Velké zakázky v Česku nebudou

29. května 2012, 17:43 - Adam Junek
29. května 2012, 17:43

Přední český obchodník se zbraněmi se více zaměřil i na výrobu. Ta už nyní představuje něco mezi 20 až 30 procenty jeho obratu

Když probíhá aerosalon třeba nedaleko Paříže v Le Bourget, předhánějí se výrobci letounů v tom, kolik miliardových kontraktů uzavřou, a s velkou pompou to oznamují světu. Zbrojaři si o takové publicitě mohou nechat jenom zdát. Zvlášť pokud nedodávají tanky, ale sofistikované systémy na obranu států.
„Zakázky na tanky nebo třeba obrněné vozy se samozřejmě zveřejňují. Dodáváme-li ale naše radary, státy o tom informovat nechtějí. Tanky ukazují armády na přehlídkách, ale jaké mají přesně radarové systémy, nechtějí svým případným nepřátelům říct. Takže já například mohu říct, že jsme v jednání o dodávce v regionu jihovýchodní Asie, konkrétní stát vám ale prozradit nemohu,“ říká Michal Hon, předseda představenstva předního českého obchodníka se zbraněmi Omnipol.

Výbušný tendr

Ostatně veletrhy zbrojního průmyslu uzavřenými kontrakty stejně příliš nehýří. Dokladem budiž nedávná přehlídka v indickém Dillí. „Žádný konkrétní kontrakt podepsán nebyl. Návštěva našeho ministra obrany Alexandra Vondry ale mnohé posunula. I díky tomu si vezeme příslib o urychlení jednání,“ přibližuje Hon.
Indie je pro zbrojaře nyní velkým trhem, stejně jako další státy regionu. A české výrobky mají nyní zaděláno na významnou zakázku, o níž se výjimečně mluvit smí. „> Jsme společně s Explosií ve velkém tendru na dělostřeleckou munici právě pro indickou armádu. Jde o kontrakt v hodnotě několika miliard korun na řadu let. Nabídky již byly podány, v létě se uskuteční praktické zkoušky, jež rozhodnou,“ uvádí šéf Omnipolu. V koncernu se na munici zaměřuje tradiční český výrobce Poličské strojírny. Kromě velkorážových nábojů a také likvidace munice pak podnik přidal ještě výrobu pro automobilový průmysl a také produkci zařízení pro čerpání pohonných hmot.

Propojené radiolokátory

Omnipol mimochodem v poslední době upravuje svůj obchodní model. Z víceméně výhradního obchodníka se zbraněmi se stále více zaměřuje na primární výrobu, která představuje nyní něco mezi 20 až 30 procenty obratu koncernu. Vloni odkoupil od Američanů stoprocentní podíl v českém výrobci radarové techniky ERA Pardubice, která je známá svým radarem Věra (dříve Tamara). „Historicky jsme spolupracovali, už v dobách Tesly Pardubice. Kdysi jsme v této firmě měli dokonce desetiprocentní podíl. Američané ovšem neměli výsledky a utlumovali zejména vojenskou divizi. Rozhodli jsme se proto o Eru ucházet a podařilo se nám ji získat,“ popisuje Hon. Po půl roce už má plán rozvoje firmy, kdy právě vojenská část má získat velkou podporu. „Civilní divize ale je stejně významná, protože v době, kdy se omezují rozpočty na obranu, nelze spoléhat jen na zakázky od armád,“ dodává Hon.
Omnipol navíc chce využít v brzké době synergií s jinou svou dceřinkou. Zhruba třetinový podíl totiž drží v kunovickém Rametu, což je někdejší vývoj Letu Kunovice, který se rovněž zaměřuje na systémy pasivní radiolokace. „Je tam velký potenciál. V Kunovicích totiž umějí většinu součástek vyrobit a kompletovat. Era je naopak závislá na dodávkách,“ upřesňuje Hon s tím, že jen do výzkumu koncern investuje přibližně dvacet procent z hrubého zisku.
Ten se podle posledních auditovaných výsledků za rok 2010 vyšplhal na 45 milionů korun před zdaněním. Po odvodech pak byl při bezmála pětimiliardových tržbách o dvacet milionů nižší.

Chudá česká armáda

Loňské výsledky zatím firma nezveřejňuje. Odhady ale mluví o tom, že tržby dosáhly zhruba 1,4 miliardy a zisk zůstal v podobné výši jako v roce 2010. „Plán pro letošní rok počítá s výnosy okolo 1,7 miliardy korun a se ziskem opět v řádu desítek milionů,“ prozrazuje předseda představenstva.
Významný rozdíl mezi tržbami v roce 2010 a v dalších letech představuje zakázka české armády na nákup letounů CASA. Mediálně známá kauza letadel, která nefungovala podle představ, by měla být uzavřena v nejbližší době. „Do konce května mají skončit vojskové zkoušky. Už byla uzavřena dohoda o narovnání, kdy se španělskému výrobci vrací jeden letoun. Věřím, že nyní už vše proběhne v pořádku,“ doufá Hon.
Žádný podobně velký projekt nyní od české armády nečeká. Osekávání armádního rozpočtu totiž velké investice nepřinese. Tedy kromě kontraktu na stíhačky, kdy ke konci roku 2015 končí pronájem švédských gripenů. „Toho se účastnit nebudeme. Navíc si myslím, že půjde o politickou dohodu mezi naší vládou a vládou země, která nakonec stíhačky dodá. Tam pro nás prostor není,“ míní šéf Omnipolu.
Šancí pro zbrojaře by mohl být, pokud by se rozpočtová politika obrátila, schválený materiál na modernizaci dopravního letectva. Stejně tak obrana má v plánu obnovu vrtulníků. Peníze jsou ovšem v nedohlednu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče