Vězeňský psycholog na odpis

01. listopadu 2010, 10:23 - Jaromír Bartůněk
01. listopadu 2010, 10:23

Šéf českého školství z Věcí veřejných Josef Dobeš se stal kandidátem na odpis. Ale nelekejme se, pouze coby psycholog, což je původní profese tohoto sympaticky nevzhledného táty od dětí, kterou při každé příležitosti rád připomíná. Kde udělal chybu?

Foto: ČTK

Z předních stran českých deníků a internetových serverů pražily po celý minulý týden do očí palcové titulky: Dobeš chce vyzrát na školné, zavede zápisné! Zakuklené školné! Studenti budou od příštího roku platit na VŠ každoročně až 6 000 korun! A toto ministerské novum nezaskočilo pouze média, nýbrž pochopitelně i představitele čím dál drzejší levice a k Dobešově smůle rovněž pravice; ODS nad nápadem místopředsedy „véček“ dokonce bohapustě zaklela.

S literární nadsázkou: Dva dny po senátních volbách – jak cynické – dolehlo totiž jen tak halabala z úst Dobešova prvního náměstka Kryštofa Hajna k uším všech voličů, kteří uvěřili předvolebním slibům a programovému prohlášení vlády, neslýchané: že školství připravuje novelu, jež má zavést každoroční takzvané zápisné na vysokých školách až 6 000 korun. Dobeš nato popustil stavidla přívalu státnického moudra, že toto zápisné bude fungovat dva akademické roky. Tedy od září 2011 do září 2013, než se začne na univerzitách platit odložené školné. A to je jaksi podraz.

Bez nadsázky: Koalice zatím plánovala pouze zavedení školného v maximální výši 10 tisíc korun za semestr. A to od roku 2013 a pod podmínkou, že od stejného okamžiku bude odstartován systém sociálních půjček a stipendií. Nadto sociálně citlivé školné by se na rozdíl od zápisného mělo platit až po dosažení průměrného platu v zemi, proto se ostatně nazývá odložené.

Osudové faux pas

ODS i TOP 09 si bez mrknutí oka Dobešovo fatální faux pas uvědomily. Ministerský předseda Petr Nečas ihned zdůraznil, že návrh chápe jako skryté zavedení školného plíživou cestou. „Topka“ varovala před zaplevelením zákona přílepky. Sociální demokracie zase označila zápisné za formu přímého školného, proti kterému Věci veřejné vždy ostře veřejně vystupovaly.

Ať už tak, či onak, i kdyby se Dobeš po výstupu Nečase orosil, jistě by nebyl blízek pomatenému sebelítostivému monologu, že si neprozřetelně podupal kariéru. Vždyť je to jen premiér z ODS, strany „lotrovských“ dinosaurů. Spíš než to, neboť je navenek ministrem pragmatickým, jej musí štvát, že kvůli zápisnému řvaly vzteky vysoké školy. Bez jejich podpory bude kravál, svolají

na VV sto zloduchů a strana to odnese.

UK předskokana školného odmítla

Zlostí kupříkladu kypěla věhlasná Univerzita Karlova. Rázem roznesla, že Dobeš chce zápisným pouze částečně zakrýt hrozivý deficit v rozpočtu vysokých škol, neboť ty v příštím roce přijdou zhruba o 10 procent státních dotací. A co hůř, zavěštila, že se na úkor zápisného jistě bude škrtat v jiných zdrojích, ze státu putujících do terciárního vzdělávání.

V tu chvíli Dobeš zbystřil. Vykročil k boji s tím, že univerzita přece zavedení zápisného loni sama iniciovala. Rektor Václav Hampl s ledovým klidem odvětil, že univerzita si za svým návrhem zápisného v maximální výši 4 800 korun samozřejmě stojí. Musí však jít o návrh řádně projednaný v plnohodnotném legislativním procesu. A zejména platí, že musí jít o řešení dlouhodobé. S myšlenkou zavádět zápisné pouze jako dvouletého předskokana budoucího odloženého školného souhlasit nelze.

Možná proto se objevila tragicky průhledná informace z dílny školství, že v loňském roce se podle statistik do prvních ročníků vysokých škol zapsalo 390 tisíc lidí. A že pokud by každý z nich zaplatil částku 6 000, rozpočet VŠ by tak narostl o více než 2,3 miliardy. Situaci se ještě snažil zachránit náměstek Hajn, když prohlásil, že by záleželo jen na školách samotných, nakolik chtějí své studenty finančně zatížit.

Leč UK si tohoto líbivého a svobodného vínka opravdu ani nelokla. A proč by měla také věřit drsňáku Hajnovi po jeho českobudějovické aférce, že? Vždyť by před ním utekl i Jack Sparrow z Pirátů z Karibiku. VŠ technická a ekonomická na něj dokonce podala trestní oznámení. Kvůli tomu, jakým způsobem oznámil, že školu ruší. Při jednání s vedením se prý dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání. Údajně vztekle, arogantně a povýšenecky řval: „Pokud nebudete jednat ve smyslu tohoto dnešního zadání a bude to konfrontační, pro vás z toho vyplynou osobní důsledky! Pokud máte pocit, že vás vydírám, tak to se vůbec nemýlíte.“ Paralyzovaný rektor vydal prohlášení: „Jedná se o bezprecedentní a v České republice nevídaný způsob výkonu státní moci a alarmující signál ohrožení demokratických fundamentů právního státu.

Možná i proto návrh na zápisné vzápětí odmítla i legislativní komise Rady vysokých škol. Stejně jako ČSSD soudí, že jde jen o jinak nazvané školné. A žádný zákon o finanční pomoci studujícím a systém studentských grantů a půjček, jímž vláda podmiňovala zavedení školného, v současnosti nefunguje. Návrh na zavedení zápisného je proto slovy Rady v přímém rozporu s koaliční smlouvou.

Handicap

S připravovaným zápisným nesouhlasí většinou ani studenti. Leckteří tvrdí, že platby jsou jen převedením státního dluhu na mladé a znemožní jim přístup na VŠ. A nejde toliko o radikální neprachatou omladinu. Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek upozornil totiž na rozsáhlý průzkum (ke smůle Dobeše na loňský průzkum ministerstva školství), v němž třetina dotázaných studentů z 11 743 oslovených uvedla, že by zavedení přímého školného – potažmo zápisného – omezilo jejich přístup ke studiu.

Současný ministr školství – svého času miláček kantorů, neboť na náborový příspěvek ve výši 180 tisíc, z něhož nakonec sešlo, prostě nešlo neslyšet – za sociální situaci rodin opravdu nemůže. A abychom mu nekřivdili, ani s vysokými školami to nemá jednoduché. A ne úplně svoji vinou. Zdědil totiž první faul, k němuž došlo ještě za vlády úřednického kabinetu Jana Fischera.

Letos před velkými prázdninami, nutno dodat až po přijímačkách, totiž ministerstvo školství oznámilo, že od nového akademického roku dostanou školy o pět procent méně peněz na výuku bakalářů. Procento přijatých na VŠ bylo letos přitom stejné jako loni, ale kvůli krácení financí a opožděnému oznámení škrtů ministerstvem bude muset první ročník zřejmě dokončit méně studentů.

VŠ nyní získávají státní dotace podle počtu posluchačů. Kdyby je tedy úřad informoval o škrtech s předstihem, ještě před přijímacími zkouškami, studentů by nabraly méně. Teď jim nezbude, než to zařídit ostřejšími zkouškami. Taková opatření se mají opravdu přijímat s předstihem a předjednat je s vysokými školami, hněvali se docenti a profesoři.

Štěstí v neštěstí

Jedinou chybou Dobeše je prostě jen to, že chrlí návrh za návrhem, aniž by ten předchozí dovysvětlil, doopravdy připravil, zevrubně představil. Ať už jde o dvacetitisícové platy pro všechny učitele od Nového roku, o psychology do škol, o smlouvy s rodiči kvůli zhoršujícímu se chování žáků a další desítky a desítky návrhů.

Nyní vypustil dalšího džina z láhve, jenž má podobné nejasnosti. Dobeš zatím třeba konkrétně neodpověděl, budou-li studenti, nastupující v následujících dvou letech, dál platit zápisné, anebo přejdou od roku 2013 na školné. Kdyby takto postupoval psycholog a nic pořádně nevysvětlil, odepsal by se.

Dobeš má naštěstí štěstí v neštěstí: Teď není psychologem, nyní je ministrem. A to v době, kdy se jeho významné návrhy stávají bezvýznamnými dříve, než jsou vůbec vysloveny (i když plní titulní strany novin). Ztratí se totiž postupem času v přemíře informací. Zajdou rychle, zmizí, sejdou z očí, z mysli. Stejně jako onen slavný náborový příspěvek.

Studium VŠ vyjde na 10 tisíc

Rodinám, které mají doma studenta, za posledních pět let podle průzkumu ministerstva školství z loňského roku dramaticky stouply výdaje.

Zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné VŠ vyšlo na 3 477 korun měsíčně, dnes činí měsíční životní náklady při denním studiu v průměru 8 163 korun. U posluchačů soukromých vysokých škol jsou dokonce ještě o 3 428 korun vyšší. A to bez školného, jež dosahuje obvykle částky od 20 do 30 tisíc korun za semestr. Studium vysoké školy tak v průměru vyjde zhruba na 10 tisíc korun měsíčně.

Z výzkumu dále vyplývá, že na možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, 90 procent studentů totiž finančně podporují rodiče. Průměrně jim přispívají částkou 3 668 korun měsíčně.

Celkem 75 procent posluchačů VŠ uvedlo, že během studia pracují, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 korun měsíčně. Nicméně necelá polovina studentů si posteskla, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem.

Téměř pětina studentů (18 procent) zdůraznila, že studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče.

Pozn.: Dotazování, hrazené z unijních peněz, probíhalo od srpna do listopadu 2009, přičemž z 23 964 oslovených studentů se jich do výzkumu zapojilo 11 743. Na dotazník odpovídali posluchači všech ročníků z celkem 191 fakult.

Odložené školné

Samotné odložené školné připravoval už ve vládě Mirka Topolánka exministr Ondřej Liška. S platbami za VŠ se počítá od roku 2013. Školy dostanou peníze ihned. Z půjček od bankovních ústavů, které studenti začnou splácet až v okamžiku, kdy dosáhnou na průměrný příjem (kolem 22 748 korun). Šéf českého školství Josef Dobeš je přesvědčen, že na poskytovatele úvěrů bude vypsáno výběrové řízení.

Jenže celý systém má řadu „ale“: Co když vám firma seškrtá v důsledku ekonomických problémů výrazně mzdu? V tu chvíli bude absolventům splácení školného pozastaveno? Vyčká se, až a jestli vůbec dosáhnou opět na průměrnou mzdu? A co když půjde maminka na mateřskou? A jaká bude úroková míra za dobu, co se vám splátky pozastaví?

Dobeš zatím rovněž nedojednal, zdali by zaměstnanci, kteří dosáhnou na průměrný plat až po 33 letech praxe, začali splácet školné krátce před důchodem. Na průměrnou mzdu u nás podle statistického úřadu nedosáhne 60 procent občanů. Za vysokoškoláky, kteří by mezi ně spadli, by tak úvěr splatil stát?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče