Ve virtuálním světě se neumíme pohybovat

06. srpna 2010, 14:03 - rys
06. srpna 2010, 14:03

Jméno Ireny Maňákové mám uloženo ve své (nikoliv virtuální) paměti už dlouho. Posílala mi tiskové zprávy první řady VyVolených, o nichž jsme nic nevěděli. Vztahy s veřejností se zabývá stále– i ve světě, kde soukromí není svaté.

Ireno, vy jste dělala píáristku té úplně první řadě VyVolených, je to tak?

Ano, je to tak, já dělala tu úplně první řadu, řadě druhé a třetí jsem dělala supervizora. Mluvčího jí dělal Martin Horák, sám jeden z VyVolených, ale já zůstávala v pozadí.

Jaké bylo vysvětlovat novinářům, potažmo lidem, co to vlastně je reality show, kterou jsme tu nikdy neviděli?

Bylo to docela těžké. Dostali jsme sice manuál, byli tu poradci z Maďarska, tedy majitelé licence. A já byla jedna z mála, která byla k celému projektu skeptická. Říkala jsem si, co komu dá, dívat se na lidi v budce. Přesto jsem musela přesvědčovat novináře, kteří o tom nic nevěděli a byli rovněž skeptičtější. Ke všemu do začátku bylo skoro vše tajné. To bylo těžké.

Jaký jste měla pocit, když jste se pak dívala na ty lidi, zavřené jako zvířátka v zoo?

Úplně normální. Když chodíte těmi tunely a koukáte na ně přes sklo, je to jako koukat na někoho v televizi. Říkala jsem si, to jsou ti lidé, co je vidím v režii na obrazovce. Ale v rámci profesionality jsem si vždy byla vědoma toho, jaké má důsledky, když o nich něco řeknu nebo napíšu, protože ti lidé se nemohou bránit. Mají rodiny, přátele a příbuzné, jednoho dne z té vily vyjdou a budou s tím muset žít.

VyVolení bylo vlastně takové první šmírování. Teď existují sociální sítě a šmírujeme vlastně všichni všechny. Myslíte si, že není neetické používat jako zdroj třeba facebookovou konverzaci?

V tom já problém nevidím. Cokoliv tam napíšu, je veřejné. A pokud jsem veřejná osoba, musím si nést důsledky za všechno, co napíšu. Důsledky si nese i soukromá osoba – její statusy jsou sice neveřejné, ale může to mít profesní důsledky. Veřejně činní lidé užívají, jak jsme svědky, Facebook jako nástroj. Někdy napíší provokativní myšlenku a čekají, co bude. Jak já parafrázuji „Básníky“, ať řekneš cokoliv, někdo to vždycky o tobě napíše.

Kde je ta hranice soukromí? Když si celebrity stěžují, že se o ně novináři zajímají, a na druhé straně na twitter píší, i když jdou s dětmi do parku…

Nám je ta hranice jedno, a to je to smutné. Virtuální svět je pro nás něco nového, my se v něm neumíme pohybovat a neumíme mít tu odpovědnost. Lidé chtějí být vidět, neuvědomují si, že na Facebooku a Twiteru prostě jsou vidět tak nějak víc. A pak tvrdí, že někdo něco špatně napsal, špatně pochopil, že oni to tak nenapsali. Tomu se směju.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Malý crossover XC40 má po premiéře. Bude to první Volvo s…
Kolik toho doopravdy utáhne nový Land Rover Discovery? Možná se budete divit
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující vše, co fanoušci nenávidí
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Technologie
Další průšvih s 10nm procesem Intelu? Některé čipy Cannon Lake byly údajně odloženy
Děravý CCleaner byl nakonec zákeřnější. Cisco doporučuje obnovu systémů ze zálohy
Hotová informační průtrž. Google za dva týdny přestaví tyhle smartphony a počítače
Vyšla přelomová verze Minecraftu pro mobily, konzole a Windows 10
HEIF podporují Dropbox a Google Photos, zato OneDrive (a Windows 10) nikoli
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít