Vedomosti: Válčí Rusko na Ukrajině?

27. srpna 2014, 15:29 - čtk
27. srpna 2014, 15:29

Spousta ve vzduchu visících otázek o zabitých a zajatých ruských vojácích na Ukrajině dosáhla kritického množství, upozornil v redakčním úvodníku ruský liberální list Vedomosti. „Válčí Rusko na Ukrajině? Pokud ano, pak na jakém právním základě? Jestli ne, kdo pak tedy leží v čerstvých hrobech a vypovídá na výsleších ukrajinské tajné služby SBU?“ ptá se deník.

Sergej Krivenko a Ella Poljakovová z prezidentské rady pro lidská práva požádali vyšetřovatele, aby prověřili zprávy o úmrtí devíti vojáků 18. motostřelecké brigády, údajně na cvičení v Rostovské oblasti.

Zprávy o účasti vojáků z této jednotky v bojích na jihovýchodě Ukrajiny se v ukrajinských médiích objevily v půli června. Smrt devíti vojáků 9. srpna ve Snižném na pomezí Doněcké a Luhanské oblasti potvrdila listu Gazeta.ru předsedkyně výboru matek vojáků Ljudmila Bogatěnkovová.

Je možné, že o nich také psaly dagestánské noviny Černovik, jejichž zdroje tvrdí, že všichni mají v dokumentech napsáno, že zahynuli na cvičení, anebo je dodatečně propustili z armády.

Cvičení nebo válka?

Podle zpráv několika médií v Pskovské oblasti pohřbívají od 24. srpna vojáky ze 76. výsadkové divize. V pondělí byl pochován Leonid Kičatkin a Alexandr Osipov, jejichž osobní doklady se podle ukrajinských médií našly v ukořistěných bojových vozidlech BMD-2.

Nakonec SBU oznámila, že zajala deset vojáků z 331. pluku 98. výsadkové divize a zveřejnila videozáznam z výslechu čtyř z nich. Ruské ministerstvo obrany ústy „zdroje“ usoudilo, že výsadkáři na hlídce zabloudili.

Na komunitních sítích se už před týdnem objevily zprávy, že několik desítek výsadkářů o sobě nedává vědět od poloviny srpna. Ruská armáda kategoricky popírá účast v bojích, ale nic neříká rodičům o nezvěstných. To říká například matka dalšího vojáka ze 76. divize Ilji Maximova, který byl také „na cvičení v Rostově“. I jeho doklady našli ukrajinští vojáci v ukořistěném obrněném vozidle. Rodiče o synovi nic nevědí od 16. srpna.

Historické zkušenosti

Mlčení či mlžení úřadů jen prohlubuje podezření a vede ke vzpomínkám na nepříjemné příklady z ruské a sovětské historie. Země nic nevěděla o tajných operacích Rudé armády v Afghánistánu v roce 1929 ani v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang ve 30. letech. Kreml tajil rovněž účast sovětských vojáků v bojích v Koreji a Vietnamu proti USA, i v Egyptě a Sýrii proti Izraeli.

Do Afghánistánu v prvních letech války vyslali desetitisíce důstojníků a vojáků. Ale na počátku 80. let sovětská média hovořila jen o tom, že vojáci pomáhají afghánským civilistům. Lidé se o bojích v této hornaté zemi dozvídali jen ze zahraničního vysílání. Padlé pohřbívali tajně. Až do poloviny 80. let zakazovali uvádět místo a příčinu smrti.

V Rusku se tuto zkušenost pokusili zopakovat v listopadu 1994, kdy poskytli vojenskou pomoc čečenské opozici. Kontrarozvědka zverbovala v jednotkách asi 80 důstojníků a poddůstojníků „pro obsluhu vojenské techniky“. Ti, kdo kontrakt podepsali, se osobně zúčastnili nezdařeného pokusu dobýt 26. listopadu 1994 Groznyj. Mnozí padli, více než 20 lidí se dostalo do zajetí. Tehdejší ministr obrany prohlásil, že ruští vojáci nemají s útokem nic společného a že v Čečensku válčí žoldnéři.

Ruské tajnosti

Zdálo by se, že Afghánistán a Čečensko naučí otevřenosti. V obou případech válka a snahy zatajit vlastní ztráty přispěly ke krizi ve společnosti a k poklesu podpory režimu. Z byrokratického hlediska šlo o negativní poučení, vždyť se mnohé kariéry zhroutily, když vše prasklo.

Po Čečensku v ruské armádě začaly alespoň nějaké reformy, k čemuž pomohla nezávislá média a organizace jako jsou výbory matek vojáků. Tuto zpětnou vazbu hodnostáři nepotřebují: nezávislých médií zbylo málo, nezávislé nevládní organizace to mají těžké a závislé mlčí.


Čtěte více:

NATO chce kvůli Rusku nové základny ve východní Evropě

Putin vyzval ke klidu zbraní na východě Ukrajiny

Moskva se prý zapojila do bojů. Ruské vrtulníky útočily na Ukrajince


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče