Vinařské zóny podle EU: Žádná tragédie

02. prosince 2002, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista, petr44@centrum.cz
02. prosince 2002, 00:00

Po vstupu do Unie budeme čelit ještě větším dovozům méně kvalitních vín Jedinou šancí pro tuzemské vinaře po zrušení 30% dovozních cel je orientace na kvalitu. EU by měla v budoucnu vinařské zóny rozhodně zrušit.

Po vstupu do Unie budeme čelit ještě větším dovozům méně kvalitních vín

Jedinou šancí pro tuzemské vinaře po zrušení 30% dovozních cel je orientace na kvalitu. EU by měla v budoucnu vinařské zóny rozhodně zrušit.

Jedním z neuralgických bodů v jednání o podmínkách vstupu ČR do Evropské unie v oblasti zemědělství je návrh EU zařadit naší zemi do vinařské zóny B, znamenající možnost vyrábět víno pouze z hroznů o minimální cukernatosti 18 stupňů. T o v praxi znamená zákaz navyšovat cukernatost vína o více než 3,3 stupně, což zase znamená produkovat prakticky především přívlastková vína. Tedy vína vyšší kvality, ale také vyšší cenové kategorie.

Co nám vlastně EU nabízí

Mezi deklarované priority české strany v ještě probíhajících jednáních s EU přitom patří obhájení zóny A, do které patří z našich sousedů především Německo, naopak v zóně B je třeba Slovensko či Rakousko. Unie zatím opatrně připouští částečné zařazení území ČR do zóny A (mělo by jít patrně o vinice v Čechách), profesní organizace vinařů - Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU) ale požaduje zařazení do této kategorie pro celé území ČR. Pokud by byla ČR zařazena do zóny B, považuje to ČMVVU slovy svého předsedy Jiřího Sedla za likvidaci tuzemského vinařství. EU se navíc navrhovaným řešením snaží podle tuzemských vinařů „donutit naše producenty k výrobě pouze určitých druhů vín“. K tomu je třeba podotknout, že v tom mají vinaři nepochybně pravdu: Ano, Unie se nás snaží skutečně donutit k produkci především některých vín, a to vín kvalitnějších. Otázkou přitom je, zdali to je v zájmu ČR. A téměř jednoznačná odpověď zní: Ano. Naši vinaři to sice vnímají opačně, skutečností ale je, že silněji doslazované a méně kvalitní víno má sice díky zdeformované předlistopadové roli vína jako ušlechtilého nápoje v ČR v současné době ještě vyšší odbyt, dlouhodobě je ale tento trend neudržitelný. Navíc je zcela jisté, že tento typ stolních vín v ČR díky zdejším klimatickým podmínkám nikdy nevyprodukujeme efektivněji v porovnání s francouzskými, italskými či španělskými víny ze zóny C a v konkurenci s uvedenými teritorii nemůžeme uspět. Jediným řešením je tedy sázka na kvalitu - a to je to, co nám EU nabízí.

Perspektivu mají hlavně kvalitní vína

Samozřejmě, vyrobit, ale především uplatnit kvalitní dražší víno na domácím trhu je obtížnější - spotřebitel v ČR se stejně jako u jiných potravin rozhoduje při koupi vína zejména na základě ceny. T a by však rozhodovala také u dovážených vín z jižních částí EU, a právě tomu by čeští vinaři mohli jen velmi obtížně konkurovat. V současné době totiž ještě platí při dovozech levných vín do ČR třicetiprocentní clo, takže tato vína jsou o třetinu cenově znevýhodněna. A přesto se již některá i za současných podmínek na domácím trhu uplatňují. „Co se stane potom, až cla po vstupu do EU padnou?“ zeptal se nedávno při prezentaci tuzemské produkce vína v USA Milan Ballík z Centra českého vinařství. Do Evropy navíc podle jeho slov stále více proudí víno ze zcela nových vinařských oblastí z Jižní Ameriky (Argentina, Chile), nebo z Austrálie a Jihoafrické republiky. Sama EU má přitom ve výrobě vín obrovskou nadprodukci. Podle Hynka Vicha z francouzské společnosti Sopexa činila loňská nadvýroba vína v EU zhruba 25 milionů hektolitrů, v letošním roce je očekáván ještě vyšší objem. I z toho důvodu tlačí Brusel na snížení ploch vinic ve stávajících členských zemí - podle Vicha je jenom ve Španělsku v současné době zhruba 1 350 000 hektarů vinic, v Itálii zhruba 1 000 000 hektarů, ve Francii 780 000 hektarů. Zhruba 11 000 hektarů vinic v ČR je proto z pohledu možné produkce zcela zanedbatelných, zároveň to ale demonstruje mizivou sílu českého vinařství v budoucí EU, zejména, pokud by se tuzemská produkce soustředila na výrobu levných doslazovaných stolních vín. „Bylo by velmi smutné, kdyby měli mít čeští vinaři problémy, protože vinařství má tady velkou tradici a disponuje celou řadou odborníků. Byl bych rád, kdyby si ale uvědomili, že i v tradičních zemích Evropy se v současné době pije stále méně vína na hlavu, ale pije se stále více kvalitnější víno. T o znamená, že pokud nebude někdo vyrábět kvalitní víno s určitým charakterem, tak jej velmi těžko prodá, a naopak pokud ho čeští vinaři budou dělat, tak jej prodají všude,“ zdůraznil Vich.

Zvýšit akcent na propagaci domácí produkce

Stejně jako u jakéhokoli spotřebitelského zboží je ovšem i v případě vína klíčová pozitivní propagace jeho prodeje, a to nejen na domácím trhu, ale především v zahraničí. T o pochopil i bývalý ministr zemědělství Jan Fencl, který s sebou vozil ukázky tuzemské produkce vína všude, kde to šlo. Stejný účel měla i zmíněná degustace Centra českého vinařství v USA, v této fázi především pro provozovatele českých restaurací v New Yorku. Podle Ballika je vývoz tuzemské produkce jednou z cest, jak domácí výrobky uplatnit. T o však znamená i finanční prostředky na jejich propagaci. A v tom by podle jeho slov mohl sehrát pozitivní roli letos založený Vinařský fond, disponující prostředky jak ze strany státu, tak pěstitelů. Je však otázka, jak se tyto prostředky využijí. Původním hlavním posláním Vinařského fondu byla především podpora výsadby nových vinic, neboť po vstupu do EU již z výše zmíněných důvodů nebude možné jejich plochy ani v ČR dále rozšiřovat. Vlivem návrhu Unie na zařazení ČR do zóny B by ale možná měla být zásadnější role tohoto fondu při propagaci kvalitních českých vín v zahraničí. Propagaci kvalitních vín na domácím trhu by přitom bylo zapotřebí obohatit o nové žádoucí prvky. Celá řada médií již v současné době otiskuje množství údajů o vínech, obvykle však podle scénáře představení jednotlivých značek, pěstitelů a podniků, kde lze takové víno koupit či vypít. Podle Vicha je ale celosvětovým trendem vázání konzumace vína k určitým pokrmům, což v propagaci v ČR chybí. S tím podle něj souvisí i celá řada dalších kroků, jako je vyškolení kuchařů, číšníků, zvýšený akcent na kvalitu základní suroviny. Propagace kvalitních českých vín je podle Vicha také záležitostí turizmu. „Pokud si zahraniční návštěvník objedná v ČR vyškoleným personálem kvalitní tuzemské víno a zachutná mu, odveze si třeba další lahve s sebou domů,“ konstatoval Vich.

Záleží především na přístupu pěstitelů

Zařazení ČR do vinařské zóny B není tedy pro české vinařství tragédií, ale perspektivou - pokud se budou domácí producenti soustředit na kvalitu a nebudou se snažit konkurovat přírodním levným vínům z jižních zemí EU, ze zón C, a to ani efektivitou výnosů. Z tohoto pohledu navíc nepřinesou v posledních letech s podporou státu či Vinařského fondu žádné zlepšení ani nově vysázené vinice, protože ty dospějí k optimální produktivitě až za několik let poté, co bude již ČR fakticky členem EU. V praxi tedy budou tyto vinice efektivitu po nějakou dobu pouze snižovat, což je ale další argument pro sázku na kvalitu na úkor množství. T o ostatně platí pro jakoukoli zemědělskou produkci - stejně tak jako skutečnost, že budoucí rozvoj či útlum produkce jednotlivých komodit mají zemědělci ve svých rukou především sami.

Spotřebitele zóny nezajímají

Jinak je ovšem „zónování“ vinařských oblastí v rámci EU celkově sporný moment zejména v případě ČR. V našem středoevropském prostoru jsme totiž skutečně na rozhraní severu a jihu, a kdybychom měli například logicky porovnávat oblasti, kde se pěstuje víno v ČR, Rakousku a na Slovensku, měli bychom být patrně zařazeni skutečně někde jinde. Zatímco Slovensko a Rakousko jsou hornaté země, a tamější hory výrazně ovlivňují klima i strukturu podloží vinic, v ČR jsou hlavní vinařské oblasti v nížině, stejně jako je tomu obvykle v zóně A nebo C. Vše nicméně nasvědčuje tomu, že příslušnost k zóně nemá a nebude mít pro konečného spotřebitele valný význam - a nebude tomu tak ani v případě vinařů. Buď bude produkce z vinic kvalitní bez ohledu na zónu a množství přidaného cukru, a pak se takové výrobky podporované účelným marketingem na trhu prosadí, nebo v opačném případě zóna nikomu nepomůže. A pokud se týká budoucnosti EU - ta by měla právě z tohoto důvodu jakékoli zónování zrušit a potřebnou informovanost spotřebitele o původu vína a množství cukru v něm obsaženém zajistit formou etiket na finálním produktu.

Nejvyšší průměrné světové výnosy vína (t/ha)

SVĚT

Egypt 18,48

Izrael 17,72

Indie 17,50

USA 16,99

Brazílie 15,32

Austrálie 13,94

Čína 13,33

JAR 12,95

Chile 12,91

EU

Belgie a Lucembursko 16,92

Německo 16,22

Itálie 11,18

Řecko 9,68

Francie 9,18

ČR 6,04

Pramen: FAOSTAT, porovnatelné údaje z r. 1999

Zařazení současných členských zemí EU do zón podle vinařských oblastí:

Zóna A: Německo (většina území) Lucembursko Belgie Dánsko Irsko Švédsko Velká Británie

Zóna B: Německo (výrobní oblast Baden) Rakousko Francie (část území)

Zóna C:

C I: Francie (část území), Španělsko (část území), Portugalsko (většina území), Itálie (část území)

C II: Francie (část území), Itálie (část území), Španělsko (část území)

C III: Řecko, Francie (část území), Itálie (část území), Španělsko (část území), Portugalsko (menší část území)

Pramen: Nařízení Rady ES č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, ze dne 17. 5. 1999

Spotřeba vína v ČR (v litrech na os. a rok)

1950 5,8

1955 6,9

1960 14,2

1965 14,4

1970 12,6

1975 14,4

1980 14,1

1985 15,3

1990 14,8

1995 15,4

1996 15,8

1997 15,9

1998 16,0

1999 16,1

Pramen: Situační a výhledová zpráva MZe

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče