Vepřové schované na grilovačku

18. února 2011, 16:06 - Táňa Králová
18. února 2011, 16:06

Hovězí maso vykoupili Turci, na evropském trhu může chybět

Cenovými vlnami prochází také hovězí a vepřové maso. Zdražení hovězího vyprovokovali Turci, kteří téměř vykoupili Evropu. Za oživení evropských cen vepřového, kterým po Novém roce zavařil dioxinový skandál v Německu, může regulační zásah Bruselu. Maso, od jehož pojídání Evropany odrazuje pachuť jedovatého dioxinu, se nyní uklízí do mrazíren a v květnu se začne pouštět na trh. Daňoví poplatníci, kteří toto mimořádné skladování zaplatí, si pak mohou pochutnat na rozmražené krkovičce opečené na zahradním grilu.

Roštěná nebude pro každého

Hovězího bude brzy v Evropě i tuzemsku nedostatek a jeho ceny vyletí nahoru, šíří se zprávy ze zahraničí. „V Česku tomu zatím nikdo moc nevěří. Kontrakty uzavírané na březen a duben ale nasvědčují tomu, že na evropském trhu budou chybět tisíce tun. Ceny porostou a v jarních měsících dosáhnou vrcholu,“ tvrdí obchodník, který nestojí o publicitu. Ze zahraničí má informace o tom, že hovězí ze střední Evropy bude mimo jiné mířit do fast foodů ve Francii a Velké Británii. Nedostatek by prý měla pocítit také Česká republika.
Radko Jung, ředitel Animalka, největší tuzemské obchodní firmy s masem a živými zvířaty, důvod k panice nevidí. „Nemám informace o tom, že by měla nastat nějaká extrémní situace a razantně se měnily ceny,“ říká Jung. Připomíná, že v lednu a únoru bývá obvykle hovězí drahé, což pomine, když se na jaře začne dobytek normálně porážet. „Hovězí bude v budoucnu dražší a stane se zbožím, které si nebude moci koupit každý,“ předpokládá ovšem Petr Poskočil, šéf české pobočky německé řeznicko-uzenářské firmy Zimbo.

Po tureckém nájezdu

Oba obchodníci pozorují, že evropský trh s hovězím se z tureckého nájezdu, který od loňského podzimu podpořila tamní vláda nižším importním clem, již oklepává. „Turci nakupovali chlazené hovězí v celé Evropské unii, ale to už skončilo,“ uvádí Jung. Turecko, které běžně v tuzemské celní statistice u vývozu hovězího nefiguruje, se loni stalo jeho největším nákupčím. Z celkového exportu chlazeného masa odčerpalo zhruba třetinu. A přispělo k tomu, že výkupní cena takzvaně v živém se na kilogramu vyhoupla o tři až pět korun na výjimečných 45 až 48 korun. Na pultech vystoupala cena zadního hovězího bez kosti od poloviny loňského října z průměrných 172 korun za kilo na únorových 180 korun.
Z Česka loni odešlo rekordní množství hovězího masa za posledních pět let (viz Toky hovězího). Současně do zahraničí míří také živý dobytek (viz Kolik dobytka odchází). Přepočteno na tuny se živých zvířat za celý rok prodalo ven přes 47 tisíc tun, zatímco dovoz představoval pouhý jeden tisíc tun. „Jatka v Rakousku platí lépe než tuzemské porážky,“ vysvětluje silný vývoz šéf firmy Animalco, která dobytek vyváží. Za hranice směřuje především mladý skot k dalšímu výkrmu. Čeští chovatelé, kteří se tím připravují o práci, totiž tvrdí, že je to pro ně ekonomicky výhodnější než býčky a jalovice vykrmit a pak prodat tuzemským masokombinátům. Češi proto většinou „žvýkají“ tuhé hovězí ze starých krav nebo si pro kvalitní maso jezdí přímo k farmářům. Restaurace mnohdy nakupují špičkové argentinské a brazilské hovězí. Jeho příliv na evropský kontinent, který není v tomto druhu masa soběstačný, ale může slábnout. „Argentina rozorává pampy, aby pěstovala sóju, a dobytka vyváží čím dál méně. Brazílie ji může následovat, když potřebuje zase třtinu na bioetanol,“ poznamenává Poskočil.

Vepřové k ledu

Český trh zavalí laciné vepřové z Německa a vyvolá zhroucení cen, strašila po provalení dioxinové aféry Agrární komora. Žádala krok těžko představitelný na jednotném unijním trhu – uzavřít hranice pro německé vepřové. Do té doby nijak slavné ceny v reakci na německý průšvih skutečně ještě klesly, čeští jedlíci prasečího masa si ovšem citelnějších slev neužili. Brusel, snad aby vyžehlil problémy německých politiků, přispěchal se záchrannou brzdou. Po jejím zatažení se prudce zvedly ceny prasat ve většině producentských zemí EU. Jakou kouzelnou páku Brusel použil? Zhruba sto tisíc tun masa poslal „k ledu“ a náklady spojené s dočasným uložením v mrazácích uhradí z unijní pokladny. „Regulace splnila účel, trh se po razantním poklesu cen rychle vrátil do normálu,“ hodnotí Jung. Jak dodává, velmi atraktivních cen německého vepřového stačili využít tuzemští zpracovatelé. Kvůli tomu ale zdejší chovy prasat nekrachují. Důvodem, proč padají jeden za druhým, je nyní především drahé obilí. Jeho ceny proti loňsku stouply až dvojnásobně, přitom výkupní ceny prasat se dlouhodobě drží nízko. Stejně jsou na tom chovatelé v celé Evropě.

Riziková prasata

„Prasata vnímáme jako velmi rizikové téma. Musíme je nějakým způsobem podpořit,“ přislíbil ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) nedávno v televizi. Mluvil o stovkách milionů korun. Kdyby mezi chovatele prasat rozpustil půl miliardy, jak mu napovídá Agrární komora, pro několik velkovýkrmců by to mohla být slušná náplast. Dočasně i na jejich horší efektivnost v porovnání s konkurencí v Německu, Dánsku či Nizozemsku. „Důvodem zavírání chovů rozhodně není krátkodobý cenový výkyv kvůli dioxinům. Jsou to dlouhodobé strukturální problémy,“ říká šéf firmy Animalco Jung. Na problém si zdejší chovy prasat zadělávají už na samém počátku. „Farmy v západní Evropě odchovají na prasnici za rok o dvě až tři selata v průměru více než u nás, a to zdejší efektivnost podráží,“ připomíná Poskočil. Jak dodává, právě u selat je hodně důležitý lidský faktor. Jenže v Dánsku o selata pečuje soukromý farmář, zatímco v Česku většinou špatně placený zaměstnanec. Však také dovoz selat rok od roku roste.

Dovoz vyjde levněji

Ač šéf Agrární komory Jan Veleba kritizuje, že soběstačnost ve vepřovém letos klesne pod padesát procent, zemědělci stále živá prasata posílají za hranice. „V lednu se z republiky vyvezlo bezmála 21 tisíc prasat, z toho téměř polovina do Maďarska. Za celý loňský rok přesáhl vývoz do zemí EU 280 tisíc prasat, naopak dovoz byl zhruba trojnásobný,“ vyčetl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben z evropské evidence Traces. Pro představu, tuzemské stavy prasat čítají zhruba 1,9 milionu. Díky dioxinové aféře se Češi dozvídají, že polovina dováženého vepřového pochází z Německa. „V drtivé většině je německé maso levnější než tuzemské,“ porovnává Radko Jung. Tím vysvětluje, proč každoročně roste import vepřového masa pro přímou spotřebu i do masokombinátů k dalšímu zpracování. Závislostí na dovozech se spotřebitelé nemusejí nijak trápit. Přinejmenším ze dvou důvodů: dovážené maso bývá lacinější, navíc největšími dovozci jsou zdejší masokombináty. Surovinu jim přisouvá třeba právě Animalco, nedávný přírůstek Agrofertu. Jeho masokombináty mají přednostně obchodovat s novým členem Babišova impéria. „Naše spolupráce s Agrofertem je samozřejmě těsnější. Bylo by nelogické, kdyby skupina firmu nevyužívala,“ říká Jung, bývalý spolumajitel a nadále ředitel společnosti Animalco.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče