Vietnamští podnikatelé jdou z tržnic do čela firem

12. května 2009, 00:00 - Renata Lichtenegerová
12. května 2009, 00:00

Mezi Vietnamci Česku je řada úspěšných podnikatelů. Obchodní řetězce, velkoobchody, cestovní agentury a realitní kanceláře – do všech těchto i dalších oblastí už Asiaté pronikají. Často zaměstnávají Čechy. Do řídicích funkcí jim dorůstá generace vysokoškolsky vzdělaných „banánových dětí“.

Autor: Isifa

Prodejna řetězce Sportisimo v pražském obchodním centru Palladium se těší velké návštěvnosti. Název zní italsky, v regálech trůní nadnárodní značky sportovních oděvů a obuvi – Adidas, Nike či Salomon. Majitelem řetězce ovšem není ani italská, ani žádná nadnárodní společnost. Firma patří Vietnamci Thai Ngoc Nguyenovi. Podobně jako tisíce jeho krajanů žije v Česku od osmdesátých let a patří mezi skupinu „starousedlíků“, kteří splynuli s místním prostředí.

Vietnamci, přestože je tak stále značná část veřejnosti vnímá, už dávno nejsou jen trhovci. Vlastní zde velké firmy, v nichž často zaměstnávají stovky Čechů. Příkladem úspěšných podnikatelů v jejich řadách jsou například Nquyen Thanh Trunk, který vlastní realitní kancelář NTT Group, nebo Pham Van Thanh, majitel cestovní kanceláře East Sea. Podnikatel Nguyen Huu Loi zase koupil jeden z podniků zkrachovalé firmy Karlovarský porcelán. Vietnamci v Česku ale podnikají i v „menším“. Po celé republice například vlastní desítky nehtových studií a kadeřnictví.

KDYŽ HOŘÍ VELKOTRŽNICE

V pražském obchodním centru Sapa loni dvakrát hořelo. Poprvé požár vypukl 7. září, podruhé 6. listopadu. Ve druhém případě s ohněm bojovaly stovky hasičů, což ho řadí mezi největší nasazení požárních sil v historii země. Vietnamští podnikatelé přišli o zboží za desítky milionů korun. Požár zcela zničil střední část haly. Městský statik následně rozhodl, že část objektu musí být zbourána. V lednu policejní vyšetřovatelé vyloučili možnost, že někdo tržnici zapálil úmyslně. Za příčinu označili nedbalost nebo technickou závadu.

Ať velcí podnikatelé či drobní živnostníci, Vietnamci jsou proslulí ochotou věnovat práci veškeré své síly i volný čas. To jim často nahrává v konkurenčním boji. Do řídicích funkcí jejich firem navíc dorůstá generace „banánových dětí“, jak Vietnamci sami říkají svým potomkům, kteří vyrůstali v Česku. „Banánové proto, že jsou na povrchu žlutí a uvnitř bílí,“ vysvětluje Nguyen Quyet Tien, který v České republice působí mimo jiné jako soudní tlumočník a vydává časopisy pro vietnamskou komunitu v Evropě.

Konkurence ho podcenila Thai Ngoc Nguyen, majitel a zakladatel obchodního řetězce Sportisimo, je mezi česko-vietnamskými podnikateli nejvýraznější osobností. Jeho firma je jedním z nejsilnějších hráčů na trhu. Mezi sportovními řetězci působícími v Česku vyniká Sportisimo také tím, že se jedná o ryze „českou“ firmu, zatímco ostatní řetězce jako Gigasport, Intersport nebo Hervis Sports mají za sebou zahraniční kapitál. V tuzemsku zaměstnává Sportisimo přibližně 1100 lidí, z nichž většina jsou Češi. Thai podle svých slov pracuje deset až čtrnáct hodin denně, ale svou společnost koncipoval po česku. Pracovní doba zaměstnanců je stejná jako všude jinde. S tím, že by čeští zaměstnanci byli proti pracovitým Vietnamcům „flákači“, prý problém nemá. „Snad jen, když je venku hezky, začnou se množit neschopenky,“ usmívá se podnikatel. Loni dosáhl obrat Sportisima 1,4 miliardy korun. V roce 2007 to bylo 1,1 miliardy korun. V loňském roce firma otevřela sedmnáct nových prodejen v České republice a dvě na Slovensku. „Rádi bychom v započaté expanzi pokračovali na další trhy Evropské unie, ale musíme si počkat, jak se bude vyvíjet situace,“ konstatuje Thai Ngoc Nguyen. Plán na letošní rok, který počítal s otevřením pěti nových prodejen, společnost sestavovala ještě před vypuknutím recese. Zda vyjde ukáže až čas. „Leden a únor byly úspěšné měsíce, březen byl slabší, ale stav kopíruje loňský rok. Dopad krize můžeme hodnotit nejdříve v polovině roku,“ konstatuje mluvčí firmy Robert Nerpas. PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH FIREM PATŘÍCÍCH VIETNAMCŮM firma - zaměření Sportisimo - Řetězec prodejen se sportovním vybavením Epiag Lofida – Porcelán CZ - Výroba porcelánu Saparia - Provozovatel velkotržnice Sapa Fa-D - Dovoz textilu z Číny EuroNails - Rětězec nehtových studií NTT Group - Realitní kancelář East Sea - Cestovní kancelář Čtyřicátník Thai vystudoval pražskou Vysokou školu ekonomickou. Společnost Sportisimo založil v roce 2000, první prodejnu otevřel o rok později v brněnském Obchodním centru Futurum. „V začátcích jsem se občas potýkal s nedůvěrou dodavatelů, na druhou stranu je možné, že mě konkurence trochu podcenila, což firmě naopak pomohlo,“ popisuje své začátky. V roce 2005 už mělo Sportisimo dvacet prodejen, v současné době jich má 52 ve 42 městech České republiky. Na slovenský trh firma expandovala loni, kdy otevřela prodejny v Nitře a Popradu. Všechny cesty vedou do Sapy Kromě národnosti toho mají vietnamští podnikatelé a živnostníci v Česku společného mnohem více. Bez ohledu na to, jak dlouho v tuzemsku žijí, stále nemají české občanství. Často se také potýkají s předsudky ze strany veřejnosti, a snad proto také neradi hovoří s novináři. Když už rozhovor poskytnou, nechtějí se fotit. „Jen aby pak moje fotografie neskončila pod zprávou o plagiátech či velkopěstírnách marihuany,“ obával se jeden z mála těch, kteří se vyfotit nechali. A je tu ještě jedna věc, která spojuje většinu vietnamsko-českých podnikatelů – velkotržnice Sapa v pražské Libuši. Někteří zde mají sídla svých firem, jiní sklady či velkoobchody, další sem jezdí nakupovat zboží nebo zkrátka za zábavou. V areálu o rozloze 350 tisíc metrů čtverečních, ve kterém se v minulosti porcovalo maso a který na první pohled vypadá jako jedna velká vietnamská tržnice, jsou oni doma a Češi na návštěvě. Sapa je malou Hanojí uprostřed Prahy. „Naším cílem bylo vytvořit kromě velkotržnice také kulturní a společenské centrum. Je tu například mateřská škola, lékař, plno restaurací, škola bojových umění. Pořádáme kulturní akce, semináře a podobně,“ přibližuje provozní ředitel Sapy Tran Quang Hung ze společnosti Saparia, které areál patří. VIETNAMCI V ČESKU V Česku je podle oficiálních statistik v současné době 56 659 Vietnamců, z toho jich tu 40 405 žije déle než pět let. V loňském roce přicestovalo do České republiky za prací 16 254 Vietnamců. Legislativně jsou všichni stále vnímáni jako cizinci, nejsou tedy národnostní menšinou. Vietnamských dětí je v současnosti v tuzemsku deset tisíc. Jejich průměrný prospěch na základních školách je 1,3, na středních školách a gymnáziích 1,7. 468 Vietnamců v současné době v České republice studuje vysoké školy. Pramen: VÚPSV, ČVS Hung, který v České republice vystudoval Akademii múzických umění, úřaduje z administrativní budovy přímo v centru. Než se k ní člověk dostane, projde kolem desítky velkoobchodů, převážně s textilním zbožím. Mine také kasino, cestovní kancelář, bar, stánek s vietnamským popem. K tomu několik restaurací a bufetů. Kolem pěších projíždějí Vietnamci na kolech, ve starých škodovkách i v nablýskaných BMW. Poslíčci i uznávaní podnikatelé, jako v kterémkoliv velkoměstě na světě. Sapu založila skupina vietnamských podnikatelů, sdružených v akciové společnosti Saparia, v roce 1999. Podnikatelé a živnostníci jiné než vietnamské národnosti tvoří pouhých deset procent ze zhruba šesti stovek nájemníků centra. „Mezi nájemci jsou Číňané, ale také Turci a Bulhaři,“ přibližuje Hung. Naproti správní budově stojí první dvě české „vlaštovky“ v Sapě – malinká pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny a jedna advokátní kancelář. Víkendy neznám V Sapě má rozlehlý sklad například společnost Fa-D, která do Česka, ale i dalších evropských zemí dováží spodní prádlo z Číny. V tomto oboru patří ke špičce. „Kromě obchodníků z vietnamské komunity jsou mezi našimi zákazníky také české firmy, ale i obchodníci z Německa, Polska, Slovenska a Maďarska,“ říká čtyřiadvacetiletý jednatel společnosti Phan Quoc Hai. Sedí v černém obleku ve své moderně zařízené kanceláři, hovoří perfektní češtinou. Na otázku, co studoval, odpovídá s úsměvem: „Ekonomku přece.“ Ostatně jak jinak. Vysoká škola ekonomická je totiž nejčastější volbou „banánových dětí“. Jeho otec přišel do Československa v osmdesátých letech. Později přivezl i manželku a společně až do roku 2000 prodávali ve stánku. Poté začali na živnostenský list dovážet textil z Číny. Hai a jeho bratr vyrůstali mezi českými dětmi, studovali místní školy a k tomu od útlého věku vypomáhali rodičům v práci. „Víkendy opravdu nectím, normálně pracuji,“ směje se mladý podnikatel podruhé, když odpovídá na otázku, do jaké míry ho dětství mezi Čechy ovlivnilo a zda se o sobotách a nedělích věnuje odpočinku. Společnost Fa-D zakládal Phan Quoc Hai společně s bratrem a matkou před pěti lety. Cílem bylo zaměřit se kromě vietnamské komunity také na podnikatele „evropského původu“, kteří by o zboží z Číny mohli mít zájem, ale báli se nejrůznějších překážek. „Důvodů, proč se jim nechtělo s čínskými fabrikami obchodovat přímo, bylo a stále je hodně. Například strach z neznámého prostředí, kde prakticky neexistuje vymahatelnost smluv, jazyková bariéra nebo neznalost trhu. Vietnamec má mnohem větší šance tyto bariéry překonat,“ míní Phan. Firma Fa-D úzce spolupracuje s výrobní továrnou v Číně, u které si objednává konkrétní zboží. V Sapě má společnost centrální sklad, odkud textil distribuuje zákazníkům v České republice i dalších evropských zemích. Firma v současné době hledá partnery, se kterými by vytvořila řetězec prodejen a vynechala tak „mezičlánky“, které její zboží zdražují. „Už máme předběžně domluvené partnery na Slovensku, v Polsku a Německu,“ prozrazuje Phan Quoc Hai. Český porcelán v rukou Asiata **

Většina Vietnamců, kteří v Česku podnikají, jsou stále „prodejci“. „Dávno už to nejsou jen ty stánky s textilem, ale i v případě různých dalších firem se stále jedná o prodej. Vietnamci nemají cestovní kancelář typu Fischer. Spíše prodávají, a to převážně jen svým krajanům, letenky či fungují jako cestovní agentury a nabízejí zájezdy jiných společností. Podobně je tomu i v dalších oborech,“ přibližuje vydavatel časopisů pro vietnamskou komunitu Nguyen Quyet Tien. „Obdivuji, když má někdo odvahu rozjet skutečně velkou firmu, jako je třeba Sportisimo, se spoustou zaměstnanců a starostí,“ dodává.

Jednou z výjimek mezi vietnamskými „prodejci“ a „zprostředkovateli“ je také Nguyen Huu Loi, který společně s manželkou, která je Češka, vlastní firmu Epiag Lofida – Porcelán CZ. Ta provozuje porcelánku v Dalovicích, ve které od roku 2002 vyrábí užitkový porcelán. V nejbližší době by měla také převzít chodovský závod zkrachovalé firmy Karlovarský porcelán, kde hodlá brzy obnovit provoz.

Firma zaměstnává kolem 86 lidí, z toho je asi dvacet procent Vietnamců. Tržby Epiagu se loni pohybovaly kolem 120 milionů korun. Svou produkci firma z osmdesáti procent exportuje. Zákazníky má v USA, Rusku, Švédsku a dalších zemích. Přestože se jedná o zavedenou a prosperující společnost, vzbuzuje nákup chodovské porcelánky rozpaky. „Poté, co na veřejnost prosáklo, že by Nguyen Huu Loi měl chodovský závod koupit, jsem byl zavalen desítkami telefonů s dotazy, zda o tom vím. Zejména česká podnikatelská veřejnost byla touto informací překvapena a zaskočena,“ popisuje předseda česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.

Chodovskou porcelánku, která se před zastavením výroby specializovala na výrobu růžového porcelánu, získali manželé Nguyenovi od věřitelského výboru jako první ze závodů Karlovarského porcelánu. Uspěli nejenom s nabídnutou cenou (25,6 milionu korun), ale také se svým plánem zachovat výrobu a dále ji rozšiřovat. Nguyen chce při rozjezdu výroby, který plánuje v nejbližších dnech, zaměstnat v první fázi minimálně sedmdesát procent ze zaměstnanců manufaktury, kteří jsou v současnosti evidováni na úřadu práce.

Kromě udržení tradičních zákazníků chce Epiag pro chodovský sortiment získat nové trhy. Mezi prvními především ve Vietnamu, jehož trh považuje vedení firmy za perspektivní. S tím souhlasí i Winter. „Ve Vietnamu, který má 86 milionů obyvatel, je o kvalitní český porcelán, podobně jako o naše křišťálové sklo, velký zájem. Za posledních osm let se přitom žádný český výrobce porcelánu nebo křišťálového skla nikdy neprezentoval na žádném veletrhu ve Vietnamu,“ konstatuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče