Více daní do železnice, větší mýtné na silnicích

07. července 2004, 00:00 - PAVEL ŠVAGR Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury
07. července 2004, 00:00

BUDOVÁNÍ DOPRAVNÍCH CEST Železnice má před sebou cestu do pekel, nebo slibnou budoucnost. Ve velké míře to bude záviset na Státním fondu dopravní infrastruktury.

BUDOVÁNÍ DOPRAVNÍCH CEST Železnice má před sebou cestu do pekel, nebo slibnou budoucnost. Ve velké míře to bude záviset na Státním fondu dopravní infrastruktury. Železnice představuje klasickou dopravní cestu, která umožňuje nejen rychlou a pohodlnou přepravu cestujících, ale především přepravu nákladů ve velkých objemech. To platilo v minulosti a bude to stejnou měrou platit i ve 21. století. To ale znamená, že železnice jako důležitá součást dopravní infrastruktury musí být moderní a konkurenceschopná. Tato modernizace si ovšem vyžádá výrazné investice a my v současné době cítíme potřebu expertních diskuzí o možnostech tyto zdroje v ČR najít. Když EU posuzovala nejvýznamnější projekty, na které hodlá dát finanční prostředky ve střednědobém horizontu, tak právě evropské železniční trasy, tedy naše koridory, v těchto plánech hodnoceny jako velice významné. Ovšem koridory nejsou levnou záležitostí a daňový poplatník bude vždy chtít slyšet, co za to. MAGICKÝ TROJÚHELNÍK Diskuze o financování je především diskuzí o zdrojích. Mám teorii, kterou nazývám „Teorie magického trojúhelníku“. Jeden z vrcholů trojúhelníku jsou potřeby, tedy to, co chceme vybudovat. Dalším vrcholem jsou kapacity, suroviny, materiály a kvalifikovaní stavbaři. My jsme ve šťastné situaci, kdy české stavebnictví je velmi profesionální a naše propočty ukazují, že můžeme využít ještě zhruba 40 % volných kapacit navíc. Třetím bodem trojúhelníku jsou zdroje peněz. Prostor, který tyto tři body vymezují, je jednoznačně určen právě disponibilními zdroji. A kvalifikovaně promítnout působící vazby, makroekonomické i mikroekonomické aspekty a optimálně je konfigurovat v kontextu disponibilních zdrojů lze snad s jistou mírou nadsázky nazvat skutečnou magií. Vlastní zdroje jsou v současné době především peníze, které vydělá dopravní systém a které se do něj vrací. V současné době je to silniční daň, dálniční známky a dvacetiprocentní spotřební daně z minerálních olejů. Dále jsou to velice významné příspěvky z privatizace, nicméně ty mají své hranice a v nejbližší době skončí. STROJE ZA STOVKY MILIONŮ Pokud se vrátíme k magickému trojúhelníku, vidíme zde dva směry postupu - naplnit potřeby státu a dát signál stavebním společnostem, co od nich ČR při modernizaci dopravní infrastruktury očekáváme. Např. kvalitní, moderní stroj, který je zapotřebí na stavbu či modernizaci železničního spodku, může představovat investici přesahující sto milionů korun. Chceme, aby stavby byly kvalitní a s ekonomicky podloženými náklady? Samozřejmě. Chceme, aby kvalitní stroje dělaly kvalitní železnici? Určitě ano. To znamená, že zhotovitelé musejí vědět, že pro své drahé stroje budou mít zakázky. VYŠŠÍ SPOTŘEBNÍ DAŇ Při modernizaci dopravní infrastruktury v nejbližším období máme několik možností. Do dopravy by mělo být umístěno vyšší procento spotřební daně z minerálních olejů, protože to je z našeho pohledu jediná progresivně rostoucí daň. Pak už musíme uvažovat o cizích zdrojích. Zde se nabízejí dlouhodobé úvěry a dluhopisy. Dopravní infrastruktura má totiž životnost přesahující několik generací a snad není nic špatného, když se následující generace, která to co bylo vybudováno také užívá, podílí na splácení toho, co jsme postavili my. Zde ale zřejmě vznikne diskuze mezi politiky, jak vlastně vnímají priority dopravní politiky. Další finanční prostředky lze získat zpoplatněním dopravních cest. Na železnici sice do jisté míry funguje, nicméně zatím se neprojevuje příliš efektivně. V současnosti je nejvíc diskutované zpoplatnění silnic a dálnic. Je to evropským trendem a zároveň se jedná o spravedlivé řešení. Současný časový kupon nebere ohled na to, kolik řidič skutečně ujel, tedy jak užíval zpoplatněnou dopravní cestu. Nyní nám z dálničních kuponů přicházejí ročně 2,2 miliardy korun, ale například kamiony nad 12 tun, kterých na našich dálnicích potkáte obrovská množství, se na tomto výnosu podílejí jen sedmi sty miliony korun. Platí ale, že ani mýtné nenahradí výpadek Fondu národního majetku. Potřebujeme rozumnou kombinaci, kterou představuje zvýšení spotřební daně i mýtného. Ale ani to s ohledem na naše potřeby nestačí. Každých deset procent spotřební daně pro nás znamená asi sedm miliard korun. VEŘEJNÝ I SOUKROMÝ SEKTOR Dalším a v současnosti evropsky významným zdrojem financování jsou tzv. Private Public Partnership, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru. Projekty na bázi PPP nabízejí něco velmi podstatného - dnes projektovat, zítra postavit, pozítří začít užívat a teprve popozítří splácet, což je pro nás důležité. Privátní sféra zodpovídá za kvalitu toho co bylo postaveno, ale i za opravy a údržbu v době trvání koncesní smlouvy. Investory, kteří by zvládli financování i investičně náročných projektů už v našem státě máme. DRÁHY V PROFITU**

Profit pokračuje v sérii článků na téma budoucnost tuzemských železnic v evropském prostoru. V letošním roce byly publikovány články o následujících projektech:

  • Koridory Praha-Norimberk a Berlín-Praha-Vídeň (č. 21)
  • Vysokorychlostní trať Plzeň-Mnichov (č. 22)
  • Rychlodráha Praha-Kladno (č. 27)
  • Vysokorychlostní spojení Praha-Ostrava (č. 27)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče