Viceguvernér ČNB: Jedeme po hrbolatém dně

24. listopadu 2009, 13:01 - Marcela Honsová
24. listopadu 2009, 13:01

Podle jednoho z nejvýznamnějších mužů tuzemského bankovního světa dorazí řádně krize do českých peněžních ústavů teprve až v příštím roce. Ekonomickou sféru ale vidí trochu optimističtěji.

Autor: Martin Siebert

„Čísla naznačují, že jedeme po hrbolatém dně,“ míní viceguvernér ČNB Miroslav Singer.

Tvrdíte, že dluh Česka začne v budoucnu rychle narůstat. Máte přehled o zadlužování jednotlivých zemí, dají se rozdělit do podobných skupin? A jak si stojí Česko?

Hodně se zadlužují vyspělé země a řada těch méně vyspělých se zadlužuje míň. Buď proto, že nemohou, nebo to nepatří k jejich kultuře. Takže největší deficity najdeme ve Spojeném království, Spojených státech a Francii, to jsou skutečně velká manka a my jim těsně šlapeme na paty. Akorát ze situace mnohem méně zadlužené země, než jsou oni.

Chápu to správně, že se jim přibližujeme, a tím paradoxně situaci pro Česko zhoršujeme?

Zatímco náš stav zadlužení je dobrý, tak náš trend zadlužování, jak deficitně hospodaříme, moc dobrý není.

Mohl byste zhodnotit rozpočtový balíček jako odborník? Snaží se tuzemské zadlužení alespoň trochu brzdit?

Já neříkám ministrovi financí, jak má dělat daně, a on mi neříká, jak mám dělat úroky. Takže nebudu hodnotit vnitřek balíčku. Pro mě je to užitečný signál, že některé věci při dost odhodlané vládě jsme schopni prosadit i přes fragmentaci politické scény, která je zřetelná, a všechny obtíže předvolební situace.

Jaké dopady bude mít rozpočtový balíček na českou ekonomiku?

Na jedné straně sníží deficit a umožní budoucím ministrům financí vycházet z méně zadlužené situace. Umožní lépe financovat stát. Do určité míry ovšem odsune oživení dál, než jsme ho původně předpokládali, protože růst zpomalí o desetiny procenta. Některé daně mírně stoupnou, ale inflace bude příští rok tak nízká, že úpravy daně z přidané hodnoty ji nedostanou nejenom do extrémních, ale ani významných hladin.

Krize podle vašeho názoru v Česku zasáhla nejprve reálnou ekonomiku a teprve nyní dojde na bankovní sektor. Takže banky si podle vás ještě na dno nesáhly?

Krize banky zasáhla už teď, ale skutečný náraz nebo kulminaci jevů čekáme spíš příští rok. Je to také tím, že bance chvíli trvá, než jednotlivé záležitosti propadnou reportingovým neboli ohlašovacím systémem až do oprávek, tedy do opravných položek či finančních rezerv bank vytvořených na pokrytí očekávaných ztrát. S tím nikdo nic lepšího nevymyslí. V bankovnictví tedy uvidíme krizi až příští rok.

Máme se obávat, že některý menší peněžní ústav či se slabším zázemím zanikne?

V tuto chvíli nemám informace, které by mě vedly k úvaze, že nějaká banka se ocitne v problémech. Za druhé si ovšem dovedu představit určitou konsolidaci ve smyslu, že si někdo koupí někoho jiného. Může se stát, že Evropská komise mateřskou skupinu zaváže za pomoc různými podmínkami, třeba že musejí něco prodat. Aby státní pomoc nefinancovala expanzi. Umím si představit, že se bankovní společnost rozhodne prodat třeba dceru, zvláště když se jim tu byznys nerozvinul do tak velké podoby, jak doufala. Umím si představit, že budou některé banky na prodej, ale nečekám prodeje pod tlakem.

Mnohé firmy si stěžují, že dosáhnout na úvěry je za této situace mnohem těžší. Tvrdí-li ekonomové, že střední a malé firmy jsou pro tuzemskou ekonomiku důležité, je správné jim i touto cestou ztrpčovat život? Hodně dramaticky ztížené podmínky byly na přelomu a začátku letošního roku, teď jsem už párkrát zaslechl, že se situace zlepšila pro slušné projekty. Ale samozřejmě růst úvěrů se zpomalil, firemní sektor lehce propadá, růst drží úvěry obyvatelstvu. Ale ono to není ani tak nepřirozené. Firmám klesají zakázky, podnikatelé tvrdí, že krize skončí, až přestanou problémy s odbytem. V okamžiku, kdy někomu klesá výroba o čtvrtinu, těžko může čekat, že bude úvěrován stejným způsobem. Přitom úvěry neklesají o tolik, o kolik padají výstupy nebo výkony, což moc nesvědčí o tom, že bankovnictví firmy tolik svírá. Je ovšem pravda i druhá věc, že banky jsou u některých segmentů velmi obezřetné, že si riziko překalkulovávají, což ovšem není překvapivé. Samozřejmě pak některé společnosti i s dobrými projekty mohou mít problém dostat se k penězům. Banky nejsou perfektní nástroj, jsou jenom dlouhodobě trošku úspěšnější v přidělování kapitálu než státní plánovací komise. Jaké segmenty jsou podle vás pro banky nejkrizovější? Je evidentní, že banky jsou velmi opatrné vůči developmentu. To si myslím, že je segment, který musí logicky trpět nejvíc. Je to cyklický segment, banky musejí vědět, že na něm v poklesu nejvíc narazí, těžko jim to vyčítat. Ona také všude, peněžní sektor nevyjímaje, dnes panuje mnohem větší opatrnost... Určitě, každý dnes zvažuje své náklady a rozměr a přizpůsobuje ho. Problém je, že ten cyklus se do určité míry navzájem posiluje, a to v negativním působení. Ale cyklus je přirozená součást nejenom tržní ekonomiky. I za socialismu existoval cyklus, ačkoliv se to tolik nepřiznávalo. V kapitalistické ekonomice je to samozřejmost. Podle vašeho názoru byla krize víc způsobena chybami politiků než bankami. Dělá to na mne dojem, že bankéři nechtějí přiznat svou odpovědnost.

Já se snažím říct, že vždycky byl ve finančním systému motiv úv

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče