Více Kobliců pro Česko

13. března 2009, 11:49 - (red)
13. března 2009, 11:49

Kapitola 168

Mít mozek v hlavě! * Kouzlo nevyřčeného * Jak rozeznat analytika od propagandisty * Zeman bumbající * Tristní situace justiční * Česko blíže Číně

Mít mozek v hlavě!

Lidé se ptají: Proč vznikla finanční krize? Může za to kapitalismus? Chyby v systému? Nedostatečná regulace?
Nakonec si budeme muset uvědomit, že vše záleží na lidech. Auta, počítače, banky či celé trhy fungují dobře jen proto, že lidé, kteří je provozují, to dělají dobře a zodpovědně. Promítneme-li toto klišé do finančního systému, vidíme, že krizi nezpůsobily abstraktní věci, ale konkrétní lidé: bankéři, brokeři, analytici, investiční poradci, auditoři či politici. Byli to konkrétní lidé, kteří v zájmu stálého a fiktivního růstu lhali, podváděli a kradli. Bylo jim lhostejné, jaký dopad bude mít jejich rozhodnutí na lidi a zemi, v níž žijí. Nakonec přivedli k bankrotu nejen finanční instituce, ale i celé země a statisíce občanů. Zářným příkladem je Maďarsko, ve kterém bankéři umožnili, aby se lidé zadlužili v cizí měně. Bankéřům bezostyšně pomáhala i socialistická vláda, která rok co rok enormně zvyšovala státní dluh.
Kdyby se však nejen všichni maďarští, ale i jiní bankéři chovali jako šéf pražské burzy Petr Koblic, jejich země by se v bankrotu neocitla. Proč? Na to odpovídá sám Koblic. V rozhovoru pro magazín Víkend, který vydávají Hospodářské noviny, popsal konkrétní příklad, jak důležité je rozhodování konkrétního bankéře v konkrétní situaci.
„Pracoval jsem pro jednu banku. Přijeli k nám lidé z její centrály a povídají: Vy vůbec neprodáváte jeden báječný produkt! Proč? Vaši maďarští kolegové prodávají hypoteční úvěry ve francích a v jenech. Vytřeštil jsem oči a zeptal se: Proboha, proč? Maďaři mají příjem v jenech? Ne, ale jsou tam nižší úrokové sazby. A já říkám: A co měnové riziko? Jak si může někdo, kdo má mozek v hlavě, vzít na dům na předměstí Budapešti úvěr v jenech? Vždyť se jen proti forintu může hnout třeba o 50 procent! Dostalo se mi odpovědi: To je jedno, klienti mají rádi nízký úrok. V jenech je 1,5 procenta, ve forintech deset. A tady je ta hamižnost! Jako opařený jsem zůstal stát. Poté jsme o tom diskutovali s kolegy a s lidmi z představenstva a řekli jsme si, že tohle u nás nebudeme prodávat. A také jsme to nikdy neprodávali.“
Kdyby se před několika lety Koblic a jeho kolegové rozhodli tento vysoce rizikový produkt prodávat, je pravděpodobné, že by jej začaly lidem nabízet i další české banky. A dnes by Česká republika pravděpodobně řešila stejný problém jako Maďarsko.
Pochvalme proto finančníky, jako je Koblic, kteří byli prozřetelní a přemýšleli selským rozumem. Možná že by tento rizikový instrument přinesl jejich akcionářům krátkodobý zisk, v dlouhodobém horizontu však katastrofální důsledky jak pro banku, tak pro český národ. Byl tedy Koblic loajálnější ke svému národu než ke své bance? V tu chvíli asi ano. Čas však ukázal, že jednal správně. Není totiž k zahození, pracují-li v bance i chytří a rozvážní vlastenci, a ne jen vystrašení úředníčci bez mozku.

Kouzlo nevyřčeného

Stařičký Milouš Jakeš (v roce 1989 generální tajemník ÚV KSČ) možná pookřál, pokud sledoval, jak předseda Martin Bursík znormalizoval Stranu zelených! Bursík zřejmě usoudil, že demokracie je historicky překonaný (a pro něho příliš levicový) koncept. Winston Churchill byl kdysi také na demokracii nabroušený, ale nepodřízl ji, protože seznal, že všechno ostatní je ještě horší. Bursík zřejmě dělá jeden z posledních pokusů, jak učinit ze zelených štiku v rybníce, a sází na osvícený despotismus. Po jakešovsku zaktivizoval kontrolní a revizní orgány a jal se vylučovat. Nikdo sice přesně neví proč a zač – ale třeba stalinistická „personální politika“ byla účinná právě kvůli absenci pravidel. Jak vidno, Bursíkovo třeštění evokuje samé velké vzory.
Svým krobiánským stylem však možná něčemu novému pomůže na svět. Filozof Ladislav Klíma věděl, jak krása z hnoje vzniká. Analogicky tomuto příměru vzniká nový politický subjekt, který si do názvu „Strana zelených“ šikovně předsunul přívlastek „demokratická“. Co se totiž člověku vybaví, když si řekne: Obě strany jsou zelené. Tato nová je demokratická – a tamta?
Podobně lze s trochou nadsázky usuzovat na zisk hned několika procent v průzkumech pro alternativní politický subjekt, pouze pro jeho název! Mohl by totiž využít spouště, kterou nadělali lidovci, a jednoduše se nazvat „Stranou nekřesťanské demokracie“.

Jak rozeznat analytika od propagandisty

Už zase hrozí potíže v dodávkách ruského plynu do Evropy. Zajímavý je posun v mediální reflexi této a lednové plynové krize. Počátkem roku vynakládala mnohá speciální a propagandistická pracoviště značné úsilí, aby do odpovědnosti za nedostatečný průtok plynu Ukrajinou zapletla Rusko. Nesmazatelný dojem z veřejné roztržky mezi ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem a premiérkou země Julií Tymošenkovou však učinil pokusy o svalení viny za problémy s plynem na Rusko iluzorními. A nejen to. Odhalil stupňování vnitroukrajinského boje, který se nejdříve projevil mediálním fackováním a bráněním v používání vládních letadel v lednové krizi. Nyní přišli na řadu zakuklení ozbrojenci z tajné služby. Nikdo neví, čeho se ještě můžeme dočkat ve třetím kole! Skutečně to vypadá, že Ukrajina je zcela připravená na vstup do EU i do NATO.
Vyhodnocením článků o lednové plynové krizi lze zjistit další zajímavou věc – oddělit vždy nepříjemně píšící analytiky, hodné toho jména, od celé škály těch ostatních. Ponechme stranou ty intelektuálně nedostatečné či všelijak ideově popletené, protože se většinou „mýlí za své peníze“. Ti, kteří disponují prostředky daňových poplatníků, to jistě činí s péčí dobrého hospodáře a budou reflektovat činnost těch, jež se jako lidé také mohou mýlit, ale neměli by to činit za státní peníze nekonečně dlouho. Důkladná reflexe pak může poskytnout zajímavé poznatky o možném lobbistickém pozadí. Či ještě hůře o jisté (a naprosto nepřípadné) předpojaté angažovanosti zpravodajců, diplomatů či politiků. Chytrému napověz.

Zeman bumbající

Bylo to krásné zpestření Otázek Václava Moravce, když v přímém přenosu do pořadu vstupoval veselý důchodce z Vysočiny. Televizi se občas nepodařilo vyvarovat se záběrům, jak si Miloš Zeman v přestávkách mezi vstupy dával panáky. A pak říkal, co si myslí. Vstup Izraele do NATO – to byla docela zajímavá myšlenka. Kritika Kosova a vedení balkánské „humanitární“ války – to bylo také dobré!
Pak se však nechal slyšet coby „odborník na terorismus“ – a bylo zle. Prý nikoli každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim (aspoň v poslední době). Takovou krátkou životnost snad neměl žádný Zemanův bonmot. Bohužel to stálo životy již několika britských policistů, ale IRA se skutečně k al-Káidě nehlásí. Cosi tu zase neštymuje. A je to už docela příznačné, začne-li bývalý premiér povídat o terorismu. Naposledy něco nakukal Georgi W. Bushovi a byla z toho válka. Každý opilecký žvást nemusí jít v přímém přenosu!

Tristní situace justiční

Státní zástupci Igor Stříž a Pavel Komár mají pravdu, kritizují-li postoj ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila v kauze Čunek, protože dosud stál jen tiše v koutě. Jde-li jen o dozvuky této kauzy na druhém konci republiky, ukazuje svaly. Sice je to lepší než nic, ale za tuto situaci si může právě předešlou pasivitou.
Je to smutné, kam státní zastupitelství dospělo! V severočeském kraji teď dle neoficiálních informací hledá vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula adepta na šéfa krajského státního zastupitelství, který bude ochoten odvolat náměstkyni Lenku Bradáčovou. Ministr Pospíšil pak zase někoho, kdo bude ochoten vrátit zpět do funkce libereckého státního zástupce Adama Bašného.

Česko blíže Číně

Česko jako Čína, hlavně že to začíná na č. Aspoň taková logika vyplývá z prohlášení, které 24. listopadu loňského roku zaslal tiskový mluvčí skupiny PPF týdeníku EURO.
Na dotaz, zda má skupina PPF zájem podílet se na dobrovolném převzetí společnosti ECM Real Estate Investments (ECM REI) či později v ní získat podíl, odpověděl mluvčí následovně: „Se společností ECM zvažujeme pouze možnou spolupráci na čínském trhu. Současné kroky pana Janků (Milan Janků, vlastník ECM Group, která uskutečnila dobrovolné převzetí ECM REI – pozn. red.) jsme zaznamenali. Rozumíme logice těchto kroků, které však s sebou nesou také velkou míru rizika. Budeme pozorně sledovat, zda se panu Janků podaří stabilizovat situaci v odvětví, které může být významně postižené současnou finanční krizí.“ Spekulace o tom, že se PPF zajímá o nějakou formu spolupráce s ECM, se objevily krátce poté, co byla zveřejněna informace, že dobrovolné převzetí ECM REI bude financovat skupina J&T. Ve skutečnosti prý peníze pomohla sehnat PPF.
Navzdory tomu koncem února PPF překvapivě oznámila, že zakládá s ECM Group společný realitní holding, ve kterém bude mít majoritu. Že by se už podařilo stabilizovat situaci v nemovitostním odvětví? To těžko. Tím se asi Česko přiblížilo Číně.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče