Ve velkém internacionálním stylu

01. srpna 2005, 00:00 - PETR BÝM
01. srpna 2005, 00:00

AVE CZ Vjezd do areálu společnosti AVE CZ nedaleko dálnice Praha-Mladá Boleslav vůbec nesignalizuje, že se tady likvidují odpady. Pár téměř malebných budov, udržovaná čistá vozovka, vzorný pořádek včetně zastřiženého trávníku. Přitom jde o jednu z největších skládek ve Středočeském kraji.

AVE CZ ||
|Ladislav Antončík: Skládka bude fungovat nejméně 25 let.|
 Vjezd do areálu společnosti AVE CZ nedaleko dálnice Praha-Mladá Boleslav vůbec nesignalizuje, že se tady likvidují odpady. Pár téměř malebných budov, udržovaná čistá vozovka, vzorný pořádek včetně zastřiženého trávníku. Přitom jde o jednu z největších skládek ve Středočeském kraji. Skládku, vzdálenou od Benátek nad Jizerou přibližně dva kilometry, vybudovala před více než deseti lety firma AVE CZ. Ta nedávno změnila majitele - německou společnost RWE vystřídala rakouská firma Energie. Zahraniční investor tady nefiguruje náhodou. „Počátkem devadesátých let u nás domácí zdroje pro takovou skládku určitě nebyly k dispozici, když už nemluvím o technologii - tady samozřejmě platilo totéž. Musíte v průměru počítat s investici dvě stě korun na kubický metr kapacity,“ tvrdí Michal Vlček, vedoucí marketingového oddělení AVE. Kapacita benátecké skládky je 4,5 milionu kubických metrů -představuje tedy investici v řádu stamilionů korun.
STO NÁKLAĎÁKŮ DENNĚ

„Dnes tady zpracováváme tři sta tisíc tun odpadu ročně, což znamená přibližně tisíc tun denně. V praxi to představuje přibližně stovku nákladních vozů odpadu každých dvacet čtyři hodin,“ líčí provoz na skládce Ladislav Antončík, který je vedoucím benátecké skládky. Ta má certifikaci pro likvidaci komunálního i průmyslového odpadu.

Areál má tvar nepravidelného protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 1500 metrů, přičemž ukládání odpadu postupuje od obou jeho kratších stran. Z jedné se zaváží odpad komunální, z druhé průmyslový - způsob likvidace odpadů se totiž liší. „Jejich podíl na současném provozu skládky odhaduji tak na čtyřicet procent u obou typů odpadu, zbytek představuje likvidaci odpadů ze sanačních prací,“ říká Antončík.

Klientelu logicky tvoří především obce a města v okolí. Ve sféře průmyslových odpadů je situace trochu jiná: zákazníci nejsou definováni regionem. „Náklady na likvidaci jsou zpravidla tak vysoké, že otázka výdajů na dopravu nehraje tak velkou roli, v tomto ohledu tedy operujeme celorepublikově,“ vysvětluje Vlček.

LUKRATIVNÍ BYZNYS V loňském roce AVE CZ dosáhla zisku přes sto milionů korun při obratu osm set milionů. „Je to dobrý byznys, nestěžujeme si,“ komentuje hospodářské výsledky Vlček, ale dodává: „Konkurence je ovšem ostrá.“ Podle něj AVE patří v tuzemsku k největším v oboru (spolu se společnostmi Marius Pedersen, ASA, SITA a Rumpold - bez výjimky jde o dcery zahraničních subjektů). Velikost je sice konkurenční výhoda, ale nikoli všemocná. „Pravdou je, že malé firmy nás příliš neohrožují. Máme jednak určitý technologický náskok a konkurujeme jim i cenami.“ S výjimkou likvidace komunálního odpadu, kde se konkurence vymezuje regionálně, ovšem společnosti jako AVE vstupují na celostátní kolbiště, kde se počet konkurentů, nebo spíše konkurenčních kapacit, neustále zvyšuje. VOJENSKÉ DĚDICTVÍ**

Skládky obvykle nemají v oblibě ani obyvatelé lokality, kde je umístěna, natož pak různá ekologická hnutí či iniciativy. „Nemáme v tomto ohledu problémy. Co se týká města, tak už proto, že Benátky se na našem projektu majetkově podílejí,“ popisuje situaci Vlček. Městu plynou do rozpočtu milionové příjmy z každé tuny odpadů, která na skládce skončí. Společnost vedle toho podporuje město sponzoringem nejrůznějších akcí i místního hokejového klubu. Svůj význam má nepochybně i to, že na skládce najde zaměstnání kolem padesáti pracovníků. Není tedy divu, že na benátecké radnici zní jeden hlas: „Naše vztahy se společností AVE jsou nadstandardní!“

Co se - dnes tak obávaných - ekologů týká, situace je na benátecké skládce trochu výjimečná. „Mohl bych tvrdit, že je to logickým důsledkem toho, že naše skládka životní prostředí nijak nezatěžuje. To je pravda, ale ve hře je ještě jeden faktor. V této lokalitě totiž odnepaměti, už v dobách Rakouska-Uherska, byl vojenský prostor. V praxi to znamenalo, že si tady vojáci vždycky dělali, co chtěli, a lidé v okolí se o tuto lokalitu nestarali. Naopak jsem se setkali s podporou, protože jsme oživili dříve zapovězené území,“ vysvětluje Vlček. Zájem o skládku mají také zloději - celý objekt je oplocen, navíc ho střeží televizní kamery i bezpečnostní agentura. „Mají stále co dělat,“ komentuje lakonicky Antončík. Odpady jsou zkrátka atraktivní záležitost.

Na benátecké skládce končí vedle komunálních také nebezpečné průmyslové odpady.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče