Velký platový pád ochránce spotřebitelů

31. ledna 2011, 10:33 - Jan Stuchlík
31. ledna 2011, 10:33

Skokový propad platů čeká finančního arbitra a jeho zaměstnance, kteří chrání práva klientů finančních společností. Zároveň jim přibude práce. Tato kombinace může některé pracovníky přimět k odchodu. V době, kdy naopak bude třeba personál úřadu kvůli novým pravomocem zdvojnásobit.

Foto: Profit – Jakub Stadler

Finanční arbitr, který je jednou z posledních šancí, jak se může spotřebitel poškozený finanční institucí domoci svých práv, přijde o peníze. Od letošního července přestane finančního arbitra a jeho zaměstnance platit Česká národní banka a jejich výplaty převezme stát. Přechodem na platové tabulky státní správy se sníží platy v kanceláři finančního arbitra o desítky procent. Přitom od stejného data bude muset arbitr řešit stovky nových sporů v oblasti spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování.

Změny obsahuje novela zákona o finančním arbitrovi, která nyní leží v Poslanecké sněmovně. Parlament by ji měl schválit tak, aby začala platit od letošního 1. července. Od tohoto okamžiku spadne základní plat finančního arbitra z nynějších téměř

130 tisíc korun za měsíc na tabulkových zhruba 30 tisíc korun. Pět jeho zaměstnanců už nebude brát v průměru měsíčně 40 tisíc korun hrubého. Na jakou úroveň jejich platy spadnou, se ale zatím neví.

Co si myslí finanční arbitr o nových kompetencích? Přečtěte si rozhovor s Františkem Klufou.

Svůj plat zatím neznají

Finanční arbitr bude zařazen do 16. platové třídy. Plat ostatních zaměstnanců Kanceláře finančního arbitra bude záviset na zařazení jejich funkčních míst do Katalogu prací ve státní správě, který vede Ministerstvo práce a sociálních věcí,“ říká Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí. Jenže toto doplnění katalogu prací zatím neexistuje. „Neznám ani částku, kterou budu mít na platy k dispozici. Takže svým zaměstnancům nejsem schopen říct, jak budou od července honorováni,“ stěžuje si nynější finanční arbitr František Klufa. Pokles platů by mohl vyústit až v odchod některých zaměstnanců úřadu, bojí se Klufa. A to v době, kdy naopak bude třeba v souvislosti s novými kompetencemi počet zaměstnanců postupně navýšit z nynějších sedmi na čtrnáct.

Ministerstvo financí připouští, že platy arbitrovi a jeho zaměstnancům klesnou, nicméně pokles prý nebude nijak dramatický. „Poklesu kvality práce se proto neobáváme. Věříme, že jak finanční arbitr a jeho zástupce, tak i další pracovníci budou svou práci i nadále vykonávat stejně svědomitě a s vysokým nasazením,“ tvrdí Ležatka. Kromě peněz je podle něj pro finančního arbitra oceněním, že tato funkce zaručuje určité společenské postavení a prestiž na finančním trhu.

O kvalitu práce úřadu se v souvislosti s případnými odchody zaměstnanců Klufa nebojí. „Bude ale znamenat změny v nasazení těch, kteří zůstanou,“ soudí Klufa, jehož funkční období skončí za dva roky.

Za méně peněz více práce

Finanční arbitr zatím rozhoduje spory mezi spotřebiteli a bankami, které se týkají špatně provedených převodů peněz a zneužití platebních karet. Nově bude rozhodovat i spory mezi poskytovateli spotřebitelských úvěrů a jejich klienty a mezi investičními společnostmi a drobnými investory do podílových fondů a jiných cenných papírů. Klufa očekává, že typickým sporem bude pře o dodržení informační povinnosti instituce vůči klientovi. Jinými slovy, že mu prodala něco jiného, než co mu prezentovala.

Ve většině případů bude arbitr zkoumat smlouvy a informační formuláře, které by měly dokázat, co všechno se klient o koupeném produktu dozvěděl. V případě spotřebitelského úvěru půjde například o standardizovaný formulář, který musí obsahovat všechny podstatné finanční dopady úvěru na klienta a poskytovatelé půjček ho musí zákazníkům dát k prostudování ještě před podpisem smlouvy. U investičních produktů půjde především o prospekty, kde jsou popsány jejich vlastnosti a rizika spojená s jejich nákupem, a smlouvy mezi klientem a investiční společností.

Přestože většina investičních produktů se v Česku prodává přes investiční zprostředkovatele, na jejich postup si klienti zatím u arbitra nebudou moci stěžovat. „Rozšíření působnosti arbitra i na investiční zprostředkovatele zvážíme při příštích novelách zákona o finančním arbitrovi,“ dodává Ležatka. Počet nových sporů se může postupně dostat až na polovinu stížností,

které finanční arbitr zatím řeší. Dohromady by v roce 2012 mohl jejich počet překročit tisícovku, oproti 820 z loňského roku.

Na arbitra se mohou obrátit klienti, kteří stížnosti uplatnili u své finanční instituce jako reklamaci a nesouhlasí s jejím výsledkem. Nebo pokud se finanční instituce reklamací vůbec nezabývala. Pokud arbitr zjistí, že banka, investiční fond či úvěrová společnost klienta poškodily, může nařídit vrácení peněz a instituci udělit pokutu. Pro klienta je celé řízení bezplatné. Naprostá většina sporů se vyřeší smírem, kdy instituce uzná své pochybení a vrátí klientovi peníze, nebo klient uzná, že jeho stížnost byla neoprávněná.**

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče