Ve Vězeňské obsluhují alchymisté

02. ledna 2009, 12:30 - Benjamin Kuras
02. ledna 2009, 12:30

Nemusíte-li lobbisty, je místo u piana

Jestli vám nevadí jíst v blízkosti politiků a jejich lobbistů (či jste-li dokonce takoví masochisté, že vás to těší), Luna di Notte je dobrodružství hodné vyzkoušení. Jste-li milovníky mořských potvor, máte v ní snad největší pražský výběr mušlí, škeblí, ústřic, slávek, krevet, langustýnek, chobotnic a sépií. V rybách máte výběr mořského vlka, mořského jazyka, kambaly, bacala, lososa. Hříbky na rizoto i k masu dostáváte čerstvě křupavé (konzervované vakuově). V sezoně lanýžů s nimi máte rizoto i těstoviny. Z lidové italské tradice si můžete vyzkoušet cizrnovou polévku. Několik vynalézavých pokrmů zeleninových – a kdo zná italskou kuchyni, ví, že zelenina v ní není jen bezvýznamným doplňkem, nýbrž součástí kulinárního umění. Jestliže k jídlu rádi posloucháte romantickou muziku, můžete se od těch politiků a lobbistů v přízemí odstěhovat do přívětivého suterénu na romantické posezení u piana. Tam, když se dovědí, že něco slavíte, vám obsluha kromě extra darovaného pití dá nakonec i malý dáreček na odnesení domů. Kam kouknete, tam sledujete, jak se personál pocvičuje v alchymistickém umění měnit zákazníky ve štamgasty. Jednoduše zařízená restaurace má výzdobu z úhledně poskládaných lahví, kterou doplňuje pár velkých fotografií jazzových muzikantů připomínajících, že jste v restauraci muzikální. Stoly prostřené dvěma překříženými ubrusy, na každém svíce. Prostředním schodištěm scházíte do suterénního hudebního klubu s pianem, pohodlnými klubovkami na lenivění a několika stolky na dojídání večeře. U vchodu vás vítá sestava dvou mladých číšnic a jedné elegantní dámy (z níž se postupem večera vyklube zpěvačka, která je zároveň jakousi manažerkou PR), jednoho hromotluckého českého italsky mluvícího číšníka a jednoho drobnějšího sicilského spolumajitele. Dívky vám odebírají kabáty a jdou je pověsit. Číšník vás posadí ke stolu a do pár vteřin máte jídelní a vinný lístek, košík chleba a olivový olej. Objednané víno vám otvírá do tří minut, objednávky jídla přijímá ve vteřině, v níž jste si s konečnou platností vybrali. Na vaše přání vám s naprostou samozřejmostí přináší každý chod už rozdělený napůl. Cenově se Luna di Notte zjevně snaží hledat nějakou zlatou střední cestu mezi předraženou pražskou špičkou a standardním průměrem. Nejspíše se poučila z naší kampaně proti předražování vody a 75cl Panny vám nabízí za snesitelných 120 korun, na další zapíjení na žádost přinese zdarma vodu obyčejnou, v elegantních štíhlých namodralých karafkách. Vína trochu předražená (verdicchio a lambrusco za 950, barbaresco přes 5000, nebbiolo 7000), ale vínomilům Itálií protřelým nechává nenápadně pootevřená okénka rozumnosti friulským tocai za 610, dobrým Chianti Classico Verrazzano za 800 nebo skvělým Amarone della Vapolicella za 1650.
Ale už jezme. A pro začátek: na tradiční chuťovku chleba máčeného v olivovém oleji bychom si prosím zasloužili lepší olej, olivovitější a pikantnější. Tenhle nám připadá mdlý a vyčpělý. Zato oba zeleninové předkrmy se blíží výtvarnému uměleckému mistrovství. „Sformatino di spinaci“ (česky i anglicky zde zvaný „flan“) je úhledný žlutozelený bochánek posekaného předvařeného špenátu v pudinku ze šlehaných vajec a sýra, obvykle parmezánu a ricotty, přichucený trochou muškátu a česneku. Klasický „flan“ je tradičně pudink sladký (původu tuším španělského nebo portugalského) a je znám také pod jménem „crème caramel“. Tento náš je samozřejmě slaný, ale dělaný stejným způsobem, odděleným pošleháním bílku na sníh, pak vmícháním ostatních ingrediencí a žloutku a pečením ve formičce. Chutí i texturou se podobá spíše výplni lotrinského koláče „quiche“ než klasickému flanu. V severní Itálii se k němu často podává „fonduta“ čili omáčka ze sýrů tavených v bílém víně. Zde ho oblévá nasládlá oranžová omáčka z povařené a rozmixované mrkvičky, která si i po snězení flanu zaslouží vysáknutí kousíčky chleba. „La classica parmigiana di melanzane“ přeložená jako „lilky s rajčatovou omáčkou zapečené parmezánem“ je plátkovaný baklažán dokonale pracně do měkka pečený (předem naplátkovaný a osmažený) ve vrstvách s rajčatovou omáčkou (dělanou z konzervovaných loupaných rajčat na cibulce, česneku, bazalce a feferonce). Jemný, chutný, téměř do tekuta rozplývavý. Jen to není ta „klasická“ parmigiana, k té jí chybějí vedle parmezánu ještě povinné plátky mozzarelly.
Mírným zklamáním za šest stovek je drobná porce mořského jazyka (sogliola). Přegrilovaná do vysušena a do scvrknuta skýtá jen pár soust, trochu vylepšených zelenou omáčkou (mátovou a bazalkovou?). Nezachrání ji ani cuketový dortík „tortino“, vypadající i chutnající podobně jako předchozí „sformatino“. Mezi tím tuctem rybích nabídek volba asi trochu nešťastná.
Omáčka z křupavých hříbků na bílém víně blaží křupavou hříbkovostí, vínovou nakyslostí a vonnou okořeněností v díle zvaném „scaloppina di vitellino di funghi porcini“. Plátky telecího jsou ale trochu tužší, než by člověk čekal u telecích řízečků, a když mě číšník ujistí, že je opravdu „vitellino“ čili malé mléčné telátko, a nikoli „vitellone“, čili mladý býček (jak to často pod jménem vitello v Itálii bývá), zjišťuji, že nejde o to nejjemnější telecí celé dušené v omáčce, nýbrž zřejmě o plátek telecího předpečeného, plátkovaného a omáčkou zalitého nebo v ní ještě krátce podušeného. I tak vzdávám čest, telecího je v pražských restauracích málo, na hříbkách ještě míň.
Dezertní „tortino di pere“ je bochánek jemného flanu promíchaného s plátky hrušek, panna cotta je, jak se patří, ani zklamání, ani senzace. Tou ale je doušek darované grappy z višní, nahořkle chutnající i peckovými jádry. Lobbisté při našem odchodu po čtyřech hodinách nahoře stále mudrují, už při doutnících. Přišli hlavně na lanýže, uvědomuje nás číšník. No co, i lobbisté jsou lidé. („Vážně?“ řekl by pan Bialystock z Producentů. „Už jste někdy s nějakým jedli?“)

Jídlo – 44/50, servis 20/20, nápoje 9/10, prostředí 9/10, value for money 9/10, total 91.

+ kvalitní italská kuchyně, velký výběr, příjemný hudební klub
- olivový olej potřebuje vyměnit za lepší

LUNA DI NOTTE
Vězeňská 3
110 00 Praha 1
tel. 222 312 999
www.lunadinotte.cz

Kuchyně: italská
Vína: Itálie, Francie

Výběr jídel:
Parmezánové košíčky plněné salátkem z krevet, avokáda a vařené zeleniny v omáčce z limoncella 420,-
Ústřice v mořské vodě (6 kusů) 420,-
Langustýny s česnekem a feferonkou a olivovým olejem
480,-
Linguine s omáčkou z langustýnek 390,-
Krevety v solné krustě 480,-
Polévka s plody moře 340,-
Bavette se sépiovým inkoustem a kalamáry 340,- Cizrnová polévka s toustem 190,-
Rizoto s hříbky 280,-
Tortellini with veal 220,-
Grilované jehněčí karé s omáčkou z hříbku a vařenými brambory 610,-
Langustýny na grilu s grilovanou zeleninou 750,-
Pečený mořský vlk s brambory, rajčaty a olivami 590,-
Dušená bakala s olivami 570,-
Pečená kambala (pro 2 osoby) 1800,-

Vína:
Soave Classico Superiore 2005 – 780
Sedara Nero d´Avola 2005 Donnafugata - 750
Pinot Bianco Schulthauser 2006 – 980
Barbera d´Alba 2005 Raimonda – 990
Villa Antinori Rosso IGT 2003 – 990
Teroldego Rotaliano Riserva Maso Camorz – 1050
Morellino di Scansano 2004 – 1200 Pinot Nero Alto Adige 2003 – 1250
Zanna Montepulciano d´Abruzzo Riserva 2003 – 1450
Brunello di Montalcino 2002 Banfi – 1950
Monetfalco Sagrantino Collepiano 2001 – 2400
Barolo Dagromis 2001 – 2450 Tignanello 2001 Antinori – 2750
Mormoreto 204 IGT Frescobaldi – 2850 Sassicaia 2004 San Guido – 5900
Solaia 2001 Antinori – 6900
Amarone della Valpolicella 2000 Romano dal Forno – 9500
Château Mouton Rothschild 2002 1er cru – 15 000

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče