Ví Gross vůbec, co vlastně chce?

07. července 2004, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
07. července 2004, 00:00

ČSSD má nového předsedu, který má zároveň šanci stát se premiérem. V čele nejsilnější parlamentní a vládní strany a možná i v čele celého státu se tak ocitá jedna z nejrozporuplnějších postav české politiky. V průzkumech sympatií vždy na prvních místech, mediální hvězda, o jejíž skutečných názorech - především takových, jež přesahují každodenní horizont - však nevíme vůbec nic.

Jak Klaus, tak Špidla (méně již Zeman) jsou myšlenkově pevně ukotvené osobnosti, které dokáží každou informaci, každý problém, zařadit na patřičné místo. Těžko říci, zda to Gross dokáže, alespoň se nikdy kromě zcela praktických a prvoplánových hodnocení k žádnému problému v širších souvislostech nevyjadřoval. Není ani příliš jisté, zda je sám přesvědčen, že dorostl úkolům, pro něž byl po odstoupení svého předchůdce vyvolen. Ačkoli se do konání ÚVV zdálo, že že ví, oč jde a že jde do předem připraveného a promyšleného útoku, který jej má přivést na vrchol stranické a politické kariéry, reakce vzápětí po Špidlově odstoupení svědčí o opaku. Bez jinak všudypřítomných našeptávačů zde najednou stál svlečen zcela do naha, a snad jedinou chvíli své hvězdné kariéry zcela upřímný. Stejně upřímný byl ivzápětí, kdy médiím vykládal, že to takhle nechtěl, že měl na mysli pouze nějakou malou výměnu ve vládě, a jelo by se dál, ale že se Špidlovým odstoupením nepočítal. Otázka zní, proč Gross - když už z žádného jiného důvodu, tak alespoň taktického - Špidlu nakonec nepodpořil a své vlčáky nestáhl zpět. Hnát věci na ostří nože bez domyšlení důsledků všech možných variant nesvědčí o schopnostech „mistra politické taktiky“, za nějž je Gross vydáván. To, že se stal předsedou sociální demokracie vlastně proti své vůli, je varovné. Z hlediska obecného ani ne tak pro jednu politickou stranu, ale především pro zemi, v jejímž čele může zanedlouho stanout. Kde je řečeno, že se podobně zkratkovitě nezachová v nějaké kritické chvíli, kdy půjde o osud všech občanů? Není divu, že lidsky i ideově nevyzrálý Gross vnímá politiku jako nástroj k prosazování nejrůznějších personálních a lobbistických šachových her, a ne jako veřejnou arénu, v níž se utkávají myšlenkové koncepce. To je vidět iz toho, jakým způsobem trousí (své?) myšlenky o charakteru a složení příští vlády. Špidla již dlouho před volbami v roce 2002 opakoval jako mantru takové politické složení vlády, které pak po volbách beze zbytku realizoval, protože byl přesvědčen, že je nejlepším řešením pro tuto zemi. Pro Grosse, který je tu pro, tu proti účasti Unie svobody, chvíli pro tichou podporu KSČM a pak zase v žádném případě, je složení příští vlády otázkou momentální parlamentní matematiky. Dnes již hovoří o stejné koaliční sestavě, které dalo vedení ČSSD vale. Je otázka, jakým způsobem chce Gross vládnout straně, která je právě díky úloze a jednotlivým krokům dosavadní vlády ideově rozpolcená a neví, kam vlastně směřuje. A jak chce vůbec vládnout se stejnou sestavou a tedy i stejným programem zemi, jejíž občané už mají obojího plné zuby?

foto: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče