouzi se v přístupu ke stolování liší Vzpomínám si na jednoho Francouze, který k nám dorazil po zastávce v Německu a užasle nám líčil "svérázný" zvyk Němců - zapít večeři minerálkou nebo pivem a potom si jen tak, již bez jídla, otevřít láhev vína.

aneb Němci a Francouzi se v přístupu ke stolování liší

Vzpomínám si na jednoho Francouze, který k nám dorazil po zastávce v Německu a užasle nám líčil „svérázný“ zvyk Němců - zapít večeři minerálkou nebo pivem a potom si jen tak, již bez jídla, otevřít láhev vína. Tento francouzský pohled samozřejmě neznamená, že by víno bez jídla nemělo na stole co dělat. Jen dokumentuje rozdílnost v náhledu na kulturní zvyky při konzumaci vína. A tak zatímco v oblasti gastronomie a vína máme především za jižní Evropou co dohánět, nemusíme se na druhou stranu nikterak vzdávat našich tradic a zvyklostí - posezení ve sklípku je jistě zážitkem veskrze příjemným, na který bude každý rád vzpomínat (bude-li si jej pamatovat).

I na jihu se pije samotné víno

Také ve vinařských oblastech - a zejména těch jižních - se pije víno samotné. Nikdy ne však víno drahé, složité nebo prestižní. Vždy se jedná o jednoduchá stolní vína, která slouží za jakýsi univerzální nápoj k zahnání žízně. Je to do značné míry také otázka životního stylu - v jižních zemích je zvykem pít prakticky po celý den (avšak v malých množstvích), v severnějších končinách se konzumace alkoholu koncentruje do večerních hodin (ale o to razantněji). Důsledkem je permanentní dobrá nálada jižanů a naše chmurná rána. Dlouhá doba devastace smazala u našich výrobců i zákazníků vnímání jednoho ze základních rozdílů, který mezi víny existuje. Tím je jasně definovaný styl vína. Způsob jeho výroby a výsledný charakter totiž určuje, zda je to víno vhodné pro gastronomii, nebo právě pro samotné pití. Většina velmi příjemných levných vín při pokusu o kombinaci s jídlem neobstojí. A naopak, některá skvělá vína, která úžasným způsobem doplní určitý pokrm v restauraci, nebudou sama o sobě vašemu jazyku vůbec lahodit. Ochutnat - to ano, ale na samotné pití mohou být příliš specifická. Samozřejmě, že jsou i taková vína, která snesou obojí.

Drahé víno jen výjimečně

Většina drahých a špičkových vín je přesně tím produktem, který je pro běžné posezení s přáteli nejen zbytečný, ale téměř nevhodný. Ke skutečnému vychutnání jejich dokonalých vlastností totiž potřebují speciální péči, znalost jak s nimi nakládat, aby odkryla všechna svá tajemství a především velké soustředění všech přítomných. Víno je však při večírku s přáteli nebo rodinném setkání jen doplňkem - řeší se jiná témata a pozornost je obrácena zcela jiným směrem. Nabízí se přirovnání k hudbě - také tu použijete jen jako tiché dokreslení atmosféry. Proto nesmí být příliš výrazná, aby na sebe strhávala pozornost nebo přímo rušila. Určitá základní kvalita ale dodržena být musí, aby se případný znalec v takové společnosti necítil být uražen a rovněž proto, aby na předcházející večer nikdo nemusel vzpomínat s příliš těžkou hlavou. Ideální jsou pro takovou příležitost nekonfliktní, nepříliš výrazná vína. V bílých vínech je rozumné sáhnout po moravských vínech z kategorie ročníkových. Zahraniční vína ve srovnatelné cenové kategorii kvalitou neobstojí. Vyhněme se ale příliš aromatickým a vyhraněným odrůdám jako je muškát nebo irsai.

Červené spíše lehčí

V červených vínech však raději hledejme mezi dovezenými víny a rozhodně dejme přednost lehkým vínům s nízkým obsahem tříslovin. Láhev lehkého a příjemného Beaujolais zmizí ze stolu nepoměrně rychleji než desetkrát dražší špičkové Bordeaux. V rozumné cenové hladině lze s jistotou vybírat mezi mladými francouzskými Vin de Pays nebo běžnými italskými či španělskými produkty - ne však ze zcela nejlevnější kategorie a rozhodně už vůbec ne tzv. krabicové víno. Jiná je situace, kdy se sejde skupina lidí, o nichž víme, že je víno zajímá, a že jeho hodnocení tedy bude i přirozenou součástí večera. Tady už nevystačíme s běžným, byť slušným vínem, ale je načase se pochlubit se zajímavou a dobrou volbou. Také zde se nabízí paralela s hudbou, neboť jsme se sešli s lidmi, kteří se na ni těší a rádi se do konkrétních tónů zaposlouchají. To samé platí o večírku, jehož součástí může být malá degustace. U moravských vín bude v tomto případě nutno hledat jen mezi přívlastkovými víny z dobrých ročníků a od vyzkoušených výrobců. U zahraničních vín je situace jiná jen potud, že zpravidla málokdo tuší, jaký byl rok 1998 v Jižní Africe nebo zda je Margan Family v Austrálii považována za renomovaný podnik. Tady nezbývá než dát na radu obchodníka s vínem, kterému důvěřujete.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče