Vichřice na řepkovém poli

24. května 2012, 13:04 - Táňa Králová
24. května 2012, 13:04

Světoví hráči Glencore a ADM budou s Babišovým Agrofertem bojovat o olejnatá semena. Ze žádané suroviny potečou tučné zisky zemědělcům

Alergici, prezidentův tajemník Ladislav Jakl a všichni další odpůrci rozpínajících se žlutých řepkových plantáží se nemají nač těšit. Přílet světových gigantů do tuzemských fabrik na lisování olejnin ještě více zvedne poptávku po černém řepkovém semínku. A spolu s ní se rozšíří i plochy nepřehlédnutelné olejniny, která z větší části končí v bionaftě. Nikde přitom není žlutější krajiny, než je ta česká.
Už teď je Česko pátým největším pěstitelem řepky v Evropě – po nesrovnatelně větších zemích, jako jsou Německo, Francie, Velká Británie a Polsko. Do České republiky přilákala nadnárodní kolosy Glencore a Archer Daniels Midland Company (ADM) především surovina. Přišly si pro ni přes klíčové provozy bývalé Setuzy. Švýcarský Glencore, o jehož vstupu do ústecké továrny informoval týdeník Euro jako první, se k čerstvé akvizici zatím oficiálně nevyjádřil. Už nyní je přitom jasné, že tímto rozmach světových hráčů, kteří naruší agrární hegemonii Babišova Agrofertu, v tuzemsku nekončí. A válka o řepkové semeno začíná. Ze severu Čech zaútočí Glencore, Moravu obsadila ADM, mezi nimi má svůj stan Agrofert. Vše z povzdálí pozorují pěstitelé řepky a mnou si ruce. Lepší rozložení sil si nemohli přát. Řepka je žádaná doma i v celé Evropě díky politikům, kteří všem přikázali jízdu na biopaliva. Burzy vyhnaly cenu olejnatého semene na nevídaných téměř jedenáct tisíc korun za tunu a poptávka na trhu rekordní cenu udržuje. Pro srovnání, před rokem byla zhruba o čtyři tisíce korun nižší.

Další trasa z Hané

Americká společnost ADM, světový lídr ve zpracování obilí a olejnin, se drží plánu, s nímž předloňský podzim vstupovala do továrny bývalé firmy Milo Olomouc. Za vstupenku na český trh zaplatila prodávající firmě Via Chem Group, stojící za bývalou Setuzou, údajně čtyřicet milionů eur. Jak tehdy prohlásil šéf ADM pro Evropu Brent Fenton, koupě olomouckého závodu umožní posílit přední pozici na zpracování zemědělských plodin v Evropě. A letos firma potvrdila záměr zdvojnásobit výrobní kapacitu v Olomouci. S rekonstrukcí a stavbou nových objektů chce ADM začít v tomto roce, aby v prosinci příštího roku mohla najet na plný provoz. Denně pak bude moci zpracovat 1500 tun olejnatých semen, což je zhruba polovina tuzemské úrody řepky.
Haná zřejmě nebude pro ADM v tuzemsku konečnou štací. Američané mají chuť na další zpracovatelské kapacity, což jen potvrzovali dlouhodobým zájmem o ústeckou fabriku. Do ní ovšem vstupuje švýcarský Glencore a ADM se musí poohlédnout jinde. Velkým úlovkem by mohla být bratislavská Palma doplněná jihlavským Agropodnikem, které vlastní slovenská finanční skupina Slavia Capital. Informace z trhu potvrzují, že zájemce o obě fabriky hledají finančníci již delší dobu, přitom snaha prodat je nyní intenzivnější. „V Palmě v současné době probíhá due diligence,“ uvádí zdroj týdeníku Euro. Mluvčí Slavie Capital Peter Benčurik tvrdí, že majetkové změny nejsou v současnosti aktuální. „V každém případě se s partnery komunikuje. Nejen ve vztahu k vlastnické struktuře, ale i ve vztahu k dodavatelsko-odběratelským vztahům. Jsou možné různé formy spolupráce,“ dodává. Společnostem z olejářsko-palivového byznysu, které vlastní Slavia Capital, loni stouply prodeje. „Největší nárůst zaznamenal Agropodnik Jihlava. Jeho tržby se zvýšily o 52,5 procenta na 76,7 milionu eur,“ upřesnil Benčurik. Palma Group, která je největším slovenským zpracovatelem olejnatých semen, v minulém roce zvýšila tržby o 26 procent na 141 milionů eur.

Na modrém Dunaji

Vstup ADM do bratislavské Palmy, o kterou se v minulosti zajímal také Agrofert, by zapadal do zájmových teritorií amerického kolosu. Vyhledává místa „na vodě“, což platí kupříkladu o výrobně bionafty v dolnobavorském Straubingu ležícím na Dunaji. Tamní závod koupila ADM před třemi lety a zásobuje ho také českou řepkou. Po Dunaji se dá přivézt i surovina z Bulharska, Rumunska či Maďarska. Jihlavský Agropodnik sídlí sice na Vysočině, svůj půvab by pro ADM ale také mohl mít. Slavia Capital tamní výrobnu bionafty koupila na konci roku 2006 od Oldřicha Gojiše, majitele mlékárenské skupiny Interlacto, za zhruba 400 milionů korun. Po celou dobu nesl Agropodnik slovenským finančníkům jenom ztráty, předloni rekordních 76 milionů korun. V uplynulém roce se ale výsledky přehouply do zisku 26 milionů korun. „Agropodnik je v dobré kondici,“ říká mluvčí Slavie Capital. Tedy příprava na prodej? „Vše je záležitostí dohody. Když přijde zajímavá nabídka, není to vyloučené,“ odpovídá Benčurik. Fabrika přitom zdaleka nejede na plný výkon, při kterém by mohla vyrobit až 70 tisíc tun bionafty. Nemá totiž dostatek řepky, jejíž ceny loni prudce vyletěly nahoru. Silný světový hráč, jakým je ADM, si s toky potřebné suroviny poradí snáz. Do Olomouce i do Německa, kde je jedničkou ve zpracování olejnin, klidně dováží i řepku z Austrálie.

Roste i Babišova „Setuza“

Svěží vítr na řepková pole, která dlouhé roky obhospodařovala Pitrova či Sisákova Setuza, přivál již dřívější příchod ADM i vstup Agrofertu do zpracování olejnin. Babiš se o tento krok v minulosti neúspěšně pokoušel několikrát. Chtěl Setuzu i Milo, nakonec si postavil „svoji Setuzu“ neboli Preol v severočeských Lovosicích. Tamní fabrika na bionaftu ročně vylisuje 400 tisíc tun řepkového semene. Od příští sezony se má kapacita zvednout na 460 tisíc tun. Vedle bionafty se chce Babiš pustit i do potravinářských olejů, tedy konkurovat blízké ústecké továrně.
Po dlouhodobém skomírání Setuzy, štěpené do nepřehledných firem, kupuje klíčové provozy ústecké fabriky komoditní gigant Glencore International, přední světový obchodník s komoditami. Jestli příchod americké ADM do Česka přinesl průvan na tuzemský olejářský trh, s nástupem Glencoru se už zvedá vichřice. Švýcarský obr, který nedávno vstoupil na burzu, se zatím oficiálně k tuzemské akvizici nepřihlásil. Prodej potvrzuje žádost o schválení majetkového vstupu do pohrobků Setuzy, kterou Glencore 30. května podal na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten ve zkráceném řízení posuzuje převzetí lisovny a plnírny oleje, rafinerie a budov. Součástí obchodu mají být také ochranné známky společnosti Lukana Oil. Na ně si ale dělají nárok i další zájemci, jak upozornila média.
Do Ústí vysílá Glencore dle informací týdeníku Euro maďarsko-holandské vedení. Dodavatele řepky, evidované v portfoliu bývalé Setuzy, zve postupně na jednání. „Nic jsme se nedozvěděli. Spíš šlo o to, vytáhnout informace od nás,“ komentoval setkání jeden z pozvaných.

Strategická semínka

Řepka je, byla a bude nejziskovější plodinou českých zemědělců, ujišťoval své dodavatele Andrej Babiš na nedávném řepkovém polním dni svého Preolu. „Pro Agrofert je řepka strategickou surovinou,“ prohlásil na poli agrární magnát. Rozšířená olejnina může být dokonce strategická natolik, že by ji stát mohl držet ve svých rezervách, jak se proslýchá. Šéf Správy státních hmotných rezerv Ladislav Zabo se ale k takové myšlence nehlásí. „Nic nového nemůžeme svévolně zařadit,“ zdůrazňuje. Správa ovšem dostala v lednu úkol od vlády, aby dle požadavků jednotlivých resortů restrukturalizovala státní rezervy. „Na tom se pracuje, mělo by to být do konce roku,“ říká Zabo. Vzhledem k utajenosti, která obestírá strategické rezervy státu, nemůže být konkrétnější.
Nápad, aby stát schraňoval řepku, by se zamlouval některým zpracovatelům a také skladovatelům zvyklým na státní zakázky na uchování obilí. Využili by sila zčásti rezervovaná pro zrno z intervenčního nákupu, který se vzhledem k vysokým cenám obilí v posledních letech nevyužívá.

Proč řepka frčí

Řepka je díky biopalivům pro zemědělce nejlukrativnější plodinou. Mají jistotu, že ji vždycky bez potíží prodají, od seriózních obchodníků za ni dostanou rychle zaplaceno, poslední rok i naprosto mimořádné ceny. Přirozeně se jí tedy pěstuje stále víc a každý rok padají rekordy ve výši osetých ploch. Předloni se řepka sklízela z 355 tisíc hektarů, loni z necelých 370 tisíc. „Letos je výměra 375 tisíc hektarů,“ odhaduje ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Statistika svůj údaj zveřejní začátkem července, dle předběžných čísel se plocha přiblíží k 400 tisícům hektarů. Vzhledem k velikosti republiky je její zastoupení nevídané (viz Žluté Česko). Přestože má Česká republika pro řepku příhodné podmínky, pěstitelé zaostávají ve výnosech. Loni sklízeli z hektaru v průměru necelé tři tuny, zatímco Němci měli z každého hektaru téměř o tunu víc.
„Za posledních dvacet let jsme v řepce neudělali ani o píď krok dopředu. Kolem roku 1990 jsme měli průměrný výnos přibližně 2,9 tuny z hektaru, stejný máme i dnes, přitom chemizaci jsme zvýšili nejméně o sto procent,“ citoval odborný tisk experta na řepku z České zemědělské univerzity Jana Vašáka. Jak porovnal, dříve se řepka chemicky ošetřovala třikrát, nyní i sedmkrát, přesto se výnos nezvýšil. Podprůměrný výsledek se očekává i letos. „Výnos se může v průměru pohybovat do 2,8 tuny z hektaru,“ odhaduje Volf. Celková sklizeň by tak jen mírně přesáhla milion tun, tuzemský průmysl ale může zpracovat minimálně o sto tisíc tun víc. Česká řepka se přitom tradičně vyváží, po otevření Preolu ale export výrazně poklesl. Ještě předloni odešla do zahraničí téměř polovina úrody, 515 tisíc tun. Loni se vyvezlo pouhých 277 tisíc tun (viz Změna proudu). Vyhládlí zpracovatelé si ještě museli surovinu dovézt. Do Česka přicestovalo nevídaných bezmála sto tisíc tun, nejvíce z Německa, Slovenska a Polska.
Světová spotřeba olejnin roste a produkce jí nestačí. „Poptávka z Evropy po řepce bude veliká. Německo a Francie očekávají horší sklizeň oproti původním prognózám,“ připomíná Volf. Více řepky produkují nové členské země v porovnání s původní patnáctkou (viz Tahounem nováčci). Hlad po populární olejnině zavedl na českém trhu donedávna nevšední úkaz. Pěstitelé, kolem kterých už od podzimu krouží nákupčí, ji neprodávají po žních, ale už měsíce dopředu. Obchodník s rostlinnými komoditami Martin Weigl odhaduje, že předprodané mohou být až tři čtvrtiny úrody. Příště to bude zřejmě víc, takže přibudou i hektary s řepkou. Přibývá i alergiků. Co takhle vyhlásit bezřepkové území kolem obcí?, hlásí se slzící spoluobčané.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče