Vesnice roku 2009 žije duchem velkoměsta

23. září 2009, 05:56 - Jiří Němeček
23. září 2009, 05:56

Společenský život na vesnici může být mnohem bohatší, než si dokáží představit třeba obyvatelé hlavního města republiky. Nevěříte? Stačí letmo nahlédnout pod pokličku aktivit obyvatel Tučína. Obec s pětistovkou stálých obyvatel na Přerovsku se právem pyšní čerstvým titulem Vesnice roku.

Autor: ČTK

Nad tvrzením, že v Praze, Brně či Ostravě „to žije“, by se mohli škodolibě pousmát obyvatelé mnoha malých obcí po celé republice. Jejich společenský život je často mnohem pestřejší než rutina obyvatel velkých měst. Aby to tak zůstalo a aktivní obce dostaly za svou snahu i nějakou slušnou finanční injekci, se snaží už patnáct let státem podporovaná soutěž o Vesnici roku.

Vedle ocenění je totiž možné získat milionovou odměnu. Nárok na ni mají obce, které tuto částku skutečně zúročí – počet jejich obyvatel nesmí totiž přesáhnout 5250 stálých obyvatel. Z hlediska statistiky jde o sídla, kde je přibližně na tři stovky rodin propojených vzájemnými příbuzenskými vztahy, další lidé se znají z práce, sousedství nebo rodičovských schůzek svých dětí. Sociální vztahy jsou tak mnohem těsnější než ve větších městech.

„Cílem soutěže je podpora rozvoje v obcích. O absolutním vítězi rozhodla jedenáctičlenná porota, která posuzovala nejen architektonickou podobu obcí, ale i jejich aktivity v kulturních či sportovních činnostech,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer. Vítězná obec získává od pořadatele dotaci ve výši jednoho milionu korun, kterou může investovat do dalšího rozvoje. Vesnice, která skončí na druhém místě, obdrží dotaci 900 tisíc korun, třetí místo je oceněno částkou o sto tisíc korun nižší. Vítězové krajských kol přitom už milion korun získali během léta.

TUČÍN V ČÍSLECH
Lokace: Přerovsko Rozloha: 480 ha Nadmořská výška: 243 m Obyvatel: 455 Průměrný věk: 36,4 Pošta, policie: NE Vodovod, plyn: ANO

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška vyhlásil před několika dny v Luhačovicích celostátního vítěze. Vyhrála obec Tučín z Přerovska v Olomouckém kraji. Druhé skončily Lány z Kladenska ve Středočeském kraji a třetí místo obsadila obec Žernov z Náchodska v Královéhradeckém kraji.

Ať žije rodné údolí Proč u hodnotitelů vyhrála právě obec Tučín, by se asi dalo těžko vysvětlit pouze podle kvantifikativního hodnocení. Mezi dalšími nejlepšími obcemi z krajských výběrů jistě zabodovala i tím, jak místní drží při sobě a na svou vesnici jsou náležitě pyšní. Obec má dokonce vlastní hymnu, kdy na melodii Rodného údolí vznikl nejen text o životě obce. Tučínští totiž k vlastní oslavné písni natočili dokonce i videoklip. Jde přitom jen o jednu ze zábavnějších aktivit obce. Ta žije velmi aktivním společenským životem. V létě se zde například konalo společné hasičské klání deseti záchranných sborů z Přerovska a Polska včetně tří „ženstev“. Už šestý rok tu probíhá hudební festival Tučínský špekáček, léta se dodržuje stavění májky nebo celovesnické oslavy Dne dětí. Na relativně malou obec zde funguje také řada občanských spolků: Klub žen, Dámský klub, Cvičenky, Rodiče s dětmi, country-taneční skupina Divoké růže, šipkaři Tučňáci či Hasiči Tučína. V životě obce ale nejde jen o zábavu. Právě na tučínské dobrovolné hasiče vzpomínají s úlevou třeba obyvatelé obce Bělotín. Právě jim totiž vyrazili na pomoc při nástupu velké vody ještě v inkriminované noci při letních povodních a zůstali déle, než jim kázala povinnost. „Za odstranění bahna, vysušení ložnice nebo svezení dětí na cisterně medaili nedostanete, ale nedokážete si ani představit, co to pro nás znamenalo,“ vzpomíná jedna z povodní postižených žen. A jsou i další příklady, že malá obec nemusí žít pouze místním fotbalovým přeborem nebo nadáváním na poměry. V Tučíně raději situaci řeší a dávají šanci i nezaměstnaným. Přes malou velikost obce tu už od dubna dostali práci dva klienti úřadu práce. I když na tyto pracovníky přispívá Evropská unie a český stát, obec musí připlácet na sociální a zdravotní pojištění. Pistole není nutná, Rumunům stačí nůž**

Starosta Tučína Jiří Řezníček také letos navštívil rumunský Banát s výraznou českou menšinou. „Slivovice se pálí na dvoře v měděném kotli, elektřina se odebírá z pouličního vedení přehozenými dráty a prase se nezabíjí bezbolestně pistolí, ale pěkně postaru nožem. Na cestách chybí asfalt, všude vládne menší či větší korupce a ve vládě a na úřadech sedí bývalí informátoři tajné policie. Tak to jsou vedle nádherné divoké přírody a srdečných lidí ty méně viditelné a známé, ale o to více exotické příspěvky Rumunska do společné evropské rodiny,“ popisuje starosta.

Jak zároveň dodává, takové prostředí láká samozřejmě spíše turisty než podnikatele. Ale jelikož se dá očekávat, že zvyklosti a právní normy Evropské unie do Rumunska jednoho dne proniknou, je toto prostředí rozvíjejícího se trhu mimořádnou příležitostí. „Asi jako byl pro západní Evropu pád železné opony. Banátští Češi, kteří žijí v horách nad Dunajskou soutěskou už 180 let a znají detailně rumunské prostředí, jsou pro odvážné podnikatele ideálními partnery,“ plánuje starosta do budoucna. Zatím se zde v česko-rumunské spolupráci rozjela dílna na výrobu cívek do elektrospotřebičů, stolařství a nově se připravuje otevření pily na dřevo pro eurookna.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče