Víc se bojím doma na pískovcích než v Himálaji,

09. prosince 2002, 00:00 - Natálie Nová
09. prosince 2002, 00:00

říká český horolezec Josef Šimůnek Osmitisícová hora ShishaPangma (8047 m) je čtrnáctou nejvyšší horou světa a letos na podzim přilákala českou horolezeckou skupinu vedenou Josefem Šimůnkem. Samotná hora leží na čínsko-nepálském pomezí a její jméno zní v češtině "Drsné počasí".

říká český horolezec Josef Šimůnek

Osmitisícová hora ShishaPangma (8047 m) je čtrnáctou nejvyšší horou světa a letos na podzim přilákala českou horolezeckou skupinu vedenou Josefem Šimůnkem.

Samotná hora leží na čínsko-nepálském pomezí a její jméno zní v češtině „Drsné počasí“. Základní tábor, místo ze kterého se teprve začíná stoupat na horu, je o sedmset metrů výš, než je vrchol nejvyšší hory západní Evropy Mont Blanc. Přes tisíc kilogramů výbavy, stanů, jídla a výzbroje sem v plastikových sudech a pytlích vyneslo 26 jaků, tzv. horských krav. Celkem devět výprav na osmitisícové hory má za sebou sedmatřicetiletý rodák ze Železnice u Jičína Josef Šimůnek. Stál už na třech osmitisícových vrcholech. I když v nejvyšších horách zažil už velká dramata, viděl mrtvé horolezce i obrovské smrtící laviny, pořád tvrdí, že ten pravý adrenalin zažívá doma na „Prachově“.

Cítíte úspěch jako vedoucí úspěšné expedice na osmitisícovou horu?

Cítím úspěch jako vedoucí expedice, jejíž členové se vrátili živí a zdraví zpátky domů.

Často se setkáváme s výrazy jako expediční dobývání hory nebo lehký alpský styl. Co je to?

Jde o způsob, jakým se na kopec leze. Tak například teď jsme použili klasický expediční způsob, kdy jsme v postupných vynáškách lifrovali do stěny materiál na postupové tábory a jejich vybavení. Když je všechno nahoře na svých místech a tábory postavené a vybavené, jde se zkoušet vrchol.

Jak těžký batoh se v Himálaji na osmitisícovku nese?

Obvykle mezi deseti a patnácti kily. Výjimečně víc. Takhle se to nezdá tolik, ale ve výškách, kde je třeba jenom polovina kyslíku, ukrutně tíží každé deko.

Tohle byla pravděpodobně první výprava, na které jste dopředu věděl, že nebudete usilovat o vrchol. Proč?

Protože jsem summit ShishaPangmy už jednou zdolal. Původní záměr byl vzít pod tuhle horu lidi, kteří si jdou na osmu poprvé. Mohl jsme si to dovolit, protože Shishu důvěrně znám. Chtěl jsem se tady vynáškami do výškových táborů dobře aklimatizovat a po skončení působení pod Pangmou se ve dvou nebo ve třech lidech přesunout pod Cho-oyu a pokusit se o výstup vysloveně na lehko, alpským způsobem. Nakonec to nevyšlo.

Čechů pod vaším vedením bylo v Tibetu sedm. Na vrcholu stáli dva. Ostatní se smířili s neúspěchem?

Neúspěchem… Znova opakuji, že se všichni vrátili v pořádku. Je pravda, že někteří horolezci měli tendenci zkoumat, jestli pravá příčina nemohla být jinde než u nich. Ale myslím, že nikdo k tomuto závěru nakonec nedošel. Když jste totiž poblíž výškové hranice osmi tisíc metrů, máte prvotní starost o to jak přežít a ostatní úvahy jsou trochu víc stranou. Určitě víc stranou než později v teple v základním táboře u teplého hrnce.

Došlo tedy i na drama?

Já jsem určitě dost velké drama prožíval, když šli dva lidi na vrchol. Já byl tou dobou v base campu (základní tábor - pozn. red.) a ti lidi nahoře neměli vysílačky. Už jsem řekl, že ten kopec dobře znám. Věděl jsem podle času, kde asi tak můžou být, jaký terén teď asi prostupují. Ale jak jim to jde a jestli jsou na čas, to jsem fakt nevěděl. Předem jsem jim všechno pečlivě popsal. Řekl jsem přesně, kolik času na pokus mají, kdy se budou muset rozhodovat zda pokračovat k vrcholu, nebo otočit. Znali přesně místo a čas, kdy už kvůli přežití nesmějí pokračovat výš, budou-li pomalejší. Ale jestli to tak ve skutečnosti probíhalo, jsem nevěděl. Chodil jsem dole jako tygr v kleci.

A…?

Klaplo to skoro na minuty. Podařilo se to 5. října.

Vždy jste s Tibeťany dobře vyšli?

Mám trochu špatný pocit z toho, že jsem jednomu prodal ne moc funkční walkman. Teda on trochu fungoval. Ten chlapík se mě ptal, jestli funguje. Říkal: Ca-cak-cak? A já že ano, akorát si tam musí dát baterky. Neuměl anglicky, a tak jsem na něj mluvil česky. On mi za něj dal takový přívěšek na krk - tibetské oko.

Je v Tibetu znát hodně kritizovaná čínská nadvláda?

Moc. Tvrdím, že Číňani nemají v Tibetu co dělat. Hnusí se mi například už proto, že třeba nosí všude vojenské uniformy, jako u nás dříve Rusové. Krom toho začali teď obnovovat pár kláštěrů. Jenomže ne proto, že by měli najednou rádi buddhizmus - to dělají jenom kvůli turistům. To je prostě výsměch.

A místní lidi?

Kontaktů bylo pomálu. Z Káthmándú nás přivezli džípem s kouřovými skly vždy před určený hotel, jíst jsme mohli jen v určené restauraci. Žádné místní tibetské jídlo, povolené bylo jen „china-food“. Měl jsem štěstí, že jsem si alespoň chvíli mohl s jednou místní ženou popovídat. Moc anglicky neuměla, ale odvážila se říct alespoň, že „China not good“.

Co se jí ve výškách?

Nosíme nahoru především polévky v sáčcích. Někdo si vynese i kousek salámu nebo sýr. Existuje i speciálně dehydrované kompletní jídlo, jen je zalít horkou vodou. Nejvíc ale nahoře vyhrává čaj, sušenka. Někdo nežije jinak než na čokoládě nebo hrozinkách. Od sedmi tisíc metrů výš je pak už permanentně špatně snad každému, jíst se nedá, takže se hlavně pije čaj. Ztráta tekutin ve výškách je ohromná a vedle pádu nebo omrznutí také nejhrozivější. Proto se ve stanu rozpouští sníh na vařiči pořád dokola. Jak je ale člověk omámený nízkým tlakem a sotva třetinou kyslíku ve vzduchu, musí o to víc dávat pozor, aby si nezapálil stan nebo neopařil nohy…

Josef Šimůnek

josef.simunek@himalaya8000.com

Expedice: ShishaPangma 2002

Vrcholy nad 8000 m: 3

Mimo pořádání expedičních výprav do Nepálu a Tibetu vede obchod s outdoorovým sportovním vybavením, půjčovnu lezeckých potřeb, je instruktorem ski-alpinizmu a pořádá přednášky popularizující horolezectví. Přispívá do světových horolezeckých periodik. Na jaro 2003 plánuje pokus o prvovýstup na nejvyšší horu světa Mt. Everest ve dnech padesátého výročí výstupu Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgeye.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče