Veřejný, či soukromý zájem?

26. února 2008, 12:48 - Magda Jonášová
26. února 2008, 12:48

Hejtman Jan Zahradník si přisvojuje pravomoci, které mu nepříslušejí

Diskusi o Národním parku Šumava zahájili senátorka Jiřina Rippelová a senátor Tomáš Jirsa článkem Klasika vs. divočina (EURO 49/2007). Na něj zareagoval článkem Divočina je efektivnější (EURO 1/2008) náměstek životního prostředí František Pelc. Na toho se ozval hejtman jihočeského kraje Jan Zahradník v článku Jaký je veřejný zájem (EURO 7/2008). V diskusi pokračuje Magda Jonášová z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky.

Jihočeský hejtman Jan Zahradník v souvislosti s Národním parkem Šumava (NPŠ) hovoří o ohrožení veřejných zájmů, například o zhoršení ekologické stability Šumavy a o narušení půdotvorného procesu v důsledku současné koncepce národního parku a plánované bezzásahové zóny. Protože není odborníkem ani na les, ani na ekologii, měl by mít tyto výroky podložené seriózními vědeckými studiemi. Skutečnost je totiž opačná. Ukázalo se, že rozsáhlé zásahy proti kůrovci v extrémních podmínkách horských smrčin vedly k degradaci půdy, půdní erozi, zničení přirozené obnovy a rozvracení fragmentovaných porostů větrem.

Blahodárný suchý porost.

Neustále se opakoval cyklus otevírání porostů těžbou, jejich další rozvracení větrem a napadání kůrovcem. Takový boj s kůrovcem by zřejmě skončil, až by v horských, nejcennějších a nejcitlivějších polohách Šumavy nebyl jediný smrk. Prosazování lesnických postupů, jak je známe z hospodářských porostů z nižších poloh, lze v extrémních horských polohách považovat za velice nezodpovědné jednání s dalekosáhlými důsledky. Suché stromy naopak působí jako účinná ochrana půdy a mají vliv i na zmlazování přežívajících stromů. Tam, kde byly zelené stromy chráněné suchým porostem, ani orkán Kyril nezpůsobil polomy. Část polomů v nejvyšších polohách Šumavy zůstala nezpracovaná, protože jsou dobře známé negativní důsledky asanace na půdu a následnou obnovu nového lesa. Odstraňováním popadaných kmenů se zničí většina semenáčků dřevin, naruší půdní povrch a následuje eroze půdy.

Nezvratný fakt.

Dalším následkem může být i zvýšené riziko povodní. Zalesnit odlesněné holiny je pak nesmírně náročné, a to i po stránce ekonomické. Kůrovec i vítr jsou přirozenými součástmi smrkových lesů, v žádném případě neznamenají jejich ohrožení. Naopak, jejich výskyt je dokonce nutný pro obnovu smrčin. Po působení kůrovce i větru nastává rychlé zmlazování dřevin a vznikají nové porosty s přirozenější strukturou. Lze tedy říct, že čím dříve se vytvoří bezzásahová zóna, tím dříve budou na Šumavě nové, stabilnější lesy. Toto dokládá mnoho vědeckých studií na celém světě a týká se to i Šumavy. Jde o fakt, který je v národních parcích považován za naprosto přirozený.

Vytrvalý boj.

Hejtman Zahradník se zúčastnil několika debat s vědci o Šumavě. Vědecké výsledky mu na nich byly mnohokrát sdělené a měl možnost si je prostudovat, nicméně vytrvale prosazuje ničím nepodložený názor, který vůči odborníkům nikdy neobhájil, a dokonce jej vydává za veřejný zájem. Takový zatvrzelý boj proti koncepci parku, která je běžná a osvědčená v národních parcích v celé Evropě, a prosazování hospodaření po vzoru smrkových plantáží na dřevo, lze jen stěží vysvětlit něčím jiným než nějakým jiným, možná soukromým zájmem.

Park na papíře.

Hejtman také deklaruje nutnost projednávání všech změn a aktivit na území parku s obcemi a krajem. Obce na území parku však přece mají své zástupce ve vědecké radě národního parku, v níž se postupy správy parku projednávají, a jejich představitelé se k nim vyjadřují. Správa NPŠ je tu od toho, aby park spravovala. A to podle jiných pravidel, než se spravuje ostatní území kraje. Je třeba si uvědomit, že se území nestává národním parkem jen proto, že mu tak budeme říkat. Národní park podléhá daným mezinárodním kritériím a přítomnost bezzásahové zóny je jedním z nejdůležitějších. Pokud nebude, pak máme jen podivný český park na papíře. Kdyby chtěl v NPŠ rozhodovat hejtman Zahradník, pak si přisvojuje pravomoci, které mu nepříslušejí, a celý smysl národního parku by se ztratil.

Jednání neslučitelné s funkcí.

NPŠ má konečně podobnou koncepci, jakou se řídí parky v civilizovaných zemích, za což by měli být všichni regionální politici vděční. V každém kraji se totiž nemohou pochlubit národním parkem, který působí jako jeho dobrá propagace a přitahuje turisty, z nichž obce profitují. Proto vůbec nechápu negativní postoj některých jihočeských politiků. Deklarovaná péče o blaho občanů zní dost nevěrohodně i v souvislosti s průzkumem Hnutí Duha v roce 2007, který jasně prokázal, že naprostná většina, a to i místních občanů, si přeje národní park podle mezinárodních pravidel. Nikoli dle těch, jež jsou výhodná možná jen pro dřevařské společnosti a propagátory megalomanských projektů. Neustálé vystupování proti správě parku a prosazování všemožného, jen ne skutečného veřejného zájmu, kterým je v NPŠ především fungující ochrana přírody, vůbec nepřipomíná jednání člověka zvoleného a placeného z veřejných peněz. To mě i jako Jihočešku původem ze Šumavy velmi znepokojuje a zdá se mi neslučitelné s funkcí, kterou hejtman Zahradník vykonává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče