Většina žalob skončí v koši

24. dubna 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH <br />
24. dubna 2006, 00:00

PODÁNÍ STÍŽNOSTI Jen asi každá desátá stížnost k soudu pro lidská práva projde přísným výběrem. Zbytek, nepřijatý pro formální nebo obsahové chyby, skončí strohým oznámením o zamítnutí. Podat stížnost k soudu pro lidská práva je relativně velmi jednoduché.

PODÁNÍ STÍŽNOSTI

Jen asi každá desátá stížnost k soudu pro lidská práva projde přísným výběrem. Zbytek, nepřijatý pro formální nebo obsahové chyby, skončí strohým oznámením o zamítnutí.

Podat stížnost k soudu pro lidská práva je relativně velmi jednoduché. Stěžovatel nemusí použít služeb advokáta a první kontakt se štrasburským soudem může každý provést ve svém rodném jazyce. Navíc nemusí platit žádné poplatky. Tříčlenný soudcovský výbor, který je jakýmsi prvním sítem, ale drtivou většinu stížností vyřadí. Nesplňují totiž takzvané podmínky přijatelnosti.

JEDNA Z DESETI

Štrasburský soud má fungovat jako poslední pojistka, krajní možnost, jak se jednotlivec může domoci ochrany lidských práv.

Soud proto vyžaduje, aby stěžovatel nejprve využil všechny účinné prostředky nápravy, které má v daném státě k dispozici. Ve většině případů to tedy znamená i obrátit se na Ústavní soud ČR.

Jednou z výjimek z tohoto pravidla jsou stížnosti kvůli délce trvání sporu. „Stížnost je možné podat kdykoliv, když řízení přesáhne určitou dobu a v tomto případě tedy není nutné projít všemi stupni národních soudů. Přílišnou délku nelze jednoznačně stanovit a mění se případ od případu, orientačně lze uvést čtyři, pět let,“ vysvětluje advokát Aleš Pejchal.

Přestože štrasburský soud byl vytvořen hlavně pro ochranu práv jednotlivce, obracet se na něj mohou i nestátní právnické osoby. Tedy firmy, občanská sdružení, odbory, média nebo i náboženská uskupení.

Pro úspěšné podání stížnosti je dále velmi důležité období, kdy k porušení práv došlo. Československo (a potažmo Česká republika) je členem Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá, až od března 1992. Soud proto přijme pouze takové stížnosti, které poukazují na porušení lidských práv po tomto datu. „Typicky se tento problém týká restitucí. Soud rozhodně nepřijme kauzu českého problému, která vznikla ještě před rokem 1992. Může a bude posuzovat pouze to, jakým způsobem probíhalo dané restituční řízení od tohoto data,“ přibližuje jeden z častých omylů Pejchal.

Soud dále nepřijme stížnost, která byla podána po více než šesti měsících od posledního vnitrostátního rozhodnutí. Ani anonymní nebo ve stejné věci opakované podněty nemají šanci na úspěch.

LIDSKÁ PRÁVA, TO JE, OČ TU BĚŽÍ

Štrasburský soud je instituce zaměřená v prvé řadě na ochranu nejzákladnějších lidských práv, která byla sepsána už v roce 1950 v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a postupně doplňována. Každá stížnost, která k tomuto soudu směřuje, proto musí jasně definovat, který z článků byl porušen.

Evropská úmluva na prvním místě zmiňuje nutnost ochrany základních práv jednotlivce. Tedy například zákaz mučení, ponižujících trestů nebo nelidského zacházení. Daleko častěji se však štrasburský tribunál zabývá problémy spojenými s principem vlády práva. Tedy právem na proces v přiměřené lhůtě, právem na spravedlivé a nestranné soudní řízení, na účinné opravné prostředky nebo třeba na možnost odvolat se v trestním řízení. V neposlední řadě chrání i práva spojená se založením rodiny, s rovnými právy manželů na děti, ale i právo na vzdělání či spravedlivé volby a řadu dalších práv.

DESET MILIONŮ JE VÝJIMKA

Stížností, které splní všechny výše uvedené podmínky, se ujme sedmičlenný senát soudců. Jsou také oznámeny vládě, která prostřednictvím svého stálého zástupce připraví obhajobu. Během několikaletého soudního řízení, které je vedeno takřka vždy pouze korespondenčně, dospěje štrasburský soud k rozsudku a v případě úspěchu stěžovatele mu přizná určitou finanční kompenzaci. Ta většinou sestává z odškodnění morální újmy a náhrady soudních výloh, při porušení majetkových práv také z určité náhrady škody.

Výše kompenzací však v drtivé většině daleko pokulhává za požadavky stěžovatelů. U drobnějších případů fyzických osob se pohybuje většinou v rozmezí několika tisíc eur. Nejvyšší odškodnění v českém případě dosáhlo výše zhruba deseti milionů korun v kauze chemičky Rakona. Zde se ale peníze dělily mezi sedm stěžovatelů.

Případný nevýhodný rozsudek lze změnit pouze jedním způsobem: Odvoláním k sedmnáctičlenému Velkému senátu. Ten však odvolání přijme pouze v naprosto zásadních a zlomových kauzách, důležitých pro celou řadu dalších potenciálních stěžovatelů.

„Lidé mají někdy nereálné a přehnané představy o fungování štrasburského soudu. V osmdesáti procentech případů, ve kterých se na mě klienti obracejí, je bohužel musím od podání stížností spíše odrazovat. Buď by vůbec neměli naději na úspěch, nebo by ten jejich případ pravděpodobně skončil pouze konstatováním o porušení úmluvy bez satisfakce pro stěžovatele, což se také velmi často stává,“ popisuje své praktické zkušenosti Pejchal.

VYBRANÉ KAUZY SOUDU VE ŠTRASBURKU

členové zkrachovalé kampeličky Pria si stěžují na stát kvůli zavedení

nucené správy s odhadovanou škodou jedné miliardy korun 11 stížností na průběh restituce zemědělských družstev stížnosti majitelů domů na regulaci nájemnéhopodání stížnosti zvažují Evropští demokraté kvůli nevyplacenému státnímu příspěvku za mandáty, které strana získala při volbách do pražského zastupitelstva v roce 2002

Graf

ČESKÉ STÍŽNOSTI PODANÉ VE ŠTRASBURKU

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče