Více medailí, stejně peněz

05. března 2010, 13:19 - Vadim Fojtík
05. března 2010, 13:19

Příjem financí není založen na úspěchu, tvrdí místopředseda ČOV

Olympijské hry ve Vancouveru byly pro Českou republiku v počtu získaných medailí rekordní. Český olympijský výbor (ČOV) má ale smůlu, ani tak velký úspěch mu nezajistí od sponzorů větší přísun peněz. „S partnery máme uzavřeny dlouhodobé smlouvy, většinou na čtyři, ale třeba v případě Plzeňského Prazdroje i na osm let. Takže se případný úspěch na olympiádě tak rychle neprojeví,“ tvrdí Jiří Kejval, místopředseda ČOV pro ekonomiku a marketing.

EURO: Projeví se vůbec nějak úspěch ve Vancouveru na příjmech ČOV? KEJVAL: Když je úspěch na olympiádě, naši partneři jsou samozřejmě velmi rádi a je s nimi jednodušší komunikace, co se týká přídavných marketingových projektů, ze kterých se snažíme získat další prostředky pro financování sportu. Pokud je účast na olympiádě úspěšná, jsou partneři v podstatě otevřenější k tomu, aby s námi na takových marketingových projektech spolupracovali.

EURO: Takže je jedno, kolik získáme na olympiádě medailí, peněz od hlavních sponzorů bude pořád stejně? KEJVAL: Na jedné straně je to škoda. Na druhé straně olympijské hnutí trvá sto let a minimálně stejné období ještě trvat bude, a pro nás je strašně důležitá finanční stabilita. Sportovci nemohou být závislí na tom, že pojedou na soustředění, protože dopadli dobře, a příště, když si vyvrknou nohu, nepojedou nikam. Systém je založený na dlouhodobých smlouvách, na dlouhodobých benefitech. Příjem peněz nemáme postavený na úspěchu. Navíc se mohlo lehce stát, aby z úspěšné olympiády byla neúspěšná. Stačilo, kdyby si Martina Sáblíková zlomila nohu a Lukáš Bauer nachladl.

EURO: Je to tedy spíš odvislé od šikovnosti sportovních funkcionářů? KEJVAL: Tady žádný lobbing nepomůže. Pokud by třeba pro Plzeňský Prazdroj neměla podpora ČOV nějakou komerční hodnotu, žádné peníze nám nedá. Záleží na marketingovém programu, pokud jej budete mít dobrý, prodáte i závodníka, který byl poslední. Třeba na této olympiádě všichni mluví o Sáblíkové, ale největší úspěch v České televizi měl rozhovor se snowboardistkou Šárkou Pančochovou, u níž ani nevím, na kolikátém místě skončila. Zaujala především svojí nevázaností, lidé volali do televize a žádali nový rozhovor nebo opakování původního. Sportovní marketing není jen o tom, že někdo vyhraje, je to samozřejmě strašně důležité, ale pokud má být někdo dobře marketingově úspěšný, musí být dobře prodejný v tisku, musí být něčím zajímavý. ČOV má práva na sportovce pouze po dobu olympiády. Můj postoj je ten, že respektuji sportovce, kteří se připravují čtyři roky a jimž v tom z velké části pomáhají sponzoři. Snažíme se zbytečně neparazitovat na hodině slávy, kterou si prožijí v případě úspěchu na olympiádě. Pro nás není primární urvat co nejvíc peněz, ale pomoci sportu. Když si budeme uzurpovat práva na sportovce a budeme mu stěžovat jeho pozici, ničemu nepomůžeme.

EURO: Delší čas tvrdíte, že do sportu proudí stále méně peněz a medailí z vrcholných akcí bude ubývat. Najednou je tu rekord z olympiády, není to trochu v rozporu? KEJVAL: Tyhle medaile jsou produkty zoufalství. Samozřejmě mnohdy se silným příběhem. Třeba Sáblíková, která začínala jezdit na rybníku, to je námět na velký román, ale není to produkt systémové podpory sportu. Všechno to jsou individuální sporty, ne kolektivní. Hovořil jsem s předsedou hokejového svazu Tomášem Králem o tom, jak funguje kolektivní sport, jak je systém nekoordinovaný. Peníze jsou jen vrcholem pyramidy, nefunguje nic. Král mi vyprávěl, jak si nechal u jednoho z reprezentačních mládežnických výběrů v hokeji předložit jejich studijní výsledky. Ze 22 kluků jich 17 nebylo klasifikovaných nebo propadalo. Třeba ve Švédsku není něco takového přípustné. Když kluk neprospívá, nehraje. Jedno souvisí s druhým, tedy i postavení sport versus školství. Ministerstvo se sice jmenuje školství a tělovýchovy, ale oba sektory fungují zcela separovaně a nespolupracují spolu.

EURO: Před několika měsíci to vypadalo tak, že budete mít problémy prodloužit dlouhodobé smlouvy s některými sponzory? KEJVAL: Základ zůstal, pokud se podíváme na portfolio partnerů před olympiádou v Pekingu a po ní. Z generálních partnerů se nevyměnil ani jeden. U oficiálních došlo k obměně a chybí stavební firma. Chtěli bychom sehnat jinou stavební společnost, ale kvůli situaci, která dnes panuje v oboru, to není jednoduché.

EURO: Na olympiádě se opět neprosadil hokejový tým, medaile naopak přivezly menší sporty. Není lepší podporovat finančně menší olympijské sporty, kde je větší šance na medaile? KEJVAL: Pokud se k tomu bude přistupovat čistě ekonomicky, můžeme vyjmenovat deset sportů, kde je relativně malá konkurence a v nichž se soutěží o hodně medailí, třeba rychlobruslení nebo kanoistika. Zrušme fotbal a všechny halové sporty, jako je hokej. Osobně si ale myslím, že takhle to fungovat nemůže. Sport je zajímavý ve své rozmanitosti, někdo je šikovný na hokej, jiný třeba na volejbal. Druhá věc ale je, že v Česku chybí koncepce, která by rozhodla, které sporty budeme preferovat. Jsem současně předsedou veslařského svazu. Nedávno jsme se dostali mezi dvanáctku nejúspěšnějších sportů. Očekával jsem, že se to nějak výrazně projeví i ve finančním příspěvku od ministerstva. Neprojevilo se to takřka vůbec. Všechno je udělané tak, aby všichni se vším souhlasili a nikde nebyl problém.

EURO: Kdysi jste prohlásil, že by stát měl finančně přispívat jen na olympijské sporty… KEJVAL: Nic takového jsem neřekl. Pouze jsem konstatoval, že si musíme rozmyslet, které sporty budeme v budoucnu preferovat. V Česku je dnes registrováno 400 sportů, které mají návaznost na nějaké mezinárodní struktury, tedy mají své reprezentace. Pokud chceme podporovat všechny, budeme asi jediní v Evropě. Třeba ve Velké Británii se rozhodli podporovat šest sportů, kromě jiného cyklistiku a veslování. Fotbal do této skupiny nepočítám, to je stát ve státě. V Rakousku podporují jediný sport, a to je lyžování. Nic jiného je nezajímá.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče