Více hlídaní, přesto svobodnější podnikatelé

13. října 2008, 08:00 - Petra Sýkorová
13. října 2008, 08:00

NOVÝ OBCHODNÍ ZÁKON - Do čtyř let by měl být stokrát záplatovaný obchodní zákoník nahrazen zbrusu novým obchodním zákonem.

Jeho návrh je do konce října ve vnějším připomínkovém řízení. Na rozdíl od současného zákoníku se bude takřka výhradně soustředit na společenstevní právo.

Současná úprava obchodního práva je přebujelá a značně formalizovaná – dočteme se v důvodové zprávě k návrhu obchodního zákona, který by měl současný nevyhovující stav změnit. Tento návrh může až do konce října kdokoliv připomínkovat. Přečíst si jej můžete na webu ministerstva spravedlnosti. Když se vám na něm něco nebude líbit, nemlčte o tom, jednoduše pošlete ministerstvu mail.

Podobu obchodního zákona může tak v této fázi teoreticky ovlivnit každý. Návrh zákona chce ministerstvo předložit vládě ještě letos. Pokud jej vláda schválí, mohla by o jeho přijetí začít jednat stávající Poslanecká sněmovna. Půjde-li všechno dobře, nový zákon začne být účinný v roce 2012. Měl by nahradit dnes platný obchodní zákoník. Bude to ale pouhý zákon, nikoliv zákoník – kodex.

Jak se na chystané změny těší lidé z praxe? „Nedomnívám se, že nová úprava nějak zásadně ovlivní tuzemské podnikatelské prostředí. Uživatelé si budou muset zvyknout na novou strukturu základních norem,“ komentuje očekávanou výměnu zákonů Jan Zrzavecký z advokátní kanceláře Hájek Zrzavecký. Podle něj změny v legislativě zpravidla vyvolají potřebu upravit zakladatelské dokumenty společností. „Můžeme očekávat i určité výkladové problémy spojené s přechodem na novou právní úpravu, ale tomu se lze v podobných situacích vyhnout jen těžko,“ dodává.

KDE NAJDETE NÁVRH

Text návrhu obchodního zákona i důvodovou zprávu k němu naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (www.justice.cz) v sekci Legislativa a koncepce. Své připomínky k němu můžete posílat na e-mailovou adresu obchodni.zakon@msp.justice.cz.

Zapomeňte na podnik, je tu závod

Zákoník se na rozdíl od zákona snaží upravit určitou oblast práva komplexně. Ani dnešní obchodní zákoník není jediným pramenem úpravy obchodního práva, ačkoli se někdy může zdát, že se tak tváří. Návaznost obchodního zákona na nový občanský zákoník má být naproti tomu zcela jednoznačná. Nemá to být komplexní a svébytný obchodní kodex – má řešit jen ty otázky, které již neřeší obecný soukromoprávní předpis, tedy občanský zákoník.

Takový by měl být sice i současně platný obchodní zákoník, praxe je ale jiná. Obsahuje totiž mnoho zbytečných speciálních úprav – zejména v oblasti závazkových vztahů. Právní úpravu nejpoužívanějších typů smluv, mezi které patří například smlouva kupní, tak nalezneme jak v občanském, tak v obchodním zákoníku. To považují tvůrci nových předpisů za zbytečné plýtvání paragrafy a matení občanů, kteří tyto předpisy často nepročítají.

Obchodní zákon bude ale jiný. „Měl by to být zákon o obchodních společnostech. Návrh zákona má dvě ohniska – podnikatele a závod,“ vysvětluje jeho hlavní zpracovatel, právník Bohumil Havel. Používá při tom novou terminologii. Pojem „podnik“ totiž patrně bude nahrazen pojmem „závod“. Výměna podniku za závod je jednou z nejnápadnějších změn, které jsou naplánovány pro úpravu obchodního práva. Podle Havlových slov však tato úprava patří k těm méně významným, jedná se spíše jen o výměnu slov.

ZÁKONNÁ ÚPRAVA OBCHODNÍHO PRÁVA

1863 - První celistvější zákonnou úpravou obchodního práva, platnou v českých zemích, byl obecný zákoník obchodní. Po vzniku Československé republiky byl v rámci komplexní recepce přejat do československého právního řádu.

  • *1950 - Původní obecný obchodní zákoník platil až do konce roku 1950, kdy byl zrušen občanským zákoníkem (zákon číslo 141/1950 Sb.). Jeho přijetím byl na dlouhá léta přetržen vývoj obchodního práva. 1964 - Vzhledem k potřebě speciálního zákona upravujícího hospodářské vztahy byl přijat hospodářský zákoník. Tento zákon však upravoval zejména vztahy mezi socialistickými organizacemi navzájem a státem, nikoliv obchodněprávní vztahy jako takové. Pro zahraniční obchodní styky současně platil zákoník mezinárodního obchodu z roku 1963. 1991 - Dodnes platný obchodní zákoník byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod číslem 513/1991. Byl koncipován jako projekt sledující definitivní a dobré řešení, nutné pro přechod od direktivně řízené ekonomiky k ekonomice tržní. Čas však ukázal, že není vyhovující. 2012 - Předpokládá se, že v tomto roce bude završen proces rozsáhlé rekodifikace českého práva. Jeho výsledkem má být nový občanský zákoník a na něj navazující obchodní zákon. Pramen: Důvodová zpráva k návrhu obchodního zákona Srozumitelnější novinka Oblastí, na které má dopadat úprava nového obchodního předpisu, ubude. Největší ztrátou budou patrně zmíněné obchodní závazkové vztahy. Jejich právní úprava se, až na drobné výjimky, přesune do nového občanského zákoníku. A ten už nebude upravovat podnikatelské a občanské závazky zvlášť. Podnikatelské alternativy jednotlivých smluvních typů, jak je známe dosud, jednoduše zmizí. Občanský zákoník však samozřejmě zohlední skutečnost, že podnikatel je profesionál. Jako takový by měl být informovanější. Tento předpoklad je východiskem pro určitá specifika týkající se podnikatelských kontraktů. Základ právní úpravy závazků má ale být po roce 2012 rozhodně jednotný. Obchodnímu zákonu se rozhodli tvůrci nové právní úpravy ponechat pouze jedinou smlouvu – o výkonu funkce člena orgánu společnosti. I tato úprava ovšem bude jen doplněním občanskoprávní příkazní smlouvy. Migrující závazky bude následovat i nekalá soutěž. Úprava její problematiky přejde jako celek do občanského zákoníku. Logicky tam patří. Dopadá totiž nejen na podnikatele, ale obecně na jakékoliv hospodářsky aktivní osoby a také na spotřebitele. Do nového občanského zákoníku se přesune rovněž část obecných ustanovení o obchodních společnostech jakožto právnických osobách. Z uvedeného vyplývá, že dokud nevstoupí v platnost nový občanský zákoník, nedočkáme se ani platnosti zákona obchodního. Bez něj by byl nefunkční. Nový obchodní zákon tedy bude štíhlejší. Kromě toho by mělo být jednodušší se v něm vyznat. „Zákon se snaží být čitelnější než současný, vyhýbá se odkazování a má kratší paragrafy. Zároveň ale přejímá mnoho ze současného, aby se zabránilo zbytečným kolizím vznik
    lým z rozdílů mezi starou a novou úpravou,“ popisuje Bohumil Havel. Dnes v obchodním zákoníku nalézáme mnohonásobné odkazy. To znamená, že text, který je klíčový pro pochopení smyslu určitého ustanovení, nalezneme v jiném paragrafu. V horším případě tam najdeme jen další odkaz. K tomu, abychom zjistili jedno jednoduché pravidlo, musíme často prolistovat celý předpis. Návrh nového zákona naproti tomu příslušné komplexní partie opakuje. Odkazy používá pouze v jasných a nerozvíjejících se případech. Úpravě obchodního práva by tak měli snadněji porozumět i „průměrní příjemci normy“, to alespoň tvrdí důvodová zpráva.
    Konkurenceschopný zákon Chystaná úprava by tedy měla být systematičtější i srozumitelnější, to ale nejsou její hlavní výhody. Tvůrci nového zákona dále slibují, že podnikateli poskytne více svobody a zároveň bude lépe chránit jeho zájmy. „Nový zákon bude obecně liberálnější. Podnikatelům uvolní ruce. Ve vztahu k věřitelům a menšinovým akcionářům ale přinese tvrdší pravidla. Zajistí jim tak lepší ochranu před škodou, která jim může být způsobena jednáním statutárních orgánů obchodních společností,“ vysvětluje Havel. Ze zákona zmizí v současnosti platný výčet ustanovení, od kterých se podnikatel nemůže odchýlit. Bude nahrazen obecnou zásadou, že ustanovení obchodního zákona jsou dispozitivní, ledaže z právní normy nebo z povahy věci vyplyne, že jsou kogentní. V právnické terminologii jsou dispozitivní ty zákonné požadavky, jejichž naplnění se lze dohodou vyhnout. Kogentní jsou potom ty, které podnikatel musí vždy splnit. Stát tedy podnikatelům poskytne více prostoru. Důvod je prozaický – konkurence. Občan Evropské unie má možnost svobodně si vybrat, ve které z členských zemí založí obchodní společnost – tomu státu pak bude následně i odvádět daně. Nejrozšířenějšími společnostmi jsou u nás ty kapitálové – akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Podmínky pro fungování akciových společností poměrně striktně upravuje evropské právo. Pro společnosti s ručením omezeným už ale evropské standardy nastaveny nejsou. Proto návrh zákona využívá možnosti zjednodušit jejich úpravu tak, aby byla v rámci právních řádů Unie konkurenceschopná. HLAVNÍ ZMĚNY V NÁVRHU OBCHODNÍHO ZÁKONA • Závazky se stěhují do občanského zákoníku, nekalá soutěž je následuje. • Z podniku se má stát závod. • Povinnosti mají být v zákoně označeny jasněji. • Společnosti s ručením omezeným bude stačit korunový základní kapitál. • Společník „eseróčka“ může vlastnit více různých podílů. • Akciové společnosti si samy vyberou druhy svých akcií. • Akciovka si může zvolit jednu nebo dvě hlavy. • Úprava péče řádného hospodáře a koncernového práva je propracovanější. • Sbírka listin bude uctivější k soukromí podnikatele. • Kapitálové společnosti povinně zřídí vlastní web. Korunový kapitál a uvolněné akcie Jedním ze zjednodušujících opatření bude snížení minimální hranice pro základní kapitál společnosti s ručením omezeným. Základní kapitál je souhrn vkladů společníků. Dnes je to nejméně 200 tisíc korun. Podle nové úpravy by měla stačit tisícovka. Společníci se však budou moci dohodnout i jinak. Základním kapitálem společnosti může v budoucnu být třeba i pouhá jedna koruna. „Totéž už udělali Angličané, Francouzi a třeba Němci. Základní kapitál má význam jen k určení velikosti podílů. Jinak dneska reálně nic neznamená. Je to pouhá účetní položka, která nic negarantuje. Fakticky říká pouze to, že společnost možná ty peníze kdysi měla. Věřitelům to nic nepřinese, jejich ochranu je třeba řešit jinak,“ komentuje navrhovanou změnu Havel. „Vzhledem ke snaze zvýšení atraktivity společnosti s ručením omezeným má být zavedena i širší využitelnost druhů podílů. Společnosti tak bude umožněno povolit emisi více druhů podílů. Jeden společník také bude moci vlastnit více různých podílů,“ uvádí důvodová zpráva. „K různým podílům mohou patřit třeba specifická hlasovací práva nebo mohou být bez práva hlasovat. Společnost si tak bude moci svůj systém nastavit, jak bude sama chtít,“ doplňuje Havel. Návrh zákona navíc připouští, aby byl podíl ve společnosti reprezentován cenným papírem – takzvaným podílním listem. Na větší volnost se však v určitých ohledech mohou těšit i akciové společnosti. Obchodní zákoník zná pouhé dva druhy akcií – kmenové (základní) a prioritní (s těmi jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku). S ohledem na potřeby kapitálového trhu a zkušenosti z evropských zemí má být ale taxativní výčet druhů akcií zrušen. Napříště tedy bude pouze věcí rozhodnutí společnosti, jaké druhy akcií vydá. Zakladatelé akciové společnosti rovněž dostanou možnost se v okamžiku založení firmy rozhodnout, zda pro její vnitřní organizaci využijí systém dualistický (tedy systém stávající) nebo systém monistický. Dualistický systém znamená, že společnost řídí představenstvo a dozorčí rada. V monistickém systému stojí v čele společnosti správní rada s generálním ředitelem. „Funkčně je to úplně stejné,“ podotýká Havel. „Zakladatelé se prostě rozhodnou, zda chtějí mít společnost s jednou nebo dvěma hlavami. Pro praxi to ale zásadní význam nemá. Někdy se lidé mezi těmito systémy rozhodují čistě jen kvůli vizitkám. Chtějí tam mít generální ředitel – a ne jen jednatel.“ Ochrana věřitelů a minoritních akcionářů Nový zákon by měl tedy podnikatelům poskytnout více prostoru pro rozhodování o vlastních společnostech. V určitých směrech však mohou čekat naopak pevněji vystavěné hranice. Lepší možnosti ochrany zájmů by tak měl obchodní zákon přinést věřitelům a menšinovým akcionářům společností. Jedním ze základních kamenů těch hranic je péče řádného hospodáře. Tento pojem zná i platný obchodní zákoník, jeho praktické využití je však zatím problematické. Nová právní úprava by měla tento stav změnit. Dodržování péče řádného hospodáře a důsledkům spojeným s jejím porušením se bude věnovat mnohem podrobněji. Řádný hospodář je ke své společnosti loajální, má potřebné znalosti a jedná pečlivě. Řádnými hospodáři musí být nejen všichni členové statutárních orgánů společností, ale i jejich prokuristé – tedy ti lidé, kteří mají možnost svým rozhodováním ovlivnit osud společnosti. Poruší-li při svém jednání povinnost péče řádného hospodáře, musí své společnosti vydat prospěch, který v souvislosti se svým jednáním získali. A způsobí-li jí či jejím společníkům (a tím jsou samozřejmě míněni i menšinoví akcionáři) škodu, jsou za ni odpovědni. Člen statutárního orgánu společnosti i její prokurista musí jednat řádně vždy. Pro případ odpovědnosti za škodu se však vyviní, proká
    že-li, že jednal v rámci podnikatelského úsudku, tedy pečlivě, informovaně a v zájmu společnosti. Propracovanější by měla být i úprava koncernového práva. „Mělo by dojít ke zvýšení odpovědnosti vlivné (řídící) osoby za pokyny, které udělí osobě ovládané (řízené),“ říká Bohumil Havel. „Za předpokladu, že ovlivněná osoba není v důsledku ovlivnění schopna splnit pohledávky, které má vůči svým věřitelům, vlivná osoba za ně ručí. Vyvinit se může, pokud prokáže, že existuje koncern a současně že případná újma (škoda) byla v rámci tohoto koncernu vyrovnána,“ popisuje Havel základní mechanizmus nové úpravy. Podobná pravidla platí již dnes, zavinění způsobené škody se ovšem dokazuje jen velmi těžko. Pravidla nastavená novým zákonem by měla dokazování a tím i celkovou situaci poškozených věřitelů a menšinových společníků zjednodušit.
    Více na webu, méně ve sbírce**

Obchodním partnerům i spotřebitelům by měla pomoci rovněž další novinka, již snad přinese obchodní zákon. Z webových stránek, jež jsou v současnosti ještě stále chápány jako nadstandard, který dokáže vylepšit image společnosti, se stane norma. Navrhovaný zákon přikazuje společnostem s ručením omezeným a akciovým společnostem být v síti. Kapitálové společnosti mají totiž povinně zřizovat internetové stránky. Na těch pak mají zveřejňovat zákonem stanovené údaje. Zjistit, s kým vlastně obchodujete, tak bude mnohem snazší.

Některé údaje budou moci podnikatelé naopak utajit. „Nový zákon bude klást větší důraz na právo na soukromí,“ oznamuje Havel. Výčet listin, které jsou povinně zakládány do sbírky listin obchodního rejstříku bude omezen. Například již nebude třeba zveřejňovat smlouvy o převodu podniku (závodu) jako celek. Podnikatelé budou povinni oznámit jen to, že k převodu došlo. To znamená, že citlivé informace, mezi něž patří kupříkladu kupní cena, již nebudou veřejné.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče