Vede euro k urychlení růstu?

16. ledna 2008, 15:13 - Kamil Janáček
16. ledna 2008, 15:13

Pro úspěšný proces dohánění je samostatná měnová politika velmi důležitá

Ve druhé polovině devadesátých let - před vznikem eurozóny - několik studií prestižních výzkumných institucí i komise EU dospělo k závěru, že vznik Evropské měnové unie povede k urychlení růstu jejích členských zemí o půl až jeden procentní bod. Jak ukazuje osmiletá zkušenost existence eurozóny, tento předpoklad se nenaplnil. Průměrné roční tempo růstu HDP zemí eurozóny (EU-12) činilo v sedmdesátých letech 3,3, v osmdesátých 2,4 a v devadesátých 2,2 procenta a v období 1999 až 2006 1,6 procenta. Optimistické předpoklady o pozitivním vlivu eurozóny na hospodářskou dynamiku se prozatím nenaplnily.

Srovnání Finska a Švédska.

Často se uvádí, že zemím, jako jsou Irsko či Finsko, přijetí eura růst nezpomalilo, naopak jej udrželo na silně nadprůměrné úrovni oproti průměru eurozóny. Z tohoto hlediska je zajímavé porovnat Finsko se Švédskem, tedy se zemí, která je mimo eurozónu, má téměř stejnou rozlohu i geografickou polohu, jen o trochu větší počet obyvatel a velmi podobnou strukturu ekonomiky. Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu v roce 2005 činil ve Švédsku 23,4, ve Finsku 25,4 procenta; služeb na HDP pak 70,5, respektive 65,9 procenta. Též podíly do high-tech výrobků ve vývozech obou zemí jsou podobné (viz Postupné vyrovnávání).

Úspěšná bilance.

Ve dvacetiletí 1970 až 1989 byl průměrný finský roční růst o třetinu vyšší než švédský. V devadesátých letech však byl růst obou zemí prakticky shodný a přijetí eura Finskem nic na tomto faktu nezměnilo. Přitom průměrná roční inflace v období 1999 až 2006 byla ve Švédsku a Finsku naprosto shodná, a to 1,6 procenta. Obě země patří k nízkoinflačním zemím v rámci EU - bez ohledu na to, zda mají, či nemají euro. Zároveň obě země vykazují v tomto období vysoký průměrný roční přebytek běžného účtu platební bilance - Finsko 7,3 procenta HDP, Švédsko 5,8 procenta HDP. Relativní ekonomická úroveň Finska ve vztahu k průměru eurozóny stoupla ze 101 v roce 1999 na 105,6 v roce 2006. Pro Švédsko tato čísla činí 109,8 a 112,2. Finsko tedy vyšlo z nižší úrovně a předhánělo průměr eurozóny poněkud rychleji. Nicméně obě země se tomuto průměru vzdalovaly a vzdalují směrem nahoru.

Situace České republiky.

Základní makroekonomická data tedy ukazují, že přijetí eura nikterak nezlepšilo pozici Finska ve srovnání se Švédskem, které si národní měnu ponechalo. Můžeme říct, že euro Finsku neuškodilo, ale ani nepomohlo. Protože však v případě Finska nejde o zemi dohánějící, nýbrž předhánějící průměr eurozóny, nelze z toho, že mu euro neuškodilo, vyvozovat velké poučení pro ČR.
HDP na obyvatele v ČR dosahuje necelých 75 procent hrubého domácího produktu zemí eurozóny. Jsme tedy typickou zemí dohánějící své vyspělejší sousedy. Naše relativní cenová hladina vůči průměru eurozóny dosáhla v roce 2006 úrovně 59,1 procenta, zatímco ve Švédsku to bylo 114,8 a ve Finsku 119,3 procenta. Česká ekonomika tedy své vyspělé sousedy dohání nejen v ekonomické úrovni měřené HDP na hlavu, ale i v cenové úrovni, v níž je mezera oproti vyspělým zemím ještě podstatně větší než v HDP. Proces konvergence cenových hladin tedy může být ještě rychlejší než konvergence ekonomických úrovní. Přitom existují pouze dva kanály, kterými sbližování cenových hladin probíhá: Nominální zhodnocování měny a inflační diferenciál.

Výhodnější kanál.

Po vstupu do eurozóny by se nám kurzový kanál uzavřel. Je však zřejmé, že z hlediska stability hospodářského růstu i pozitivního efektu pro domácnosti i podniky je kanál zhodnocování kurzu podstatně výhodnější. Ostatně jak ukázaly poslední čtyři roky, během nichž přibližování cenové hladiny probíhalo z podstatné části kurzovou cestou, zhodnocování koruny nepodkopalo ani rychlý ekonomický růst, ani rostoucí přebytek obchodní bilance ČR. Reálná konvergence, to znamená dosažení co nejdříve průměru zemí eurozóny, je podstatně důležitější než takzvaná nominální konvergence - tedy plnění maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Silná česká ekonomika bude lépe odolávat asymetrickým šokům. A pro úspěšný proces dohánění je samostatná - či alespoň autonomní - měnová politika velmi důležitá. To ostatně ukázal příklad Irska před přijetím eura. A jasně to i prokazuje i Švédsko.

Graf: Postupné vyrovnávání
Růst HDP Finska a Švédska v letech 1970 až 2006 (v %)

Období Finsko Švédsko
1970-1979 3,9 2,4
1980-1989 3,5 2,5
1990-1998 3 3,1
1999-2006 3,4 3,3

Pramen: OECD, Eurostat

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče