Vinařství v Čechách

23. června 2003, 00:00 - Tomáš Dominec, místopředseda České asociace dovozců vín
23. června 2003, 00:00

aneb Češi vzpomínají na zašlou slávu minulostiZatímco na Moravu se vinná réva dostala spolu s římskými legiemi již na počátku našeho letopočtu, v Čechách je pěstování vína doloženo až v 9. století. I tak je však historie českého vinařství pestrá a bohatá.V inařství začalo v české kotlině hrát významnější roli až s nástupem Karla IV.

aneb Češi vzpomínají na zašlou slávu minulosti

Zatímco na Moravu se vinná réva dostala spolu s římskými legiemi již na počátku našeho letopočtu, v Čechách je pěstování vína doloženo až v 9. století. I tak je však historie českého vinařství pestrá a bohatá.

V inařství začalo v české kotlině hrát významnější roli až s nástupem Karla IV. na trůn. Ten, podobně jako jeho syn Václav, byl velkým milovníkem vína, a to se projevilo na štědré podpoře vinohradnictví a jeho mimořádném rozvoji. Zlatým věkem českého vinařství pak bylo bezesporu 16. století, kdy výměra vinohradů dosáhla rekordních 15 000 hektarů a réva se pěstovala nejen v Praze a na Mělníce, ale třebas i v Mladé Boleslavi, na Plzeňsku nebo v Podkrkonoší. Třicetiletá válka však vedla ke zpustošení řady vinic a znamenala rozhodující zlom pro budoucnost tohoto odvětví v Čechách. K dalšímu postupnému úbytku viničních ploch pak přispěl rozvoj obchodních cest a s ním i příliv vín z cizích zemí, stejně tak jako rozvoj industrializace a zánik městských vinic. Další ranou (platnou dodnes) byl rozmach pivovarnictví a s tím spojený nárůst spotřeby piva na úkor vína. Dnes se tak české vinohrady musí spokojit s necelými 500 hektary vinné révy a tomu odpovídajícím společenským významem.

Purkmistr koštoval

Je překvapivé, že i v historických dobách velkého rozkvětu se setkáváme s celou řadou nařízení, dokumentujících problémy, které ve vinařství přetrvaly po staletí. Bojem proti nečestným výrobním praktikám počínaje a ochranou domácího trhu před cizími víny konče. V inařské artikule z roku 1526 například uvádějí, že: “…nikdo nesmí víno cukrovati a jinak opravovati či temperovati k nezdraví lidem…“ No prosím. Vzpomeňte jen, jak se 500 let poté lid ke svému nezdraví propíjel cukrovanými Bušky, Pražskými výběry, Gráciemi a podobnými lahůdkami. Jiné ustanovení, pocházející tentokrát z roku 1512, uvádí další pozoruhodnost, jejímž cílem byla údajně kontrola kvality dováženého vína: “…každý kdo chce načíti nový sud, ten ráno, když by puorgmistr a konšelé radu jmeli, k nim přijíti a půl pinty vína (tj. o něco méně než 1 litr) s sebou na rathouz přinésti, tu puorgmistr s konšely mají koštovati a je podle slušnosti saditi…“ Snadno si představit, jak to hned po ránu na „rathuuzu“ muselo vypadat a co rozumného asi konšelé mohli vymyslet. Tedy tenkrát, samozřejmě.

Vinice v Praze?

Praha bývala se svými 700 hektary vinic kdysi největším centrem českého vinařství. Dnes zbylo 7,5 hektaru na lokalitách v Tróji, Modřanech, na Máchalce v Praze 9 a na Grébovce v Praze 2. Jsou milým dokladem zašlé slávy a je třeba smeknout před nadšenci, kteří se jejich údržbě věnují. Stejně tak se udržují malé vinice na řadě dalších míst v Čechách. Révu tak najdete u Čáslavi, Kutné Hory, ale rovněž v Benátkách nad Jizerou nebo u Staré Boleslavi. Všechny tyto vinice mají spíše symbolický význam pro daný region a z tohoto pohledu je nutno nahlížet i kvalitu samotného vína. V ětší pěstitelské oblasti, s jejichž produkcí se můžete příležitostně setkat na pultech obchodů nebo v restauracích, se rozkládají na stráních poblíž toku řeky Labe. Mělník, Roudnice, Litoměřice, V elké Žernoseky - to jsou „vlajkové lodi“ českého vinařství. K tomu přičtěme Most a jeho raritu, kterou představují vinice na rekultivovaných uhelných výsypkách. Poslední českou vinařskou oblastí je Karlštejn se svojí výzkumnou vinařskou stanicí.

Nejistá budoucnost

Český vinařský region má v celoročním průměru o jeden stupeň nižší teplotní souhrn než jižní Morava. V praxi to znamená, že zdejší vinařství je už opravdu na hraně možnosti samotného pěstování révy a některé odrůdy (např. Frankovku) v Čechách již pěstovat nelze vůbec. Kvalita úrody je navíc mimořádně silně závislá na počasí a dobré roky jsou často střídány těmi nevydařenými. České vinařství tak v současné konkurenci čeká nelehký zápas o vlastní budoucnost. Obavy z jeho úplného zániku však nejsou na místě. Už jen z důvodů patriotizmu bude mít na trhu vždy své zákazníky, a tak rozhodující bude vždy otázka dostatečné kvality a přiměřené ceny.

Kaskády budoucí vinice, která vzniká v současné době pod hradem Hněvínem v Mostě. Vinař Ivan Váňa se rozhodl obnovit tradici města, neboť v těchto místech se pěstovala vinná réva již v 11. století.

FOTO: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče