Veřejná podpora na restrukturalizaci malého a středního podnikání

10. března 2003, 00:00 - Michael Kincl, právník
10. března 2003, 00:00

Veřejná podpora na restrukturalizaci se ve státech Evropských společenství řídí předpisem ES č. 1999/288/02 (dále jen "předpis"). Jedná se o tzv. Směry Společenství pro veřejnou podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

Veřejná podpora na restrukturalizaci se ve státech Evropských společenství řídí předpisem ES č. 1999/288/02 (dále jen „předpis“). Jedná se o tzv. Směry Společenství pro veřejnou podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

Vzhledem k tomu, že Česká republika aplikuje na základě Asociační dohody v oblasti veřejné podpory stejná pravidla jako Evropská komise, postupuje podle tohoto předpisu i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který jako jediný orgán může poskytnutí veřejné podpory v ČR povolit.

Předpis umožňuje zvýhodnit malé a střední podnikatele

Obecně platí, že veřejná podpora na restrukturalizaci významným způsobem narušuje fungování soutěže. Je to především z toho důvodu, že umožňuje subjektu, který se ocitl na pokraji bankrotu, přežít na trhu za podpory orgánů veřejné moci. S ohledem na tuto skutečnost platí, že při poskytnutí takové veřejné podpory jsou uplatňovány poměrně striktní podmínky. Pro úplnost je třeba dodat, že malým a středním podnikatelem je třeba rozumět subjekt, který splňuje definiční znaky obsažené v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání.

Nejsou vyžadována kompenzační opatření

Negativní dopad poskytnutí veřejné podpory na restrukturalizaci je zpravidla vyvažován prostřednictvím tzv. kompenzačních opatření. K hlavním kompenzačním opatřením patří prodej nepotřebného majetku, dceřiných společností, uzavírání provozů apod. Vždy je vhodnější, když kompenzační opatření navrhuje sám podporovaný subjekt. Dále podotýkám, že poskytování veřejné podpory na restrukturalizaci je omezováno zásadou striktní limitace veřejné podpory. To znamená, že lze poskytnout veřejnou podporu pouze ve výši nezbytné k úspěšné realizaci restrukturalizace. Čím je veřejná podpora vyšší, tím mají být vyšší kompenzační opatření. Tato skutečnost platí stoprocentně pro velké podnikatelské subjekty. U malých a středních podnikatelů se lze domnívat, že ani tuto podmínku není třeba striktně dodržovat. Na druhou stranu nelze počítat s tím, že by byla povolena veřejná podpora v jakékoliv výši. To jsou podmínky, v nichž je stav malého a středního podnikání zvýhodněn. Dále ovšem musí pro přiznání veřejné podpory na restrukturalizaci splnit, stejně jako jejich velcí konkurenti, následující podmínky.

Je nezbytné, aby šlo o subjekt v obtížích

Jde o základní předpoklad pro poskytnutí veřejné podpory na restrukturalizaci. Předpis ovšem definici subjektu v obtížích neobsahuje. Pouze stanoví základní znaky takového subjektu. K těmto patří rostoucí ztráty, klesající obrat, narůstající zadluženost. Lze shrnout, že subjektem v obtížích je takový malý a střední podnikatel, který naplňuje podmínky českého právního řádu pro prohlášení konkurzu. Situaci každého subjektu je ovšem třeba posuzovat případ od případu.

Je nutné vždy předložit restrukturalizační plán

Schválení podpory na restrukturalizaci musí předcházet předložení restrukturalizačního plánu. Tento plán musí zajistit dlouhodobou životaschopnost subjektu, kterému má být veřejné podpora poskytnuta. Vždy je lepší, když se na zpracování plánu podílí renomovaný poradce se zkušenostmi v oblasti restrukturalizace. To dává plánu věrohodnost a punc zmíněné životaschopnosti. Záleží ovšem pouze na orgánu schvalujícím veřejnou podporu - v ČR již zmíněný ÚOHS - zda o této životaschopnosti bude na základě předloženého restrukturalizačního plánu přesvědčen.

Platí zásada „jednou a dost“

Předpis důsledně požaduje, aby veřejná podpora na restrukturalizaci nebyla poskytována opakovaně. To znamená, že další takovou podporu lze povolit pouze po 10 letech od skončení restrukturalizace. Výjimka je přípustná pouze ve výjimečných případech a v důsledku okolností, které nemohly být předvídány při vypracovávání restrukturalizačního plánu. Takové okolnosti ovšem nesmějí vzniknout vinou subjektu, který má získat restrukturalizační podporu.

Je třeba si nejdříve pomoci sám

Poskytnutí veřejné podpory na restrukturalizaci by mělo nastat až v případech, že subjekt v obtížích není schopen získat potřebné zdroje na překonání obtíží od svých vlastníků (akcionářů, společníků). Její poskytování by tak nemělo být rozhodně pravidlem. Rovněž by měly být podporovány pouze subjekty, u nichž lze předpokládat, že provedená restrukturalizace u nich povede k navrácení do standardního ekonomického života.

Malí a střední podnikatelé jsou ovšem v jisté výhodě. Vzhledem k tomu, že mají vůči svým konkurentům - velkým podnikům - zcela nepochybně slabší postavení, předpis stanoví, že podmínky stanovené pro velké podnikatele se pro malé a střední podnikatele aplikují méně přísně.

Pravidla pro kompenzační opatření

U malých a středních podniků kompenzační opatření nejsou v zásadě vyžadována, pokud ovšem ve zvláštních pravidlech není stanoveno jinak. Ke zvláštním pravidlům patří zejména předpisy pro poskytování veřejné podpory sektoru dopravy, stavby lodí atd. Předpis totiž vychází z předpokladu, že poskytování veřejné podpory na restrukturalizaci malých a středních podnikatelů nenarušuje hospodářskou soutěž a obchod mezi jednotlivými státy v takové míře jako v případě subjektů velkých.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče