Venkov přichystal návnadu pro zahraniční turisty

07. dubna 2008, 00:00 - Eva Marzini
07. dubna 2008, 00:00

DOMÁCÍ VÝROBKY - Drobní živnostníci a malí podnikatelé, kteří vyrábějí typické krajové výrobky, se mohou zviditelnit. Osm regionálních značek vytvořilo asociaci, která malým výrobcům zajistí společnou propagaci na národní úrovni a v pohraničí.

Ručně dělané domácí výrobky jako sněžnice, keramika, krajka, domácí medovina nebo bylinné čaje, budou díky propagaci Asociace regionálních značek lákat turisty do regionů. „Rádi bychom v Praze zavedli pro turisty stálý prodej regionálních výrobků turistům. Byla by to jedinečná příležitost, jak obzvlášť zahraniční návštěvníky hlavního města nalákat do regionů,“ přibližuje myšlenku Tereza Vacková, která byla na prvním jednání asociace zvolena její předsedkyní.

Nové příležitosti může přinést reklama, která se podnikatelům naskýtá v pohraničních regionech s Polskem a Slovenskem v oblasti zvané Górolsko-Swoboda (Jablunkovsko) či v Bavorsku sousedícím se Šumavou. Tam mají podnikatelé zájem se zapojit do projektu v oblasti služeb – označí regionálním logem své restaurace a penziony. Je to jedna z cest, jak se mohou českým výrobcům otevřít nová odbytiště.

Propagace míří i do zahraničí

Už tři roky je na trhu projekt s názvem Domácí výrobky, který v regionech místním výrobcům nabízí certifikaci zboží pod vizuálně jednotnými ochrannými známkami. Ty označují jen takové výrobky, které jsou kvalitní a s místem původu nějak svázány. Dosud se do projektu zapojilo osm regionů – Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Vysočina, Górolsko-Swoboda (Jablunkovsko) a Moravské Kravařsko (Poodří). Každá oblast má podobné logo a propagační systém, který podnikatelům pomáhá zviditelnit se na místních jarmarcích a výstavách. Díky tomu se méně známé typické regionální produkty rozšiřují do povědomí veřejnosti.

Označení má význam zejména pro zákazníky. „Turisté, kteří se setkali se značkou na Šumavě, se například v Beskydech budou lépe v produktech orientovat, jestliže na pultech uvidí zboží s podobným logem,“ uvádí Vacková. Systém označení zavedlo a dosud koordinovalo Regionální environmentální centrum ČR. Od roku 2005 regionální koordinátoři udělili 127 certifikátů a v minulých týdnech přibyli další čtyři nováčci v Beskydech a deset v Moravském krasu.

Nové značky se brzy dočkají podnikatelé v Podlipansku, které se rozpíná mezi Českým Brodem a Kolínem. „Regiony mají o označení zájem a přibývá jich, proto bylo nutné spojit se do asociace,“ přibližuje Vacková a dodává, že regiony tak převzaly zodpovědnost a získaly právo rozhodovat za celý systém značení Domácí výrobky.

„Asociace bude dbát, aby si všechny značky udržely vysokou úroveň, a poskytne prostor regionální značení společně rozvíjet,“ oceňuje Radka Sachrová, koordinátorka značky v Beskydech.

CO JSOU REGIONÁLNÍ ZNAČKY

Výhody pro podnikatele: jednotný grafický styl značek i propagačních materiálů umožňuje znásobení účinků reklamy a navíc finanční úspory při výrobě reklamních materiálů

  • *Kritéria certifikace výrobku: původ výrobku v daném regionu, kvalita, šetrnost k přírodě a jedinečnost Způsoby propagace: články, tiskové zprávy, katalogy výrobků, sezonní noviny, příprava společných stánků pro jarmarky a prodejních míst v regionu Region na území tří států Unikátem mezi regiony je Górolsko-Swoboda. Jako jediný tento region zasahuje na území tří států – Polska, Slovenska a Česka. „Spojuje nás řeč a kultura,“ uvádí Leszek Richter, který region zastupuje. Mezi 17 certifikovanými je 12 polských, tři slovenští a dva čeští živnostníci, kteří se rekrutovali z různých oborů, jako například z řezbářství, výroby sýrů, kovářství či pekařství. O rozšíření značky do Německa uvažují na Šumavě. „Značení ubytovacích a stravovacích zařízení jsme spustili na Šumavě letos v lednu. Kritéria kladou důraz na šetrnost k životnímu prostředí a vazby podnikání na region. Například restaurace či penziony s restaurací by měly mít na jídelníčku aspoň tři speciality typické pro kraj,“ uvádí Vacková. Podle ní navíc budova podniku nesmí narušovat krajinný ráz a provozovatel je povinen poskytovat dostatek aktuálních informací o kraji. Již nyní podnikatelé na Šumavě předkládají žádosti o udělení značky pro své hotely, penziony, kempy či restaurace. Podnikatelé chtějí od značky více „Živnostníci a malé firmy obvykle nemají dostatek peněz k propagaci výrobků a musejí čelit konkurenčním levným výrobkům nadnárodních firem,“ přibližuje předsedkyně asociace Vacková. V rámci projektu se však o náklady za propagaci podělí s dalšími výrobci. O to pak reklama, ať už formou katalogu, tiskových zpráv či sezonních novin, vychází levněji. Někteří podnikatelé si od značky slibují ještě víc. „Mohli bychom díky označení získat dotace na rozšíření nabídky produktů,“ říká Pavel Cerman, společník firmy Apicor, která vyrábí krkonošskou medovinu. Označení „Krkonoše – originální produkt“ nosí jeho lahve už třetím rokem. „Ročně nás to stojí okolo tří tisíc korun a při certifikaci jsme zaplatili jednorázově dvě stovky za design značky,“ dodává. Dílna Zera z Vysočiny své výrobky registrovala v únoru. „K registraci nás motivovala možnost levnější společné propagace. A dále také to, že se chystáme otevřít obchod s nabídkou regionálních výrobků, které značka zastřešuje,“ uvádí manažerka projektu Škola řemesel Ilona Staňková. Úmrtnost žádostí je nízká**

Zakázky by si však podnikatelé od značky slibovat neměli. „Výrobci musí být především sami aktivní a pokusit se z propagace vytěžit co nejvíc. Příkladem je výrobce vánočních ozdob ze skleněných perel z Poniklé – společnost Rautis, která je téměř na každém veletrhu,“ říká Vacková. „Nedokáži přesně vyčíslit, kolik nám značka vydělala, ale máme ověřeno, že působí velmi pozitivně na koncové zákazníky. Například někteří naši odběratelé prodávají na trzích jen výrobky označené regionální značkou. Jako významnou hodnotíme společnou propagaci výrobců. Díky ní se nám zvýšil počet exkurzí do podniku,“ přibližuje marketingový manažer společnosti Rautis Marek Kulhavý.

Co tedy musí výrobek pro certifikaci splňovat? Měl by vyjadřovat původ výrobku v daném regionu, kvalitu, nesmí poškozovat životní prostředí a měl by splňovat kritérium jedinečnosti, jako například tradice, či podíl ruční práce. „Někdy se o označení ucházejí žadatelé, kteří některou ze zásadních podmínek nesplňují. Například jsme odmítli certifikovat výrobek firmy, která sice v regionu sídlí, ale nevyrábí tam,“ uvádí Vacková. Neprojde také kýč nebo výrobek, který by poškozoval dobré jméno značky. Dosud byla „úmrtnost“ žádostí nízká. „Neuspěla asi jen dvě až tři procenta žadatelů,“ uzavírá předsedkyně Asociace regionálních značek.

Registrační poplatek za značku pro výrobky se pohybuje zpravidla v rozmezí 1500 až 2000 korun, za značku pro služby pak podnikatelé na Šumavě zaplatí nejvíce 4000 korun.

V Krkonoších, Moravském krasu, Orlických horách a na Vysočině navíc podnikatelé platí roční poplatek do výše 5000 korun, v Moravském Kravařsku nejvíce 3000 korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče