Vědomí souvislostí

04. listopadu 2011, 12:04 - Alena Prokopová
04. listopadu 2011, 12:04

Muž, který oslaví 18. prosince pětašedesátiny, zůstává věrný typu filmařiny, s níž vstoupil do světa před čtyřiceti lety

Nový film režiséra a producenta Stevena Spielberga americká premiéra teprve čeká. Hravá, vtipná a formálně brilantní adaptace klasických komiksů Belgičana Hergého Tintinova dobrodružství má být v zemi svého vzniku vánočním hitem. Do české kinodistribuce vstoupila nicméně už v říjnu.
Snímek, jehož rozpočet se odhaduje na 160 milionů dolarů, pracuje nápaditě s vypravěčskými možnostmi formátu 3D, které si Spielberg jako režisér vyzkoušel poprvé. Jeden z dlouhodobě nejvlivnějších hollywoodských tvůrců se nevrhá do nových dobrodružství bez rozmyslu a možnosti 3D si otestoval v rámci svých letošních produkčních aktivit. Ty zahrnovaly nejen nevídaně výdělečné třetí Transformers, ale i nepříliš úspěšnou westernovou sci-fi Kovbojové a vetřelci a vyprávěnku o boxujících robotech Ocelová pěst (která přichází do českých kin 10. listopadu).
Příběh mladého reportéra, který se vydá po stopách starobylého pirátského pokladu, je výletem do svobodného světa klukovské fantazie. V tom filmový Tintin připomíná kreslené předlohy, které Hergé vydal na počátku čtyřicátých let jako příběhy záměrně vzdálené neutěšené realitě nacistické okupace. Také Steven Spielberg se ve svém filmu úmyslně vzdává konkrétního časoprostoru. V Tintinových dobrodružstvích nenajdete ani odkazy na válečnou Evropu, ani paralely se současnou ekonomickou krizí. Filmový Tintin přitom odtržený od reality není – alespoň pokud v něm vidíme ryzí a vědomou eskapickou podívanou poskytující divákům dokonalý únik z tíživé všednodenní skutečnosti.

Bezproblémová jízda

Steven Spielberg, který oslaví 18. prosince pětašedesátiny, zůstává věrný tomu typu filmařiny, s nímž vstoupil do světa před čtyřiceti lety kinoverzí svého veleúspěšného televizního thrilleru Duel. Formát inteligentně rozehrané žánrové zábavy je se Spielbergovým jménem spjat prostřednictvím legendárního žraločího thrilleru Čelisti (1975), sci-fi o návštěvě z vesmíru E. T. – Mimozemšťan (1982) nebo fantaskního dinosauřího dobrodružství Jurský park (1993).
Režisér a producent, jehož majetek se dnes odhaduje na tři miliardy dolarů, zůstává typickým příslušníkem své filmařské generace. Ta začala tvář americké kinematografie měnit v sedmdesátých letech prostřednictvím nových vzrušujících vypravěčských i produkčních konceptů. Výjimečné tvůrčí ambice ve spojení s novým ekonomickým uvažováním daly vzniknout konceptu filmové zábavy, který platí dodnes. A Spielberg a spol. v něm dodnes mají hlavní slovo.
Spielbergovu generaci zplodila energická čtyřicátá léta a formovala éra poválečné ekonomické prosperity. Cestu k profesionální kariéře jí prošlapali režiséři, scenáristé a filmaři, kteří do zatuchlého prostředí americké továrny na sny vnesli svěží povětří v šedesátých letech. Po rozpadu klasického studiového systému opřeného o dominanci několika velkých subjektů na trhu Hollywood procházel krizí. Dobové rebelské nálady vnesly do filmu moderní vypravěčský styl i dosud tabuizovaná témata drog, sexu a násilí. Erbovním filmem konce šedesátých let se stala road movie Bezstarostná jízda, kterou Dennis Hopper a Peter Fonda pořídili na koleně jako kamarádský projekt za 360 tisíc dolarů, celosvětově však utržila 60 milionů. Pro producenty se stala jedním z důkazů, že stojí za to, dát mladým filmařům důvěru. Spielberg a spol. byli vesměs absolventy nových filmařských programů na prestižních univerzitách a změna situace je zastihla připravené. Když se na počátku sedmdesátých let začali dostávat ke slovu, ukázalo se, že mají zřetelnější komerční myšlení než jejich o něco starší kolegové. Neměli v úmyslu rozpoutat revoluci ve filmovém průmyslu. Chtěli především prostor pro to, aby dokázali, co umějí.
Představa, že se jednou sami stanou filmařskými magnáty, jim tehdy nepřišla na mysl. Osvědčili se v rámci levných, většinou umělecky laděných projektů. Jakmile však dostali k dispozici více prostředků, začali to rozjíždět ve velkém stylu. Bláznivá komedie Co dál doktore? dnes prakticky zapomenutého Petera Bogdanoviche se stala třetím nejvýdělečnějším titulem roku 1972. Martin Scorsese příběh vietnamského veterána Taxikář (1976) pořídil za 1,3 milionu dolarů, přičemž tržby se vyšplhaly na 28,2 milionu. George Lucas sice debutoval divácky nevděčnou vizí totalitní budoucnosti THX 1138 (1971), jeho generační tragikomedie American Graffiti (1973) však s rozpočtem tři čtvrtě milionu přinesla do pokladen kin 118 milionů. Nejvíc oslnil Francis Ford Coppola rozmáchlým mafiánským dramatem Kmotr (1972), které se postaralo o jeden z nejoslnivějších výdělků sedmdesátých let: celosvětově si přišlo na 245 milionů. Kmotr se stal prototypem nového typu vyprávění – formálně zajímavého, opřeného o znalost žánru i odvahu efektně si s ním pohrávat.
Od počátku si přitom Spielberg budoval výjimečné postavení. Televizní thriller Duel (1971) pořídil za 450 tisíc dolarů, ale byl tak divácký úspěšný, že se mohl s lehkými úpravami hrát i v kině. O čtyři roky později Spielberg natočil první hollywoodský moderní blockbuster – Čelisti, které přinesly na tržbách rekordních 470,6 milionu.

Hradba z peněz

Spielbergova generace se však nevyhnula střetu s ekonomickou realitou, který zbrzdil jejich velikášské sny. Protože se zdálo, že noví filmaři znají recept na úspěch, velká studia neváhala investovat do nákladných velkofilmů ve stylu klasického Hollywoodu. Producenty strhla vidina obrovských zisků srovnatelných s výdělky Jihu proti Severu (1939), který je – když zohledníme inflaci v cenách vstupenek – s výdělkem 1,6 miliardy dolarů dodnes největším kasovním trhákem všech dob.
Formát velké podívané s hereckými hvězdami, odehrávající se v atraktivních starých zlatých časech, však vyžadoval mnohem více než jen talent, odhodlání a lásku k filmu. Steven Spielberg sice naplnil očekávání sci-fi Blízká setkání třetího druhu (1977), jeho bláznivá komedie z druhé světové války 1941 (1979) se však divákům vůbec nelíbila. Ani Coppola nesplnil očekávání spojovaná s ambiciózním filozofickým dramatem z vietnamské války Apokalypsa (1979). Synonymem zklamání velkých studií ze spolupráce s druhou generací Nového Hollywoodu se ovšem stal epický western Brána nebes (1980). Nepovedený film Michaela Cimina měl na svou dobu obrovský rozpočet 44 milionů dolarů, ale v amerických kinech vynesl jen 3,4 milionu.
Tyto snímky během natáčení charakterizovalo navyšování už tak vysokých rozpočtů. Do kin byly uvedeny ve zkrácené podobě, o což se postarala nespokojená vedení studií. S odstupem času ovšem o žádné ukázkové propadáky nejde: v kinech a především na videu se objevily znovu, většinou v původní, nezkrácené verzi a našly si miliony oddaných (a platících) fanoušků.

Úspěšné spojenectví

S realizací velikášských snů se dokázal vypořádat zvláště dobře George Lucas, který v rámci vlastní produkční společnosti Lucasfilm stvořil zázrak jménem Hvězdné války (1977). Spielberg s Lucasem v osmdesátých letech nabídli Hollywoodu nový koncept úspěchu. Cesta k nezávislosti vedla přes vlastní firmu, plně autonomní v tvůrčí oblasti, ale dlouhodobě a těsně navázanou na velká produkční studia a distribuční společnosti. V historii filmové produkce nejde o novinku, dnešní nejvlivnější režiséři jsou ovšem ve svých filmech výrazně finančně zainteresovanější. Jejich jména navíc představují „hvězdnou“ značku, kterou jejich obchodní partneři musejí respektovat.
Steven Spielberg tak už v roce 1981 spoluzaložil společnost Amblin Entertainment, která nejčastěji spolupracuje s giganty Universal a Warner Bros. O třináct let později stál u zrodu studia DreamWorks, které se ve velkém zabývá i produkcí a distribucí, a to nejen filmů, ale i videoher a televizních programů. Na svém kontě má více než desítku filmů, jejichž tržby přesáhly magickou stomilionovou hranici. Obě firmy se sice podílejí na výrobě a uvádění Spielbergových děl, zisky ovšem generují i ze spolupráce s desítkami dalších tvůrců. Spielberg si totiž uměl vybírat už od začátku osmdesátých let. Mnozí z těch, kterým pomohl na startu, se vyprofilovali v úspěšné filmaře. V žebříčku nejvlivnějších režisérů současnosti tak vedle Spielbergova jména figuruje Ron Howard, jehož tvorba je sice umělecky dost rozporuplná, nicméně Šifra mistra Leonarda vydělala celosvětově více než tři čtvrtě miliardy dolarů. Ani Chris Columbus si dnes co do filmařské zajímavosti nestojí příliš dobře, zato stál u zrodu fenoménu filmových adaptací Harryho Pottera.

Nový Hollywood

Nejvýznamnější osobností vzešlou ze Spielbergovy produkční stáje je dnes Robert Zemeckis, jemuž v osmdesátých letech získala popularitu trojice sci-fi komedií Návrat do budoucnosti. V novém tisíciletí se ovšem rozjel v rámci vlastní společnosti ImageMovers zaměřené na digitální technologie. Polární expres (2004) či Vánoční koleda (2009) možná nebyly jednoznačnými kasovními trháky, po technické stránce jim však nelze upřít průkopnický charakter.
Revolucionářem v oblasti technologických novinek ovšem zůstává Spielbergův vrstevník George Lucas, který má jako režisér na svém kontě pouhých šest filmů. Majetek odhadovaný na dvě miliardy dolarů však vygeneroval prostřednictvím firmy Lucasfilm, na niž navázal své novátorské aktivity v oblasti digitálních technologií (filmové triky – společnost Industrial Light & Magic, zvuková postprodukce – společnost Skywalker Sound, audiovizuální systém THX). Lucase pojí se Spielbergem letité přátelství, jež se promítlo především do jejich spolupráce na sérii příběhů o archeologovi-dobrodruhovi Indianu Jonesovi. Na čtveřici snímků, které vynesly 1,9 miliardy dolarů, se Lucas podílí jako autor námětu a producent.
Spolupráce mezi dvěma úspěšnými filmařskými magnáty je založená na sdílení podobných hodnot, což je příznačné pro celou druhou generaci Nového Hollywoodu. Spielberg ani Lucas nikdy neztratili vědomí souvislostí. Neinvestují jen do prvoplánově lukrativních projektů, ale i do oblasti filmového archivnictví, vědy, výchovy a vzdělávání či do technologického vývoje. Přirozená je pro ně podpora artové produkce i obohacování týmů o mladší spolupracovníky.
Je jen logické, že Spielberg se v roce 2007 spojil s hitmakerem Michaelem Bayem a stal se producentem mimořádně úspěšné sci-fi trilogie Transformers. Na Tintinových dobrodružstvých (která mají být prvním dílem plánované trilogie) se zase produkčně podílel novozélandský filmařský zázrak Peter Jackson, kterého mezi nejúspěšnější filmaře současnosti katapultovala fantasy trilogie Pán prstenů. Spielberg byl naopak výkonným producentem Jacksonova melodramatu Pevné pouto (2009). A jízda pokračuje: do spielbergovské stáje nyní nově přibyli Jon Favreau, Stephen Sommers či J. J. Abrams – režiséři, kteří si už stačili získat jméno a respektují Spielberga jako staršího mentora, jenž kdysi ovlivnil jejich představy o filmařské práci.

Nejúspěšnější hollywoodští režiséři (S ohledem na získaná ocenění, výdělky a kritický a divácký ohlas) 1. Steven Spielberg 2. Robert Zemeckis
3. James Cameron 4. Ron Howard 5. George Lucas 6. Chris Columbus 7. Tim Burton 8. Michael Bay 9. Peter Jackson
10. Gore Verbinski pramen: Box Office Mojo

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče