Velká pomoc od malých firem

Dalibor Dostál 24. června 2013, 16:24
24. června 2013, 16:24

Menší a střední podniky, které u nás zaměstnávají přes 60 procent lidí, se stále více začínají hlásit o slovo i v oblasti dárcovství a společenské odpovědnosti. Výborná zpráva je, že často podporují projekty v místě svého působení. Vzkaz je jasný: v podnikání nejde jen o zisk.

Vyučený tesař Lukáš Kralovič nastoupil loni v březnu do svého prvního zaměstnání, krátce nato si pronajal i svůj první byt. Zdánlivě banální příběh běžného startu do života je přesto něčím výjimečný. Lukáš strávil svoje dětství v Dětském domově Planá. Právě první kroky do života pro velkou část dětí z domovů nekončí příliš šťastně, podle policejních statistik jich až polovina dostane do problémů se zákonem, část z nich končí na ulici nebo jako dlouhodobě nezaměstnaní.

Psát jiný příběh pomohla Lukášovi stavební společnost První chodská ze západočeských Domažlic. Její dobročinný projekt Schody do života dokazuje, že charitu se kromě nadnárodních nebo polostátních gigantů naučily dělat také malé a střední firmy. „Po několika letech podpory sportu jsme se rozhodli pomoc směřovat i do jiných projektů – třeba podpory dětských domovů. Cítili jsme, že naši pomoc potřebují,“ popisuje vznik projektu šéf a majitel firmy Vladimír Zábranský.

Projekt je určený chlapcům z dětských domovů, kteří končí základní školu. Nabízí jim možnost vyučit se v oboru tesař, pokrývač či klempíř ve středním odborném učilišti pod patronátem firmy.

„Cílem je usnadnit jim vstup do života poskytnutím zázemí a podmínek, aby se mohli v klidu vyučit řemeslu, osamostatnit se a zapojit do pracovního procesu mezi naše prověřené pracovní kolektivy. Ty se budou v rámci možností podílet i na vyplnění volného času chlapců tím, že je zapojí do svých mimopracovních aktivit,“ dodává Vladimír Zábranský.

První chlapec z dětského domova se do projektu začlenil v roce 2007. Již dva učni absolvovali kompletní vzdělání a pracují. Další tři se pod patronátem První chodské učí. O tom, že to není snadné, svědčí i to, že na dva vyučené připadá šest účastníků projektu, kteří učení nedokončili.

Společnost svojí pomocí při řešení složitého problému vstupu mladých lidí z dětských domovů do života nejenom pomohla změnit dva konkrétní osudy, ale také sbírá jedno ocenění za druhým. V roce 2011 zvítězila v celostátním kole Ceny Ď vyznamenávající mecenáše a dobrodince, loni obsadila první místo v soutěži Top odpovědná firma 2012 v kategorii malých a středních podniků a letos ve stejné kategorii získala premiérovou národní cenu European CSR Awards.

Malá většina

O tom, že se malé a střední firmy (MSP) snaží pomáhat stále více, svědčí i jejich rostoucí účast v další významné soutěži Via Bona, kam je nominují organizace, kterým firmy poskytly podporu. „Od zavedení této ceny celkově došlo k významnému nárůstu nominací, u malých a středních firem nastal největší nárůst v letech 2009 až 2011,“ poznamenává manažerka pro rozvoj filantropie Nadace Via Adéla Vojáčková.

Přesná čísla, která by zaznamenávala podíl MSP na české charitě, nejsou dostupná, nicméně právě firmy z této kategorie jsou považovány za velmi perspektivní zdroj finanční podpory pro dobročinné projekty. Vyplývá to již ze statistiky. Malé a střední podniky tvoří podle údajů Eurostatu 99,8 procenta z celkového počtu tuzemských firem a z téměř 70 procent se podílejí na zaměstnanosti.

„Rozsah firemní filantropie závisí výrazně na tom, jak se jim daří, kolik prostředků mohou na tuto oblast vynakládat,“ říká Pavlína Kalousová, šéfka platformy Byznys pro společnost, která podporuje společenskou odpovědnost tuzemských firem. Ta se netýká jen dárcovství, ale také dobrých vztahů se zákazníky, zaměstnanci či šetrného přístupu k životnímu prostředí.

„Malé a střední firmy se snaží podporovat místní spolky na místní úrovni. Oproti velkým podnikům mají k těm projektům blízko. Takže i zaměstnanci, majitelé nebo ředitelé se do nich aktivně zapojují,“ popisuje Pavlína Kalousová rozdíly v přístupu firem.

Osobní přístup

Právě osobní přístup a dobrá znalost místního prostředí je ze strany malých a středních firem velkým přínosem. „Podnikatelé se rozhodují podle toho, co jim je blízké, kdo je osloví, kam chodí jejich dítě do školy nebo které kroužky navštěvuje,“ popisuje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Díky znalosti prostředí se MSP obejdou bez složité administrativy, strategií a reportování, se kterými je spojeno dárcovství a společenská odpovědnost ve velkých podnicích.

Kromě snahy pomáhat nejbližšímu okolí mají MSP k většímu zapojení do společensky odpovědných aktivit i další motivy. „Řada projektů, které jsou pozitivní pro společnost a životní prostředí, přináší malým a středním firmám úspory a příležitosti,“ vysvětluje Pavlína Kalousová. Příkladem jsou například úsporné zelené technologie, které nejenom pomáhají šetřit přírodní zdroje, ale také výdaje za energie.

„Dalším trendem jsou požadavky velkých hráčů. Pokud jsou MSP dodavateli velkých firem, musejí v rámci výběrového řízení splnit etické a CSR parametry, které velké společnosti uplatňují v rámci celého dodavatelského řetězce, protože sledují svoje produkty až po prvovýrobce a chtějí, aby celý dodavatelský řetězec splňoval stejná kritéria, jako mají ony,“ doplňuje Pavlína Kalousová. Třetím důležitým motivem jsou pro MSP očekávání zákazníků, kteří stále více požadují, aby podniky nabízely především lokální výrobky a zaměstnávaly přednostně pracovníky z regionu.

Komunitní slon v porcelánu

Zvýšit zapojení malých a středních firem do filantropie by pomohlo lepší rozdělení aktivit v rámci celého dárcovského sektoru. Řada velkých firem se totiž zaměřuje na malé, komunitní projekty a bere MSP přirozenou možnost pomáhat v jejich okolí.

Pořadatelé drobných výstav či soutěží totiž mnohdy posílají žádosti o podporu do ústředí velkých firem, místo aby oslovili místní podniky a živnostníky přes ulici. Právě na přirozené spolupráci lokálních živnostníků a neziskových organizací je ve vyspělých zemích fungování skutečně komunitních projektů založeno.

V USA, Velké Británii nebo Německu místní firmy běžně podporují například dobročinné plesy či koncerty, výstavy, soutěže nebo lokální projekty zaměřené na vzdělání, stejně jako opravy památek v obcích. Velké firmy by se dnes v Česku měly více zaměřovat na projekty celostátního významu, jako to dělají nadnárodní či polostátní společnosti ve vyspělých zemích.

K rozvoji filantropie na lokální úrovni by také pomohla větší nabídka institucí, které zprostředkovávají dárcovství v regionech. „Ve vyspělých zemích fungují různé komunitní nadace a centra,“ poznamenává Klára Šplíchalová. V Česku je jednou z mála fungujících institucí tohoto typu Ústecká komunitní nadace.

Malé a střední firmy začínají většinou tím, že do toho dávají hodně srdce, protože slyšely o nějaké katastrofě a lidském neštěstí. Postupně chtějí místo jednorázových aktivit více podporovat věci, které mají nějakou kontinuitu a jsou určitým způsobem měřitelné a zpětně kontrolovatelné,“ dodává posun Tomáš Krejčí, ředitel Ústecké komunitní nadace.


Chodské schody do života

Domažlická stavební společnost První chodská sbírá jedno ocenění za druhým za projekt Schody do života, který dlouhodobě podporuje vzdělávání chlapců z dětských domovů. Podle šéfa firmy Vladimíra Zábranského se podnik pustil do pomáhání bez ohledu na to, že v Česku nejsou pro filantropy zdaleka tak výhodné podmínky jako v řadě vyspělých zemí. V některých mohou například podniky samy určit, na jaké konkrétní dobročinné projekty pošlou část svých daní, takzvané daňové asignace.

Vladimír Zábranský

„Pokud by firmy měly čekat na vhodnou příležitost a na vhodné podmínky, kdy začít pomáhat, tak taková situace nastat nikdy nemusí. Myslíme si, že malé a střední podniky v České republice mohou pomáhat ihned, a pokud chtějí, tak si svoji cestu najdou a nepotřebují k tomu žádné zákony,“ říká Vladimír Zábranský.

Samotná možnost poskytnout hochům vyučení je jen jednou součástí projektu. Stejně důležité je i zapojení zaměstnanců společnosti, kteří s nimi tráví svůj volný čas, i nabídka stabilního zaměstnání stavebním podnikem poté, co se vyučí. A to i přesto, že pokroků v této oblasti se dosahuje velmi těžce. „Řádově až dvě třetiny dětí nejsou schopny pomocnou ruku uchopit a dokončit studium,“ doplňuje Vladimír Zábranský. Projekt nemá být omezen jen na region, cílem je rozvíjet ho po celé České republice a získat více potenciálních učňů a především partnerů, kteří budou chtít pomáhat dětem v této oblasti.

Hotel Perla dává zázemí Světlušce

Pro pomoc nevidomým se rozhodl Perla Hotel sídlící v centru Prahy. „Prvních deset měsíců od otevření hotelu jsme tápali a pomáhali všude a nikde. A najednou za námi přišly manažerky Světlušky, že poblíž našeho hotelu otevírají na tři týdny Kavárnu Potmě, kde budou obsluhovat nevidomí z celé republiky, a potřebují pro ně na tu dobu ubytování. Okamžitě jsem souhlasil,“ říká Tomáš Startl, ředitel Perla Hotelu.

Tomáš Startl

Nevidomí se mohou při akcích pořádaných v Praze v hotelu ubytovat zdarma a zaměstnanci už vědí, jak se o ně starat. V hotelu se v rámci akcí Světlušky pořádají i večery pro asistenty nevidomých dobrovolníků z jiných firem a školení nevidomých při akci Kavárna Potmě, aby mohli sami v této kavárně obsluhovat v totální tmě.

Hotel musel vyřešit řadu drobných provozních potíží, například jak třídit drobné prádlo, které si nevidomí nemohou rozebrat, jak jim usnadnit otevírání pokojů plastovou kartou, řeší, kde vyvenčit asistenční psy. Nejvíce starostí však hotelu dělají administrativní potíže spojené s charitou.

„Přijde mi špatné, pokud poskytnu nevidomým ubytování zdarma, ale musím na něj vystavit fakturu v ceně obvyklé, na kterou připravíme darovací smlouvu, a následně musíme z této částky odvést DPH. Letos v červnu poskytneme ubytování za přibližně 50 tisíc korun, a tudíž musíme odvést DPH ve výši 7500 korun,“ vysvětluje Tomáš Startl.

Nechceme utrácet za nesmysly, říkají v LAW CZ

Každý rok podpoří kroměřížská firma LAW CZ, velkoobchod s papírem, kancelářskými a školními potřebami, jinou neziskovou organizaci z odlišného oboru. Pokaždé se jedná o organizaci z jiné cílové skupiny.

„Důležité je pro nás přesvědčení, že se naše pomoc dostane opravdu potřebným lidem a nebude promrhána v nesmyslných projektech,“ říká jednatel společnosti Josef Maixner. Jde například o společnost TyfloCentrum Brno, která poskytuje sociální služby lidem se zrakovým postižením.

Josef Maixner (vpravo)

Milion korun od LAW CZ využili na vybudování výtahu, cvičné kuchyně pro výuku sebeobsluhy nevidomých a přípravy jídel bez kontroly zrakem i na úpravu některých prostor pro zřízení učeben a pracoven. A proč se v LAW CZ rozhodli pomáhat?

„Pokud chceme žít jako slušní lidé, tak to jinak nejde. Je to, jako byste se někoho zeptal, proč dýchá,“ reaguje na otázku Josef Maixner. Podmínky pro podporu charity nejsou podle Josefa Maixnera v Česku příliš dobré.

„Pokud se v naší republice někdo rozhodne dobrovolně věnovat na charitativní projekt větší částku, tak od státu, jehož funkce svým sponzorstvím do jisté míry nahrazuje, se rozhodně podpory nedočká. Daňové zvýhodnění k výplatám vyšších částek na charitativní akce stát nijak nepovzbuzuje,“ poukazuje Josef Maixner.

Mibcon: Nejtěžší bylo vyřazovat žádosti

Vážně a nevyléčitelně nemocným hospitalizovaným dětem a jejich blízkým pomáhá Nadační fond Klíček i díky dlouhodobé podpoře poradenské společnosti Mibcon.

Ta neposkytuje Klíčku pouze peníze, od roku 2009 téměř tři miliony korun, ale také pomáhá se zajištěním provozu respitního hospicového domu v Malejovicích, který ulehčuje rodinám péči o nevyléčitelně nemocné děti, přispívá k zabezpečení letních táborových pobytů i k zajištění nonstop poradenské linky.

„Moje myšlenka byla, že když se nás hodně složí, můžeme hodně pomoci,“ popisuje počátky dobročinných aktivit ve společnosti Ondřej Dědina, člen představenstva Mibconu. Pro firmu bylo na začátku těžké vybrat ze spousty žádostí projekt, který podpoří.

Ondřej Dědina

„Začínali jsme s deseti organizacemi a končili s jednou. A nelze říct, že by ostatní projekty byly špatné,“ říká Ondřej Dědina. Pomoc pro Klíček je přínosem i pro samotný Mibcon.

„Díky způsobu výběru peněz a zapojení všech zaměstnanců do tohoto procesu je to jeden z důvodů, proč pracovat v Mibconu. Výrazně to pomáhá vnitřní kultuře naší společnosti,“ dodal Ondřej Dědina.

Věří, že pomáhat bude stále více firem. „Stát není všespásný a společenská odpovědnost je důležitým ukazatelem vyspělé firmy. Časem by to mohl byt jeden z ukazatelů, jako je dnes hospodářský výsledek či vlastnická struktura,“ uzavírá Ondřej Dědina.

Desítky tun odpadků mizí v Bisportu

Součástí akce Čistá Sázava, v jejímž rámci dobrovolníci každoročně uklidí na březích řeky Sázavy desítky tun odpadků, je tradičně materiální, finanční a dobrovolnická pomoc místní půjčovny lodí Bisport z Týnce nad Sázavou. Od prvního ročníku poskytuje firma zdarma zapůjčení lodí na úklid a zajišťuje také doprovodný servis po řece.

Její majitel Jaromír Biolek stál u zrodu projektu a plánoval s organizátory příhodné úseky pro čištění i místa pro odvoz odpadků nákladními auty. „Firma Bisport se zapojila do čištění řeky Sázavy především proto, že to byla jedinečná možnost, jak řece vrátit alespoň částečně to, že ji využíváme k našemu podnikání,“ vysvětluje Jaromír Biolek.

Manželé Biolkovi

Společně se svou manželkou a dětmi věnoval práci na řece při každém z ročníků několik dní ze svého volného času. „Nejúžasnější z celého projektu je zapojení škol. Pokud nebudeme vychovávat další generace, kterým bude proti mysli vyhazovat odpadky kolem sebe, pak budeme nepořádek sbírat neustále,“ říká Jaromír Biolek. Společnost Posázaví mohla i díky tomu projekt postupně rozšířit o desítky kilometrů.

Josef Kvapil: Pomáháme těm, komu se nedaří

Od svého založení v roce 1991 olomoucká společnost Josef Kvapil podporuje dobročinné projekty. Od roku 2001 mezi ně patří například Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů v Olomouci. Na rozdíl od mnoha jiných firem přitom Josef Kvapil nepodporuje jen jednotlivé projekty, ale také provoz neziskových organizací.

„Hlavním důvodem je naše přesvědčení o platnosti prosté Ježíšovy zásady vzájemnosti pro život na zemi, podle níž je dobré jednat s druhými tak, jak chceme, aby oni jednali s námi. Zdá se nám proto, že je důležité podporovat ty, kterým se zrovna nedaří nebo měli méně štěstí než druzí, a také ty, kteří se nevěnují ekonomické činnosti, ale své schopnosti nasazují ve prospěch druhých,“ říká majitel společnosti Josef Kvapil.

Josef Kvapil s ministrem Karlem Schwarezenbergem

Středisko není jedinou neziskovou organizací, kterou firma podporuje, přispívá i mnoha dalším na Olomoucku – byla například hlavním regionálním partnerem festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět v Olomouci, finančně podpořila Spolek Trend vozíčkářů Olomouc a mnohé další.

Potenciál malých firem pomáhat je podle něj větší. „Kdyby se malým a středním firmám zvýšilo procento, které mohou věnovat neziskové oblasti, například ze současných pěti na 10 procent, jako to platí pro fyzické osoby, dostalo by se s velkou pravděpodobností neziskovým organizacím více finančních prostředků. V současné době, kdy stát musí krátit rozpočty neziskovek, by jim to mohlo významně pomoci,“ uzavírá Josef Kvapil.

Konzum vsadil na místní firmy

Přes dva miliony korun věnovalo více než osmdesáti neziskovým organizacím družstvo Konzum Ústí nad Orlicí. Východočeská síť obchodů se smíšeným zbožím rozděluje peníze od roku 2001 v rámci programu Společně za úsměv.

„Máme to o něco jednodušší než ostatní firmy, jelikož jsme družstvo a jedním ze základních družstevních principů je spoluzodpovědnost za společnost. Nebyli jsme založeni primárně pro zisk, ale pro podporu rodin našich členů a podporu prostředí, ve kterém žijí. Je to v podstatě v naší DNA,“ říká ředitel družstva Miloslav Hlavsa.

Miloslav Hlavsa

Finanční pomoc však není jedinou součástí jeho odpovědného podnikání v regionu. Základ tvoří sázka na místní dodavatele. Například u pečiva je to 97 procent prodávaných výrobků, u uzenin 95 procent. Navíc jsou vůči místním dodavatelům velmi vstřícné i platební podmínky, faktury platí s týdenní až 14denní splatností, což v době krize není u jiných firem vždy běžné.

Také u podpory neziskových organizací se snaží hledat i jiné cesty než finanční. „Začali jsme spolupracovat s jednou neziskovou organizací provozující terapeutickou dílnu pro duševně postižené. Mohli jsme jim dát finanční dar a umožnit jim vyrábět nějaké výrobky, které nikdo nechce.

My jsme raději věnovali více času a společně s nimi vymysleli výrobní program, který bychom od této dílny mohli nakupovat pro naše firemní účely. Tím jim pomáháme mnohonásobně víc,“ dodal Miloslav Hlavsa.

Chateau Mcely dalo zele šetrným technologiím

Pětihvězdičkový hotel Chateau Mcely přispívá na charitu od začátku. „Ještě před otevřením jsme pomáhali například Nadaci Terezy Maxové. Od té doby pomáháme v různých směrech, ať už přímo v obci při obnově památek, podporujeme místní katolickou farnost každoročním organizováním adventního koncertu, šestým rokem odvádíme část zisku a dobrovolné příspěvky hostů potřebným v rámci úspěšné dětské slavnosti Slet princezen.

Jsme zapojeni v nadačním systému AHR, v jehož rámci je z každého účtu odváděna část na podporu dětí z dětských domovů, které studují cestovní ruch,“ říká výkonný ředitel hotelu Vlastimil Plch. Rozhodnutí pomáhat je podle něj součástí projektu hotelu od samého začátku.

Vlastimil Plch

„Naše vize zní: Měníme svět k lepšímu tím, že změníme ten váš. Jsme si vědomi, že nemůžeme odstranit problém hladovění v Africe, ale například českým dětem v dětských domovech alespoň částečně pomoci můžeme,“ dodává Vlastimil Plch.

Kromě charity se hotel zaměřuje na udržitelný přístup šetrný k přírodě. Technický provoz je nastaven ekologicky, při zásobování potravinami mají přednost lokální zdroje, hotel je například vytápěn na bázi spalování dřevěných štěpků, dešťová voda je využívána na zalévání a sto procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, deset procent z toho z vlastních solárních panelů.

Chateau Mcely je jediným „zeleným“ pětihvězdičkovým hotelem v Česku a teprve druhým v Evropě. Kromě toho hotel vyvinul i vlastní přírodní kosmetickou řadu Mcely Bouquet v bio kvalitě.


Musíte si přečíst

Příjem Huawei vzrostl o 40 procent, mezi smartphony je…

Útok v Ansbachu byl činem islamisty, myslí si bavorský…

Ministerstvo vnitra má v účetnictví nesrovnalosti za…

Vítek vykupuje Chorvaty. Chce zbytek luxusního resortu

ČEZ chce investovat do nové energetiky 60 miliard korun

Miliardový souboj o Prazdroj

Eva Liba: Snapchat nepochopí nikdo nad 30 let
Nejrychleji rostoucí sociální síť světa Snapchat sází jen na mladé, pro starší je extrémně nepřístupná. Microsoft ani Google to nedotáhli tak daleko, říká v pořadu Euro TV Eva Liba, social media manager společnosti Coca-Cola.
Zhlédnout další videa