Vhled do klimatické koule

15. června 2010, 18:07 - Martin Rychlík
15. června 2010, 18:07

Projekt za 780 milionů má v ČR vysvětlovat dopady podnebných změn

Dokáže zemská biosféra absorbovat uhlíkový přebytek, který lidé vypouštějí do atmosféry? Je rozvoj lidské společnosti trvale udržitelný? Jak bude české klima vypadat za sto let? Bude mít dopad na zdejší zemědělství, vodstva či lesy? A existuje vůbec fenomén globálních změn klimatu? Těmito závažnými – a v souvislosti s řadou zpochybňovaných světových výzkumů i kontroverzními – tématy se má zabývat projekt CzechGlobe, jenž v operačním programu EU Výzkum a vývoj pro inovace dosáhl na dotaci 780 milionů korun.
Centrum by se mělo komplexně zaměřit na otázky globálních změn klimatu ve třech základních segmentech. Prvním je sledování obsahu skleníkových plynů v atmosféře, druhým jsou dopady změn na ekosystémy a za třetí je to i záběr socio-ekonomický, v němž se pokusí odhadovat přímé dopady globálních změn na lidskou společnost. „Ale jsme rádi, že se i v takovémto vědeckém záměru podařilo vytvořit inovační platformu, díky níž chceme převádět výzkum do nových technologií a výrobků,“ řekl týdeníku EURO profesor Michal V. Marek. „Dlouhodobě se třeba zabýváme otázkou ukládání uhlíku do živých organismů, takže máme i technologie založené na fotoautotrofních mikroorganismech, jež dokážou odebírat oxid uhličitý z kouřových plynů,“ doplňuje řešitel a šéf Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR.

Rozesetá síť ekočidel Akademie věd ČR není ve výzkumu klimatických změn novickou. Od roku 1991 se podílí na evropských projektech monitorujících uhlíkový cyklus. Ústav patří k zakládajícím členům celoevropského Integrovaného systému pro sledování uhlíku (ICOS) a budoucí tuzemské sítě CzeCOS, která umožní monitoring v našich ekosystémech. CzechGlobe se zapíše rovněž na cestovní mapu významných evropských projektů ESFRI (Evropské strategické fórum pro infrastruktury výzkumu). Oproti jiným stamilionovým centrům excelence v rámci operačního programu však nestojí na výstavbě jediného střediska, ale zahrnuje prostorově rozesetou infrastrukturu přístrojů napříč Českem. Mezi ně patří atmosférická věž nebo ekosystémové stanice sloužící ke sledování toků skleníkových plynů, meteostanice, monitoring povodí, metabolomické laboratoře, ale i zařízení pro dlouhodobé dopadové experimenty, které tvoří zejména zvláštní komory s otevřeným vrchem.
Oč jde? Zjednodušeně o speciální skleníky, v nichž jsou simulovány budoucí růstové podmínky. Jedním z „oken do budoucnosti“ je Experimentální ekologické pracoviště na Bílém Kříži v Beskydech, které vzniklo již v roce 1986. „Nynější zařízení jsou určena ke sledování vlivu zvýšené koncentrace CO2 na lesní a horské ekosystémy,“ říká výzkumník Karel Klem. V jednom ze skleníků jsou zachovány standardní podmínky, zatímco ve druhém je dvojnásobná koncentrace oxidu uhličitého, jíž bychom se měli dočkat kolem roku 2050. Podobné stanice, které umožní sledování interakce zvýšené koncentrace CO2 se zvýšenou teplotou, vlivem sucha, UV záření či výživou, budou vybudovány na Vysočině.

Klimatologové i s křídly! Přestože CzechGlobe počítá s výstavbou centrální izotopové laboratoře v Brně, nepůjde o nejnákladnější část projektu. Tou je pořízení vlastního letadla. „Řada našich metod je založena na leteckém snímkování – nejen klasickém, ale i na hyperspektrální analýze, kde dokážeme ze snímků vyčíst probíhající procesy. Letecká laboratoř byla nevyhnutelná, bude stát asi 200 milionů korun,“ vysvětluje Marek, dle něhož by pronájem vyšel dráž. Díky spolupráci s projektem AdMas v péči Vysokého učení technického v Brně, který zahrnuje geodetický výzkum, lze čekat snížení nákladů až na třetinu. Letadlo bude upraveno tak, aby mohlo nést potřebné senzory. „Plánovali jsme i čidla na tepelnou radiaci, ale narazili jsme na takřka neřešitelný problém: u letounu bylo potřeba prodloužit o 80 centimetrů výfuk, ale nedokážete si představit, jak je složité vyřídit zásahy do konstrukce,“ usmívá se profesor.

Přes čtyřicet zájemců Dalších 150 milionů je určeno na start-up granty, většina peněz však půjde na přístroje. CzechGlobe nabídne třicet kvalifikovaných míst. Chybět nebudou doktorandi z Mendelovy univerzity v Brně, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z dalších škol, které se systémovými biology již tradičně spolupracují. Dle Marka se roční náklady vyšplhají na čtyřicet milionů. Nebojí se takových závazků? „Z hlediska naší grantové historie bychom to měli zvládnout. Jen o letadlo se skutečně moderní technikou je už nyní veliký zájem. Snímkování mohou využít různé subjekty pro mapování spodních vod, ropovodů, vegetací kolem dálnic. Zájem o spolupráci již projevila státní správa: ministerstva životního prostředí či zemědělství, Lesy ČR, KRNAP, ale i soukromé firmy zaměřené na dálkový průzkum či precizní zemědělství. Byli jsme příjemně překvapeni, jde asi o čtyřicet vážných zájemců. Další projekty mohou vzejít i z kooperace s NASA nebo MeteoFrance,“ tvrdí Marek.
Rýsují se rovněž synergie s jinými projekty operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, o kterých již byli čtenáři týdeníku EURO detailně informováni. Jedním z nich je strojírenské NETME Centre při VUT v Brně. „S profesorem Petrem Stehlíkem mnoho let spolupracujeme. My děláme fyziologii rychle rostoucích dřevin na spalování biomasy, oni zase vyvíjejí speciální kotle,“ říká Marek. A protože budou klimatologové chrlit moře dat, využijí zřejmě též ostravského superpočítače IT4Innovations. „S projektem CzechGlobe jsme v úzkém styku. S profesorem Markem jsme se již dokonce domlouvali, jaké hardwarové vybavení budou pro své výpočty potřebovat,“ sdělil týdeníku EURO Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské v Ostravě.

Straší nás globální „oteplenci“? Stejně jako zmíněný superpočítač i CzechGlobe patří mezi prioritní národní projekty. „Nám se velmi povedl mezinárodní panel, patřili jsme k nejlépe hodnoceným. Vždyť jde – v nadsázce – o ,dítě Evropy‘,“ říká Marek, jemuž nelze nepoložit následující otázku. Do jaké míry existuje globální oteplování? Je to mýtus, jak tvrdívají stále četnější odpůrci tohoto údajně „pavědeckého“ dogmatu? „Podívejte se, bál bych se zcela jednoznačně říci, že globální oteplování jest. Ale jedna věc je jasná a dokládáme to i my, kteří to měříme už dvacet let. Obsah skleníkových plynů v atmosféře se opravdu zvyšuje. To se zvyšovalo i jindy v historii, ale poslední dobou tento jev akceleruje, k čemuž přispívá i lidský faktor… Vezměte si třeba otázky klimatu: povodně byly vždycky, ale zvyšuje se hlavně frekvence těchto extrémů,“ říká ekolog. A v parafrázi prezidentových filipik chystá s kolegy knihu CzechCarbo, v jejímž úvodu zazní: „Naše planeta je modrá právě proto, že je ve svém srdci zelená.“

***
Více na: www.czechglobe.cz//

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče