Velké horko přináší malým i velkým firmám problémy i zisk

18. srpna 2003, 00:00 - (dr, čtk)
18. srpna 2003, 00:00

Vloni touto dobou nás děsily přívaly vod, letos by leckdo pár dní deště uvítal. Pro některé podnikatelské subjekty jsou tropická vedra bez srážek pohromou, jiným umožňují lepší odbyt a byznys.

Teplotní rekordy padly, ale vedrům ještě prý není konec - vypije se víc nápojů, ale urodí se méně obilí

Vloni touto dobou nás děsily přívaly vod, letos by leckdo pár dní deště uvítal. Pro některé podnikatelské subjekty jsou tropická vedra bez srážek pohromou, jiným umožňují lepší odbyt a byznys.

Tradičně už teplé léto znamená dobrou zprávu pro výrobce nápojů. Ať už jde o pivo nebo nealkoholické nápoje, odbyt a samozřejmě i produkce v horkých letních měsících významně stoupá. Letošní rok je pak pro tyto producenty přímo požehnáním. Například Radegastu, který patří do skupiny Plzeňského prazdroje, se odbyt v červnu a červenci oproti předchozím měsícům zdvojnásobil. Podle mluvčího skupiny Alexeje Bechtina odjíždí denně z bran nošovického pivovaru přinejmenším dvě stě aut a kamionů. Horko nepanuje zdaleka jen na našem území a díky němu neočekává Plzeňský Prazdroj ani meziroční propad prodeje piva na Slovensku, i když zvýšení spotřební daně od letošního srpna by takové obavy mohlo vzbudit. Nestěžují si ani v krušovickém pivovaru, kde v červnu a červenci prodali zhruba o deset procent piva více, než vůbec čekali. Jak konstatoval mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč, horké léto je ten nejlepší obchodní zástupce. O pětinu se meziročně zvedl výstav piva humpoleckému Rodinnému pivovaru Bernard. Třicetiprocentní zvýšení odbytu oproti jarním měsícům zaznamenal Pivovar Klášter z Mladoboleslavska. Podle generálního ředitele pivovaru Josefa Špryňara však nejde o mimořádný výkyv. Horko jim prý přináší i negativní vlivy, protože vylidňuje města a obchodní řetězce pak od firmy odebírají méně piva, než by podle něho mohly. Pivovarům v Libereckém kraji od června také utěšeně roste odbyt. Soukromý Pivovar Svijany vyrobil v červnu a červenci více než 32 tisíce hektolitrů piva, zatímco vloni to bylo o čtvrtinu méně. Ani s loňskou investicí do rozšíření kapacit však poptávce nestačí. Naopak dostatečné kapacity, dokonce několikanásobně vyšší, než zatím využité, má Pivovar Hols Vratislavice. Tomu se letos v červnu a červenci zvedl výstav „pouze“ o zhruba desetinu. Pivovar v Malém Rohozci na Semilsku zaznamenal v horku zvýšený odbyt o třicet procent. Podstatný nárůst prodeje točeného i lahvového piva registruje Pivovar Holba z Olomoucka. Ten patří do čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov. Lahvového piva z Pivovaru Holba se začátkem srpna vypilo čtrnáct tisíc hektolitrů, točeného více než tisíc hektolitrů denně.

Sodovkárny jedou naplno

Stejně tak se daří výrobcům nealkoholických nápojů. Češi se totiž propili na jedno z předních míst v Evropě i v této kategorii. Vloni to byly 264 litry na osobu ročně a letos to jistě nebude méně. Jen pro srovnání: v Německu připadá na člověka a rok 256 litrů nealkoholických nápojů, v Rakousku 233 litry, ovšem například na Ukrajině nedosahuje ani 30 litrů. Jeden z největších producentů minerálních vod v tuzemsku Hanácká kyselka nyní vyrábí až třikrát více minerálek oproti chladným ročním obdobím. Podle obchodního ředitele firmy Josefa Němce produkuje Hanácká kyselka nyní kolem jedno ho milionu litrů minerální vody denně.

Víno bude jedno víno

S mimořádně úspěšným rokem letos počítají i tuzemští vinaři. Podle Hany Karnoldové z Bohemia Sekt by letošní úroda měla být nadprůměrně vysoká a kvalita vína výjimečná. Ovšem pokud nepřijde vlhký a studený konec léta. Že bude ročník 2003 ve víně mimořádný, očekávají i němečtí a francouzští vinaři. Němci věří, že letošní ročník by mohl být nejlepší za poslední desetiletí. Francouzští pěstitelé vína Beaujolais očekávají dokonce nejlepší ročník od roku 1976.

Není ovoce na kořalku

Naopak menší úroda i plody ovoce znamenají méně práce pro pěstitelské pálenice. Zájem o domácí kořalku je díky připravovanému zdražení alkoholu a sílící kontrole pašovaných lihovin stále větší, ale sucho se podepsalo i tady. Ovoce je drobné a má málo vody a dužiny. Pálenice tak budou mít nejspíš nedostatek suroviny. I z toho mála jim zřejmě část úrody přetáhne konkurence v podobě výkupů ovoce, kde by mohly díky neúrodě nastavit podstatně vyšší ceny než vloni.

ČEZ prodá, co vyrobí

Pryč jsou zřejmě doby, kdy spotřeba elektrické energie v tuzemsku byla v letních měsících poloviční oproti zimě. Počet chladicích zařízení a klimatizačních jednotek roste s každým supermarketem a novou budovou, klimatizaci si lidé pořizují i do svých domovů. V těchto horkých měsících prodá ČEZ vše co vyrobí jednak tuzemským odběratelům, jednak do zahraničí. „Spousta elektráren v zahraničí nemá dostatek vody a má problémy s chlazením. To našim elektrárnám díky oněm nevzhledným chladírenským věžím nehrozí. Nejsou tak závislé na vodě,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle jeho slov se v tuzemsku letní a zimní spotřeba elektřiny vyrovnává.

Provozovatelé kempů jsou spokojeni

Horké léto je určitě dobré pro majitele kempů a koupališť. Sezona byla podle nich dobrá a jestli počasí vydrží, může být ještě lepší. Pokud ale lidem nezatrhnou radost z koupání sinice. Začátkem srpna zaznamenali odliv lidí kvůli sinicemi zamořené vodě kempy u Nechranické přehrady na Chomutovsku. Podobné problémy nejsou nijak ojedinělé, ale i tak hodnotí provozovatelé kempů letošní sezonu jako dobrou. Využít narůstajícího počtu slunečních dní se rozhodla správa koupaliště v Litomyšli a investovala více než milion korun do solárního ohřevu vody v bazénu. Jedno minus však pro koupaliště horké počasí také znamená - vyšší náklady na čištění vody. Teplo přilákalo letos k vodě extrémní počty lidí nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Na Berounsku, kde tvoří podstatnou část klientely Nizozemci, to však znamená, že sezona v některých kempech pomalu končí. Nizozemci mají totiž o čtrnáct dní kratší prázdniny a vracejí se už domů.

Vodní doprava stojí už dva měsíce

Suché počasí naopak negativně ovlivňuje vodní dopravu, kde hlavní ztráty vznikají kvůli zastavení plavby na dolním úseku Labe pod Ústím.

Tato situace trvá už od poloviny června. Šest rejdařství odhadlo škody, které jim suché počasí způsobilo k poslednímu červenci, na šedesát milionů korun. A není to jediná doprava, které vysoké teploty přinášejí potíže. Vlaky musí jezdit pomaleji, aby nevykolejily. Horko nedělá paseku jen na kolejnicích, ale v kopcovitých terénech se také přehřívají motorové vlaky.

Zemědělcům a rybářům horko škodí

Horké dny také znamenají velké problémy pro rybáře. Tropické teploty bez pořádných srážek mají za důsledek úbytek vody v řekách a potocích. Navíc stoupá její teplota a ubývá v ní kyslík. Výsledkem je úhyn tisíců ryb. Tropická vedra vůbec nedělají radost zemědělcům. Český statistický úřad už snížil odhad letošní produkce základních obilovin a počítá s více než třináctiprocentním meziročním poklesem. Důvodem jsou dlouhotrvající vysoké teploty, nedostatek vláhy a nižší výměra osevních ploch ozimých plodin a jejich špatné přezimování. Radost nemají ani chmelaři. Vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období způsobí podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Zdeňka Rosy pokles výnosů o patnáct až dvacet procent oproti loňsku. A to ještě část chmelnic na žatecku poškodila vichřice a krupobití. Méně bude zřejmě i masa a produktů živočišné výroby. Krávy v horku méně dojí, prasata méně přibírají a drůbež více hyne. Podle předsedy představenstva a. s. Xaverov Miroslava Kojana je úhyn drůbeže v jeho firmě kvůli horkům o osm až dvanáct procent vyšší. Navíc nebude dostatek krmiva pro skot na zimu. V některých krajích už teď skrmují zimní zásoby. Někde zase museli stáhnout dobytek z pastvy, protože už nemá co pást. Výsledek? Logicky se dá předpokládat další snižování stavů skotu.

Některé plusy a minusy tropického počasí

+ kempy a koupaliště měly díky vedru dobrou sezonu

+ výrobci nealkoholických nápojů, piva a zmrzliny mají vyšší odbyt o desítky procent

+ vinaři mají šanci na mimořádný ročník vína

+ stoupají odběry elektřiny a ČEZ zvládá zvýšenou poptávku uspokojit

+ výrobci a prodejci větráků a klimatizací mají další zákazníky

- urodí se méně základních obilovin, méně je i krmiva pro dobytek

- bude méně masa

- hynou ryby

- nefunguje vodní doprava

- železnice jezdí ještě pomaleji

„Měli bychom se naučit poslouchat vlastní tělo. Klimatické vlivy působí na každého z nás různě,“ soudí internista pražské Nemocnice Na Homolce Miloslav Kalaš. „Rozumět svému tělu znamená umět mu vyhovět. Organizmus sám dá signál, že se mu něco nechce a neměli bychom tento pocit přemáhat. Podívejme se do přírody do živočišné říše. Když je vedro, přemáhají se snad zvířata, loví? Ne! Odpočívají, leží, spí. Vedru se musíme přizpůsobit.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče