Vinaři si prosadili svou

29. září 2008, 08:00 - Petr Havel
29. září 2008, 08:00

REFORMA VINAŘTSVÍ - Reforma evropského trhu s vínem je jednou z mála oblastí, na které je možné demonstrovat úspěch tuzemské diplomacie při jednání s Bruselem.

Čeští a moravští vinaři v její konečné podobě dosáhli v zásadě všech svých požadavků.

Přestože základním smyslem reformy vinařství bylo zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie, diskuze o její podobě vyznívaly spíše jako válka „severu proti jihu“. Ukázkovým příkladem je oblast doslazování vín, které mělo být původně zakázáno, na což by doplatilo hlavně tuzemské vinařství. Stejně tak měl být sjednocen systém označování vín, to by českému vinařství také nepomohlo. Spotřebitel by totiž ztratil orientaci v domácí, ale v zásadě v jakékoli vinařské produkci.

Karta se obrací

Nakonec ale došlo oproti původním představám k radikálním změnám, mimo jiné na zásah Evropského parlamentu. To v praxi znamená, že se České republice podařilo prosadit vše, o co usilovala. „Myslím, že můžeme být spokojeni, reforma naše vinaře nepoškodila. A může být ještě lépe, pokud nám Unie schválí národní pětiletý plán podpory vinařství, o kterém se v této chvíli jedná,“ říká předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež.

Co se tedy konkrétně podařilo? V prvé řadě se podpory vinařství v Česku v rámci takzvané národní obálky zvýšily oproti původním představám na dvojnásobek, téměř na tři miliardy korun pro rok 2009. Tuzemští vinaři mohou nadále označovat vína dosavadním způsobem a mohou je doslazovat řepným cukrem. Kromě toho nemusí Česko přispívat na propagaci vína původem z Evropské unie v takzvaných třetích zemí, neboť naše země není vývozcem, ale naopak dovozcem této komodity.

První programy už odstartovaly

Praktické dopady reformy trhu s vínem nicméně v současné době ještě nelze posuzovat. Její definitivní podoba byla totiž schválena až letos v dubnu, oficiálně pak odstartovala 1. srpna. Česká republika je v rámci této reformy povinna zavést klučení vinic s podporou Evropské unie, podmínky pro toto opatření schválil Topolánkův kabinet 20. srpna. Zájemci o dotaci na klučení se mohli přihlásit do 15. září.

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče je výše prémie za klučení vinice stanovena v návaznosti na historický výnos vína vyrobeného ze suroviny z jednoho hektaru, což pro rok 2008/2009 činí přibližně pět tisíc eur na hektar zlikvidované vinice. Podpora je plně financována z rozpočtu Evropské unie.

NÁRODNÍ PĚTILETÝ PLÁN

Program restrukturalizace vinic by měl podpořit: • změnu odrůdové skladby,

• přesun vinic do svahu,

• snížení produkce révy vinné na jednom keři,

• ochranu proti poškození keřů révy způsobované zvěří nebo ptactvem.

  • *V rámci programu investice by měly být podporovány následující programy:
  • *• zpracovatelské investice,

• zlepšení technologie stáčení vín,

• zlepšení technologií používaných při obchodování s víny.

Pětiletka pro vinaře

Ministerstvo zemědělství již dokončilo takzvaný Národní pětiletý plán. Jedná se o soubor opatření řady dosavadních a některých nových podpor. Materiál ještě musí schválit Evropská unie. Jak přitom upozorňuje komoditní specialista a spolutvůrce programu Antonín Králíček z ministerstva zemědělství, může po zásazích Bruselu doznat jeho předložená podoba určitých změn. A to i předpokládaná celková roční úroveň podpor.

I tak je dokument pro vinaře, alespoň co do trendu finančních prostředků, velmi pozitivní. Podpora vinařství by se totiž měla každým rokem zvyšovat, od 2,9 milionu eur v roce 2009 až na 5,1 milionu v roce 2013. Celkem by přitom mělo jít na podporu vinařství a s ním spojených aktivit v průběhu pěti let zhruba 21,5 milionu eur. Dva základní nosné programy by přitom měly být podle národního pětiletého plánu restrukturalizace vinic a investice.

Co dosáhne a nedosáhne na podporu

Z návrhu národního pětiletého plánu přitom vyplývá, že Česká republika nehodlá využít některé finanční podpory, na které Unie nepřispívá a jsou tedy financovány pouze z národních zdrojů. Takovými programy jsou například podpora destilace vedlejších výrobků, podpora destilace na konzumní alkohol a nouzové destilace či podpora používání zahuštěného hroznového moštu. Dokument nepočítá ani s nově zavedenou možností podpor z národních zdrojů na propagaci vína na trzích v třetích zemích, zelenou sklizeň, na vzájemné fondy a pojištění sklizně.

Zemědělci ale mohou využít již zmíněné unijní podpory při klučení vinic. Letošní termín pro žádosti o tuto dotaci plně hrazenou ze zdrojů Evropské unie již přitom vypršel. Nyní musí zájemci o peníze vyčkat do 1. února, do kdy se o podaných žádostech musí rozhodnout.

Pro Českou republiku je nicméně zásadní využití nové možnosti dané reformou evropského trhu s vínem, a to podporou investic. Ta ale může být využita pouze tehdy, pokud není v kolizi s předpisy vztahujícími se k podpoře rozvoje venkova. Druhým hlavním pilířem podpor vinařů v následujících pěti letech je program restrukturalizace a přeměna vinic, na který si vinohradníci již zvykli a hojně jej využívají. Tyto podpory bude však možné využít po schválení návrhu pětiletého programu podpory Bruselem.

Dostane se i na ekovinaře

Mimo programy, které jsou součástí společné organizace trhu s vínem, mohou vinohradníci a vinaři využít řadu dalších podpor. Jde například o dotace na integrované pěstování révy vinné nebo ekologické zemědělství, na závlahy, pojištění sklizně a některá opatření z programů rozvoje venkova. Konkrétně jde o programy „Modernizace zemědělských podniků“, „Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům“ a „Zahájení činnosti mladých zemědělců“.

K tomu, aby je ale mohli vinaři využít, musí být zamezeno možnosti dvojího financování (z programů rozvoje venkova a národního pětiletého plánu). To bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond, který oba typy podpor vyplácí. K tomu bude navíc nutné čestné prohlášení žadatelů o finanční prostředky o tom, že peníze na požadované aktivity nejsou souběžně poskytovány z jiných zdrojů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče