Věda a technika

26. března 2008, 15:33 - Martin Rychlík
26. března 2008, 15:33

Novinky z vědy, techniky a vzdělávání

Astronomie
Vesmírné bingo V uplynulém týdnu dorazilo na planetu Zemi hned několik hvězdných zpráv. Takže letem světem: američtí astronomové z NASA zaznamenali nejvzdálenější a zároveň nejjasnější explozi supernovy pozorovatelnou ze Země lidským zrakem (dostala kód 080319B), pod povrchem Saturnova měsíce Titanu je prý oceán tvořený tekutou vodou i čpavkem a rovněž se na exoplanetě HD 189733b, jež obíhá hvězdu vzdálenou Zemi 63 světelných let, podařilo identifikovat první organickou molekulu mimo naší sluneční soustavu – metan.
Ale popořadě. Zatímco prvá zpráva se týká výbuchu, který dle teleskopů v Chile a v Texasu vlastně nastal před sedmi a půl miliardy let, druhé dvě novinky nasvědčují potenciálnímu životu mimo modrou planetu. „Není to nic menšího než úvodní salva k revoluci, která rozšíří lidské vědění o planetárním světě hluboko za provinčními hranicemi naší soustavy,“ napsal o objevu metanu astronom Adam Showman.

Popisek: Metan na HD 189733b je sice jednou ze základních složek prebiotické chemie, nicméně žhavá koule s atmosférou 900 °C (umělecký snímek) vylučuje existenci nám pochopitelné formy života.

Evropská věda
Kmetů přibývá Evropští vědci povážlivě stárnou, což ohrožuje výzkum a inovace v EU, varuje ve své nové studii Eurostat. Výjimkou není ani situace v Česku, kde vědci a výzkumníci nad 45 let tvoří asi čtyřicet procent těchto pracovníků. „Členské státy EU by měly věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby se zachovaly jejich nabyté vědomosti,“ uvedli statistici. V rámci unie se podíl vědců ve věku od 45 do 64 let pohybuje od třiceti do 47 procent. Nejstarší badatele mají Bulharsko, Finsko, Německo a Švédsko, naopak nejmladšími výzkumníky jsou Španělé, Irové či Kypřané. Češi a Slováci patří k „horšímu“ průměru.
GRAF:
Bulhaři na štíru Podíl vědců a inženýrů ve věku 45 až 64 let (%)
Bulharsko 46,3
Finsko 45,8
Česko 41,5
Slovensko 40,0
EU-27 39,6
Irsko 30,2
Španělsko 29,6
Pramen: Eurostat

Genetika
Potemník rozkódován! Mezinárodní konsorcium genetiků a entomologů ohlásilo minulý týden rozklíčování genomu potemníka hnědého (tribolium castaneum). Jde o první „rozkódování“ brouka a škodlivého hmyzu vůbec, což by mohlo mít značný užitek v zemědělství, které jen v USA tratí ročně na poničené úrodě 26 miliard dolarů. Plných 75 procent veškerých živočišných druhů planety tvoří hmyz, tudíž poznatky z potemníkovy DNA mohou přispět k ochraně potravinářských plodin. Mezi 64 týmy ze čtrnácti zemí, jimž se povedlo genom „sestavit“ z celkem 200 milionů nukleotidů, figuroval i Entomologický ústav AV ČR, píše magazín Nature.

Informační technologie
WLAN na 216 Mbps? V polovině března se výzkumníkům z curyšského ETH povedlo zečtyřnásobit přenosovou rychlost konvenčních datových sítí z 54 megabytů za sekundu (Mbps) až na 216 Mbps. Série úspěšných testů byla financována ze zdrojů EU. Díky technologii Multiple Input Multiple Output (MIMO) spolu najednou komunikuje kvarteto vysílačů/přijímačů. „Je to, jako když si povídá více lidí s několika jinými. Ale musejí se v mumlání naučit rozeznat jednotlivá sdělení,“ naznačuje profesor Helmut Bölcskei z laboratoře ETH.

CEVRO Institut
Empíci v úřadě Soukromá vysoká škola CEVRO Institut nabízí nový typ vzdělání. Jedná se o třísemestrální program ukončený certifikátem Master of Public Administration (MPA), jež je obdobou známého MBA studia, ale primárně určeného pro manažery státní správy. „Odborným garantem je profesor Dušan Hendrych, bývalý děkan Právnické fakulty UK v Praze,“ sdělil týdeníku EURO Jiří Kozák, vedoucí projektového oddělení. Úvodní kurs byl zahájen 22. února, promoce prvních absolventů je plánována na červen 2009.

Kniha
Žijeme činně Konečně i česky vyšla jedna z nejdůležitějších knih politické filozofie: Vita activa z pera Hannah Arendtové. Autorka pojednává o základních formách lidské činnosti, jimiž jsou práce, zhotovování a jednání, které charakterizují člověka jako pracující bytost čelící tlaku biologické nutnosti. „Novověk v 17. století začal tím, že glorifikoval práci, a na počátku 20. století skončil tím, že proměňuje společnost v jejím celku ve společnost práce,“ varuje Arendtová před opomíjením vita contemplativa (žití rozjímajícího).

Hannah Arendtová: Vita activa, Praha - Oikoymenh 2007 (reálně 2008), 432 stran

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče