Vinařství v Čechách

23. června 2003, 00:00 - Tomáš Dominec, místopředseda České asociace dovozců vín
23. června 2003, 00:00

aneb Češi vzpomínají na zašlou slávu minulostiZatímco na Moravu se vinná réva dostala spolu s římskými legiemi již na počátku našeho letopočtu, v Čechách je pěstování vína doloženo až v 9. století. I tak je však historie českého vinařství pestrá a bohatá.V inařství začalo v české kotlině hrát významnější roli až s nástupem Karla IV.

aneb Češi vzpomínají na zašlou slávu minulosti

Zatímco na Moravu se vinná réva dostala spolu s římskými legiemi již na počátku našeho letopočtu, v Čechách je pěstování vína doloženo až v 9. století. I tak je však historie českého vinařství pestrá a bohatá.

V inařství začalo v české kotlině hrát významnější roli až s nástupem Karla IV. na trůn. Ten, podobně jako jeho syn Václav, byl velkým milovníkem vína, a to se projevilo na štědré podpoře vinohradnictví a jeho mimořádném rozvoji. Zlatým věkem českého vinařství pak bylo bezesporu 16. století, kdy výměra vinohradů dosáhla rekordních 15 000 hektarů a réva se pěstovala nejen v Praze a na Mělníce, ale třebas i v Mladé Boleslavi, na Plzeňsku nebo v Podkrkonoší. Třicetiletá válka však vedla ke zpustošení řady vinic a znamenala rozhodující zlom pro budoucnost tohoto odvětví v Čechách. K dalšímu postupnému úbytku viničních ploch pak přispěl rozvoj obchodních cest a s ním i příliv vín z cizích zemí, stejně tak jako rozvoj industrializace a zánik městských vinic. Další ranou (platnou dodnes) byl rozmach pivovarnictví a s tím spojený nárůst spotřeby piva na úkor vína. Dnes se tak české vinohrady musí spokojit s necelými 500 hektary vinné révy a tomu odpovídajícím společenským významem.

Purkmistr koštoval

Je překvapivé, že i v historických dobách velkého rozkvětu se setkáváme s celou řadou nařízení, dokumentujících problémy, které ve vinařství přetrvaly po staletí. Bojem proti nečestným výrobním praktikám počínaje a ochranou domácího trhu před cizími víny konče. V inařské artikule z roku 1526 například uvádějí, že: “…nikdo nesmí víno cukrovati a jinak opravovati či temperovati k nezdraví lidem…“ No prosím. Vzpomeňte jen, jak se 500 let poté lid ke svému nezdraví propíjel cukrovanými Bušky, Pražskými výběry, Gráciemi a podobnými lahůdkami. Jiné ustanovení, pocházející tentokrát z roku 1512, uvádí další pozoruhodnost, jejímž cílem byla údajně kontrola kvality dováženého vína: “…každý kdo chce načíti nový sud, ten ráno, když by puorgmistr a konšelé radu jmeli, k nim přijíti a půl pinty vína (tj. o něco méně než 1 litr) s sebou na rathouz přinésti, tu puorgmistr s konšely mají koštovati a je podle slušnosti saditi…“ Snadno si představit, jak to hned po ránu na „rathuuzu“ muselo vypadat a co rozumného asi konšelé mohli vymyslet. Tedy tenkrát, samozřejmě.

Vinice v Praze?

Praha bývala se svými 700 hektary vinic kdysi největším centrem českého vinařství. Dnes zbylo 7,5 hektaru na lokalitách v Tróji, Modřanech, na Máchalce v Praze 9 a na Grébovce v Praze 2. Jsou milým dokladem zašlé slávy a je třeba smeknout před nadšenci, kteří se jejich údržbě věnují. Stejně tak se udržují malé vinice na řadě dalších míst v Čechách. Révu tak najdete u Čáslavi, Kutné Hory, ale rovněž v Benátkách nad Jizerou nebo u Staré Boleslavi. Všechny tyto vinice mají spíše symbolický význam pro daný region a z tohoto pohledu je nutno nahlížet i kvalitu samotného vína. V ětší pěstitelské oblasti, s jejichž produkcí se můžete příležitostně setkat na pultech obchodů nebo v restauracích, se rozkládají na stráních poblíž toku řeky Labe. Mělník, Roudnice, Litoměřice, V elké Žernoseky - to jsou „vlajkové lodi“ českého vinařství. K tomu přičtěme Most a jeho raritu, kterou představují vinice na rekultivovaných uhelných výsypkách. Poslední českou vinařskou oblastí je Karlštejn se svojí výzkumnou vinařskou stanicí.

Nejistá budoucnost

Český vinařský region má v celoročním průměru o jeden stupeň nižší teplotní souhrn než jižní Morava. V praxi to znamená, že zdejší vinařství je už opravdu na hraně možnosti samotného pěstování révy a některé odrůdy (např. Frankovku) v Čechách již pěstovat nelze vůbec. Kvalita úrody je navíc mimořádně silně závislá na počasí a dobré roky jsou často střídány těmi nevydařenými. České vinařství tak v současné konkurenci čeká nelehký zápas o vlastní budoucnost. Obavy z jeho úplného zániku však nejsou na místě. Už jen z důvodů patriotizmu bude mít na trhu vždy své zákazníky, a tak rozhodující bude vždy otázka dostatečné kvality a přiměřené ceny.

Kaskády budoucí vinice, která vzniká v současné době pod hradem Hněvínem v Mostě. Vinař Ivan Váňa se rozhodl obnovit tradici města, neboť v těchto místech se pěstovala vinná réva již v 11. století.

FOTO: ČTK

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít